Marillion - Somewhere Else
Při prvním poslechu jsem si říkal, že to taky není bůhvíjaká bomba, ale několik skladeb se mi líbilo, a celkově je to album – pro mě – o poznání lepší, než Marbles.
Tak to vypadá, že rok 2007 byl jak pro Marillion, tak Fishe poměrně úspěšný, protože Somewhere Else i 13th Star jsou lepší alba, než ta předešlá.
The Other Half
Krásná písnička na úvod, a poměrně překvapivá. Je v šestidobém rytmu a silně mi připomíná The Beatles, zvukově, hudebně, celkově, konkrétně pak skladbu She Said, She Said. Pěkná je mezihra uprostřed, a moc se mi líbí, že druhá část skladby zní úplně odlišně, a není to jen tím, že je na čtyři. Tohle se chlapcům moc povedlo, udělali mi velikou radost po Marbles, které mě docela dost zklamalo.
See It Like A Baby
Pěkná baskytara s úspornými bicími i klávesami ve slokách, v refrénech se to tradičně rozsvítí, ale nemůžu se zbavit pocitu určité tuctovosti, obyčejnosti, zejména ve srovnání s úvodní skladbou.
Thank You Whoever You Are
Opět hrajeme na šest, ve slokách. Tak nevím, sloky pěkné, až krásné, refrény tuctové, až otravné. Po první bombě zatím docela zklamání.
Most Toys
Nejkratší písnička na albu, ani ne tříminutová, a jedna z těch nejpovedenějších, přesněji řečeno z těch, které mně se líbí nejvíc. Za tu asi desetivteřinovou pasáž před druhou minutou (podobně pak celá skladba končí) si zaslouží označení skorobomba.
Somewhere Else
No, tak asi bude platit, co jsem napsal po prvním poslechu – že to taky není bůhvíjaká bomba, a že se mi několik skladeb líbilo – zatím dvě z pěti. Ovšem nutno poznamenat, že poslední minuta téhle písničky je fantastická, je opravdu úchvatné, jak to Marillion dokážou rozbalit a rozsvítit, škoda jen, že je asi spíš baví hrát usedle, až unyle, hehe.
A Voice From The Past
Třetí písnička, která se mi hodně líbí, a zároveň třetí, která je na šest, případně na tři, tedy valčík, hehe. Krásné piano a baskytara. A opět ty úžasné gradace, které kapela opravdu umí, tady od páté minuty navíc se sólem na kytaru, která mi na albu přijde poněkud upozaděná a nevýrazná.
No Such Thing
Pěkná kytara, která hraje tak jakoby proti, do toho bicí jen na tomy a činely, hezká atmosféra, něco mi to připomíná, ale nevím co. Paráda je, když se to pak rozjede naplno, ale po pár vteřinách hned zase vrátí zpátky, jo, tohle se mi líbí moc.
The Wound
Pro mě asi vrchol alba, skladba, které nemám co vytknout, parádní je ta gradace kolem třetí minuty.
The Last Century For Man
Pomalá, moc pěkná písnička, a budu se opakovat – gradace před pátou minutou je dechberoucí a strhující, v tomhle jsou Marillion opravdoví mistři.
Faith
Písnička, která byla napsaná během nahrávání Marbles, samotná akustická kytara se zpěvem mi zase hodně připomíná The Beatles. Na konci lesní roh, jo, pěkný, ne vyložená bomba (to ale není žádná skladba na desce), ale hezká a příjemná věc na závěr.
Shrnuto - Somewhere Else není opravdu žádná bomba, a ani žádná skladba tady bomba není, kromě tedy snad The Wound, zároveň ale mi nepřijde žádná písnička jako vyložený průser. Před Marbles jsem dal dvěma albům (marillion.com a Anoraknophobia) plnou palbu, což tentokrát neudělám, nicméně jsem rád, že se kapela opět, abych tak řekl, vyšvihla, hehe. Jak na mě Marbles působilo temně, chladně, nudně, Somewhere Else mi přijde takové svěží, hudebně, zvukově, celkově.
7,5/10
|