Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Nudou jsi opuch?
Navštiv Lopuch!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub GENESIS [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Hudba) moderují Vaklaf, Bubla, PepaNovacek.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 18:46
8.-14.1.2024: Cynic - Ascension Codes - 2021 (Jitka)
15.-21.1.2024: Ota Petřina - Super-robot - 1978 (Pepa)
22.-28.1.2024: Supertramp - Even In The Quietest Moments - 1977 (Ivan)
29.-4.2.2024: Linda Perhacs - Parallelograms - 1970 (Štěpán)
5.2.-11.2.2024: Brother Ape - A Rare Moment Of Insight - 2010 (Miro)
12.2.- 18.2.2024: Jouis - Dojo - 2014 (Honza)
19.2.- 25.2.2024: Kevin Gilbert – The Shaming Of The True - 2000 (Dan)
26.2.- 3.3.2024: Sparks – Lil' Beethoven - 2002 (Petr)
4.3.- 10.3.2024: Jakszyk, Fripp and Collins – A Scarcity Of Miracles - 2011 (Jitka)
11.3.- 17.3.2024: Dux – Vladimír Padrůněk In Memoriam - 1986 (Pepa)
18.3.- 24.3.2024: 10cc – The Original Soundtrack - 1975 (Ivan)
25.3.- 31.3.2024: Lucifer's Friend – Banquet - 1974 (Štěpán)
1.4.- 7.4.2024: Persona Grata – Reaching Places High Above - 2013 (Miro)
8.4.- 14.4.2024: Return To Forever – Where Have I Known You Before - 1974 (Honza)
15.4.- 21.4.2024: Mr.Bungle – California - 1999 (Dan)
AC/DC - Back In Black - 1980 (Pepa)
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 62720 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
keysersoze KeyserSoze - kronikář klubu Genesis 5.11.2019 20:11  47152
SuchošJaký soundtracky například? Taky jich pár tu a tam poslouchám.
suchos suchos Technical Thrash Metal is king 5.11.2019 16:27  47151
Ja jsem dnes poslouchal novinku od HOWLING GIANT - The Space Between Worlds.
Po dvou poslesich jeste nevim, ale bomba jako ty predchozi EPcka to asi nebude.
Uvidime zitra po dalsich minimalne dvou poslesich.

Pak jsem si dal klasiku "Herbie Hancock - Feets Don't Fail Me Now (1979)". Super disko album.

No a pak nejaky soundtracky. To by Vas mistni Mistry uz vubec nezajimalo.
bubla Bubla 4.11.2019 23:12  47150
Já myslim, že jak to tady čtu, tak asi nelíbilo, hehe. Ale třeba jednou do toho půjdu. Teď poslouchám pěknou bluesovou desku Jimmy "Duck" Holmes - Cypress Grove z roku 2019.
pepanovacek PepaNovacek 4.11.2019 22:57  47149
BublaAle myslím, jak Tě znám, že by se Ti nelíbilo nic.

Ledaže by se Ti něco líbilo.
pepanovacek PepaNovacek 4.11.2019 22:16  47148
Nějaký dobrý desky maj.
bubla Bubla 4.11.2019 21:53  47147
Teď jsem se zaposlouchal do tohohle:
https://www.youtube.com/watch?v=mwXZtHtOPUw&t=2224s
bubla Bubla 4.11.2019 21:44  47146
A já jsem si furt řikal, jestli maj ty Whitesnake taky nějaký dobrý desky nebo proč je recenzujete, hehe.
pepanovacek PepaNovacek 4.11.2019 13:36  47145
Whitesnake - Whitesnake
Tohle album jsem měl vždycky nejraději, určitě jsem tady s tím už prudil – pamatuju si, jak mi volal kamarád, že Whitesnake vydali novinku, a že je to úplná, naprostá bomba. Víte, jak to bývá, když k něčemu přistupujete s takovými informacemi, já tedy bývám často zklamaný, ať už jde o muziku nebo film. Tady jsem ale byl doslova nadšen, až omráčen – čekal jsem bombu, a dostal ještě mnohem, mnohem víc, a to se nestává tak často. Ovšem znám album přes třicet let, slyšel ho asi milionkrát, ale nikdy ne s tím, že bych o něm měl něco napsat. A tak i když jsem nadšen stále, trochu se mi přihodilo něco podobného, jako s albem Quadrophenia, i když tedy zdaleka ne v takovém měřítku. Nakonec jsem stejně dal Quadrophenii plnou palbu, že jo. Podobnost je i v tom, že jsem netušil, jak skvělá jsou předchozí alba, tedy Who's Next a Slide It In.

Still Of The Night - pro mě asi nejlepší - a do té doby i nejdelší, hehe – skladba Whitesnake, skvělé stopky, koktání jako v My Generation, tzv. děravé hraní, skvělý zvuk kytary. Četl jsem, jak odešel z kapely Micky Moody, vztahy asi v té době nebyly nic moc, což mě ale nemusí trápit, protože John Sykes se mi moc líbí. Skvělá je pasáž od zhruba druhé minuty, taková až artrocková, a pěkně graduje kytarovým sólem až do posledního riffu před poslední slokou, a pak v posledních čtyřiceti vteřinách jak se opakuje Still Of The Night, paráda. Bomba. Fakt. A David Coverdale zpívá jako o život.

Bad Boys - tuhle skladbu miloval můj syn, když mu bylo asi pět nebo šest, to au, au, au na začátku, hehe, tancoval u toho, možná bych i snad našel video, jak jsem ho u toho točil.

Give Me All Your Love - hutný hard rock, krásná klávesová kila, skvělé kytarové sólo, nádherná skladba.

Looking For Love - krásný začátek, španělka, cinkání na nějaké zvonce (myslím, že se tomu říká chimes, co, Luďku ?) klávesy, a ta skvělá basa, jak se přidá !!! Naprosto dokonalá balada, se vším všudy – gradujícími refrény, kytarovým sólem na konci, kdy v poslední minutě začnou hrát bicí virbl na každou dobu, a fade out ... super věc.

Crying In The Rain - dominantní kytara, se skvělým hutným zvukem – ten beglajt zní vážně úchvatně. Předražené doby, a stopky, to mě taky baví, stejně jako ta kvílící kytara jakoby v pozadí.

Is This Love je další krásná pomalá skladba.

Straight For The Heart - asi hitovka, taková rychlá, šlapavá, chytlavá, ale pro mě trochu slabší.

Nevím, co napsat o Don't Turn Away, kromě toho, že je to nádherná píseň, jedna z nejlepších na albu.

Children Of The Night je další skladba ve stylu Straight For The Heart, u které asi řičeli nadšením tzv. hroziči na koncertech pod pódiem, mě tohle tedy moc nesedí a nebaví.

Here I Go Again zní tady líp, než na Saints & Sinners, stejně jako Crying In The Rain, ale přiznám se, že už tedy ke konci alba pociťuju jakousi únavu, a moc to nenapraví ani závěrečná You're Gonna Break My Heart Again.

Takže se na konci vrátím k tomu, co jsem psal v úvodním odstavci. Tohle album je povedené a výborné. Škoda, že není o nějakých patnáct minut, tedy dejme tomu tři skladby, kratší, což mě za celých třicet let fakt nenapadlo. A taky by mě nenapadlo, že budu pochybovat, jestli je nejelpší, jaké kdy Whitesnake natočili. Nakonec, není to jedno ? Stejně se to nedá ničím změřit. Líbí se mi pořád moc, má skvělý zvuk, není mnoho, co bych mu mohl vytknout, nicméně mám po dnešních třech posleších neodbytný pocit, hodnotit stejně, jako Slide It In. A jelikož tomu jsem dal čtyři, tak jsem takový celý na rozpacích, až na vážkách. Nu, udělám to takhle, hehe:

Slide It In - 4,5/5

Whitesnake 1987 - 4,5/5

pepanovacek PepaNovacek 4.11.2019 12:44  47144
Hehehttps://www.super.cz/668218-zpevak-legendarnich-iron-maiden-se-zamiloval-do-fanynky-neuverite-o-jakou-castku-by-ho-mohla-pripravit-jeho-zena.html?dop_ab=7&dop_source_zone_id=1&dop_req_id=RgREmfN1omM-201911041042&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=boxik&utm_campaing=null
pepanovacek PepaNovacek 4.11.2019 12:02  47143
Pete Townshend - The Iron Man
Neznal jsem tohle album, a nevím, co a proč – a jestli vůbec, hehe – jím chtěl Pete Townshend něco vyjádřit, a je mi to celkem jedno, protože tohle se mu prostě povedlo. Není to asi vyloženě bonba, ale velmi slušné a příjemné dílo.

Úvodní I Won't Run Any More zní velice slibně (a dost mi připomíná Quadrophenii), skoro má až člověk pocit, jakoby se The Who vrátili, a v mnohem lepší formě, než na Endless Wire. A moje radost pokračuje i v následující Over the Top, kde zpívá John Lee Hooker, která zní trochu jako Dire Straits, a je celá taková veselá až rozjuchaná. K předělu Man Machines se nebudu vyjadřovat, a důvod je evidentní – nemám k němu co říct.

Dig, to už jsou opravdu, opravdoví, a skoro plnohodnotní The Who.

No, vida, a sláva, jeden by po špatném albu White City: A Novel čekal, že se dostaví i tady nějaké sračky, ale ono to pokračuje pěkne i v další skladbě, A Friend Is A Friend.

I Eat Heavy Metal, kde opět zpívá John Lee Hooker je trochu nevýrazná, a moc mě nebaví, rozverná a šlapavá All Shall Be Well, kde zpívá, stejně jako v úvodní skladbě Deborah Conway (nebudu machrovat, nikdy jsem o ní neslyšel, o ní, ani jí, hehe) je o něco lepší.

Na celém albu zpívá Pete Townshend moc pěkně, tedy mně se jeho zpěv líbí, stejně jako v Was There Life, ovšem skladba je to trošku nudná.

Ve Fast Food zpívá černoška Nina Simone, kterou jsem znal stejně dobře, jako Deborah Conway, a nevím, jestli za to může ona, ale tohle je jedna z nejlepších skladeb na albu.

A Fool Says... je hezká, romantická skladba, a opakuju - Pete Townshend zpívá opravdu krásně.

Fire - The Who číslo dvě, a nadšený tedy dvakrát nejsem, i když i tady je to mnohem lepší, než na Endless Wire.

V závěrečné New Life/Reprise zpívají další baby, které neznám, a je to asi nějaké rozloučení – je to nějaký příběh o zvířátkách, hehe ? Zjistil jsem, že tam vystupuje vrána, žába, sova, jezevec …

Celkově jsem čekvápnut. Mile. Ani jsem nezjistil, kdo na albu hraje, ani jestli je to nějaká slátanina nebo (podle Dig a Fire) nějaký náznak o pokus obnovit kapelu. Snad to někdo ví. Po White City: A Novel je to opravdu velké a příjemné překvapení, a možná se s hodnocením ukvapím, ale co už, že jo, koho to zajímá ? Hehe.

4/5
suchos suchos Technical Thrash Metal is king 4.11.2019 11:19  47142
to nevadi, ja taky nechapu co mate na tech WHO nebo RUSH a podobnych nudach.
proste se nemuzeme vzdycky shodnout na vsem.
i v tech GENESIS se shodneme na par albech...a rekl bych, ze na mensine.
pepanovacek PepaNovacek 4.11.2019 09:35  47141
SuchošJo, sanažil jsem se, i doufal - a nic.
suchos suchos Technical Thrash Metal is king 4.11.2019 06:58  47140
PepaV pohode, ja nejsem hoden spouste veci.
Snaha jiste byla a to se ceni ;-)
pepanovacek PepaNovacek 3.11.2019 16:45  47139
SuchošTak jsem si skoro po roce poslechl Twilight Cinema a Blackbox s nadějí, že to třeba uzrálo. Neuzrálo, nebaví, nuda, Blackbox jsem dokonce v půlce vypnul. Nechápu, jak tohle může být pro někoho bomba = nejsem hoden, hehe.
pepanovacek PepaNovacek 3.11.2019 15:01  47138
Whitesnake - Slide It In
Tohle album mám po Whitesnake 1987 naposlouchané zdaleka nejvíc, a musím zcela upřímně napsat, a snad až zvolat: JUPÍÍÍ !!!

Poslechl jsem si ho dnes třikrát po sobě, s velikou chutí a radostí. Nevěděl jsem (do dneška), co se v kapele dělo za věci, za prvé, když jsem album poznal, neexistoval internet a informace se sháněly mnohem složitěji, než teď, za druhé, ani dnes mě to až tak nezajímá, protože jedna věc je, co se člověk dočte, druhá pak, co je skutečně pravda – a já u toho nebyl, že jo, hehe. Nakonec muzika je to, co je nejdůležitější. A ta mi na Slide It In dělá velikou, velikou radost. I když uznávám, že na tomhle albu jsou velice zásadní rozdíly v americkém a britské verzi – pořadí skladeb je to nejmíň podstatné, ale zvuk je jiný, a hlavně na americké verzi hraje na baskytaru Neil Murray a na kytaru John Sykes, na britské Colin Hodgkinson, resp. Micky Moody. Přiznám se, že mi tenhle galimatyáš pěkně sere, líp mi snad bylo, když jsem nic nevěděl, ale je to zajímavý, ne, že ne, a Antony nám to jistě ještě víc objasní.

Jelikož mám největší slabost pro Whitesnake 1987, líbí se mi Slide It In skoro stejně, protože – podle mého, samozřejmě – jsou si tahle dvě alba hodně podobná. V kapele se tedy určitě něco dělo (četl jsem třeba o tom, jak hráli v obrovských halách a byli pořád v mínusu, což po několika letech taky jednomu nepřidá), nahrávky byly opravdu čím dál horší, Saints & Sinners se už fakt nedalo poslouchat, na neuvěřitelně otravných, ohavných a k nasrání se opakujících refrénech jsme se s Antonym shodli – kdyby ne, tak už by opravdu jeden z nás musel být naprostý Mimoň, hehe. A stalo se něco velice pozitivního, protože po těch sračkách z předchozího alba tady zní kapela jako doslova pokropená živou vodou, prostě úplně jiná úroveň.

Poslechl jsem si americkou verzi, pak britskou a potřetí znovu americkou, na sluchátka. Ta se mi líbí víc, i proto, že je tam jako poslední Standing In The Shadow, kterou bych jako jedinou skladbu z celého alba označil za slabou, a kdyby tam nebyla, hodnotil bych asi plnou palbou.

Úvodní Slide It In je nářez, jako v Praze, krásná, tvrdá, hardrocková vypalovačka, skvělé bicí - Cozy Powell, skvělá basa – můj už miláček Neil Murray, super zvuk rytmiky, Coverdale zpívá úžasně, prostě paráda, lahůdka, hitovka jako kráva, žeru to, jak se říká, i s navijákem.

Slow An' Easy je nejvíc Zeppelínovská, ale vůbec to nevadí. Hodně připomíná Shake My Tree z alba Coverdale – Page z roku 1993. Bonba číslo dvě.

Love Ain't No Stranger se první minutu tváří jako první ploužák, hehe, aby se ve druhé minutě začala tvářit jako další © Olias námel. Nádhera, ty činely v kytarovém sólo, jak cinkají, třeba. Bonba číslo tři.

All Or Nothing - Ty vole !!! Ta basa s bicími – zvukově a hlavně jak a co hrajou, myslím, že Cozy Powell je jedním z (velkých) důvodů, proč tohle album je tak skvělý, Ian Paice do kapely nepřinesl nic, Cozy Powell opravdu hodně. Bonba číslo čtyři.

Gambler je první skladba, o které nemůžu říct, že je to bonba, není špatná, ale taky nic extra.

A bonba není ani následující rozjuchaná Guilty Of Love, která asi měla úspěchy na koncertech. Ale jo, dobrý.

Po dvou slabších skladbách (já jim to nezazlívám, nejde psát a hrát jen samé super věci) jde úroveň opět nahoru v Hungry For Love. Znovu musím ocenit rytmiku, a to, jak hraje Cozy Powell - prostě hodně tvrdě, a to je dobře, hehe.

Další výborná skladba je Give Me More Time. Před sólem na kytaru jsou skvělé a pro Whitesnake typické stop – timy, a zazní i na úplný závěr.

Při Spit It Out přemýšlím poněkolikáté o tom, proč a jak to Whitesnake funguje, že mě tak dostávají. Ten mustr u většiny skladeb je velice podobný – v podstatě obyčejný, až nic moc riff na kytaru, do toho zpěv, a pak více, či méně povedený chytlavý refrén (který opravdu někdy opakují tak neskutečně mnohokrát, že by z toho jednomu jeblo), plus nějaké to sólo, na kytaru, na Hammondy. No, ale pak to musí někdo zahrát a nahrát a zazpívat tak (kurevsky) dobře, jako tady, že jo. Bonba číslo pět.

O Standing In The Shadow jsem už psal po druhém poslechu, po třetím bych se opravil – není to sice bonba, ale slabá je asi silný výraz, hehe.

Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem viděl celé to skoro půlhodinové video, které vyšlo jako bonus v roce 2009. Jen jsem ho totiž projel, během asi tří minut. Několikrát jsme se o Whitesnake bavili s Dominikem (zde Free, kdysi před lety) a shodli se na tom, že oba víme, že to je vlastně strašná sračka, hehe, ty videoklipy, ta hára, ty baby a auťáky tam, k tomu ty texty (kterým, asi zaplať pánbůh nerozumím), a tak vůbec, že jo. Ale přes to všechno jim to prostě žereme. A já se za to nestydím.

4/5

[ 62720 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt