Gentle Giant – 1970
Tak jsem právě strávil sedmatřicet minut s prvním albem Gentle Giant, a přiznám se, že vlastně vůbec nevím, co mám napsat, jak, a proč, hehe. Je to jedním slovem bomba, dvěma naprostá bomba, třemi úplně fantastický debut, čtyřmi geniální nadčasová, dokonalá deska. A tak dále. Fakt nevím, napadají mě jen samé superlativy, v podstatě úplně všechno tady je bezchybné, je to lahůdka, hudební, zvuková, muzikantská. Hudba je velice rozmanitá, místy hardrock, místy folk, místy jazz, skvělé vokály, skvělá baskytara, klávesy, kytara, bicí plus všechny ty ostatní možné i nemožné nástroje, na které členové kapely hrají s naprostou lehkostí a samozřejmostí, tady je opravdu na místě hovořit o multiinstrumentalistech, o sofistikovanosti, o progresivitě. Až mě vlastně album překvapilo – na stopadesátý poslech, hehe – nemyslel jsem si, že je to taková pecka.
Svoje nadšení vykompenzuji délkou svých blábolů, resp. krátkostí, hehe, takže o jednotlivých skladbách napíšu pouze jedno souvětí, a to, prosím pěkně, v následujícím odstavci.
V Giant je výborná baskytara, a zní trochu jako Genesis, hlavně díky klávesům, ve Funny Ways je v čase 2:50 pěkné Radimovské sólo, Alucard zní jako Kuře v hodinkách, konec potom jako King Crimson a je to jedna z nejlepších skladeb, stejně jako Why Not? a Nothing At All, kde je ale na druhou stranu i jediné slabší místečko, myslím tu asi dvouminutovou instrumentální pasáž.
Jasná plná palba, tady opravdu není co řešit. Co, Honzo? A někdo další?
5/5 |
Registrace nového uživatele 
