Van Der Graaf Generator - Pawn Hearts – 1971
Po dnešním pozorném poslechu na sluchátka musím zcela upřímně – a samozřejmě naprosto objektivně, hehe – napsat dvě věci. První je, že stále nechápu to nadšení a srovnávání s kapelami jako Genesis, King Crimson, Yes, Gentle Giant a dalšími, nechápu superlativy, s jakými se většinou o tomhle albu píše, ani to, proč se skoro všichni shodují, že je složité, komplikované, a temné. Dokonce jsem se někde dočetl, že hudební styl kapely získal oblibu zejména v intelektuálních kruzích, kde se víc přemýšlelo, hehe, tak mě zas napadlo něco o tom undergroundu. Když tak zapřemýšlím o některých albech, která vyšla ve stejnou dobu, třeba Nursery Cryme, The Yes Album, Acquiring The Taste, tak Van Der Graaf Generator na mě stále působí, jako kapela z úplně jiné ligy, hudebně i instrumentálně, bicí třeba jsou téměř tragické.
No, a ta druhá věc je ta, že se mi to album místy líbí, asi tak půl napůl. Úroveň šla opět zcela evidentně nahoru. Některé pasáže jsou sice stále nudné a unylé, ale některé – nejvíce v Man-Erg, a pak v A Plague Of Lighthouse Keepers, jsou vynikající. Nemyslím, že bych začal mít tahle kapelu nějak moc rád, ale je to pozitivní, no ne ?
Jo, a aby nedošlo k nějakému nedorozumění - Pawn Hearts znám po The Aerosol Grey Machine nejdéle a nejlépe, až jsem byl překvapený, že si tu hudbu tak pamatuju, musel jsem to album slyšet mnohokrát.
3/5 |