The Gates Of Delirium popáté, tentokrát bass cover. Jestliže jsem se při poslechu skladby několikrát téměř rozplakal nad tou fantastickou basou, tak teď při videu, kde hraje nějaký maník, se mi chtělo plakat celých dvacet minut. Jako bez hehe. Začínám mít čím dál tím větší jasno - že je to pravděpodobně fakt nejlepší, co kdy Yes nahráli, a že asi nebudu schopen nic kloudného napsat - zatím osciluju, hehe, buď jako, že napíšu úplný hovno, anebo skladbu rozeberu do detailu, což ale určitě nestihnu do pondělí, protože na to je potřeba ještě takových minimálně mnoho poslechů. |