Yes - Mirror To The Sky – 2023
Cut From The Stars
Upřímně mě tahle úvodní skladba mile překvapila, a líbí se mi, což jsem napsal naposledy o nějakých věcech z Fly From Here. Není to vyloženě bomba, ale zajímavě zní ty liché pasáže na sedm (a kupodivu i neotřepaně), a Davisonův zpěv, který tady dost připomíná Andersona, mě po dlouhé době nesere, není tak umečený, nudný, otravný a uspávací. Za mě opravdu dost dobrá písnička.
All Connected
Slibný začátek se steel kytarou. Pak ale strašně blbá sloka. Sympatické jsou vokály, Sherwood se (řekl bych) snaží nejen hrát podobně na basu jako Chris Squire, ale i tak zpívat, a pokud je to pravda, tak to dělá hezky. Pokud ne, stejně se mi to líbí, hehe. Jinak celkově je tohle pěkná slátanina, podle Mirovy teorie by to měla být výborná skladba, jelikož má devět minut, ale já si trvám na svém - když vezmu čtyři špatné krátké písničky a spojím je do jedné dlouhé, bomba se tím z toho nestane, hehe. A to je přesně tenhle případ.
Luminosity
Tohle je ovšem úplně něco jiného, než předchozí skladba - žádné poslepované slabé nápady, ale docela hezká a povedená, i když jednodušší písnička, která kdyby měla šest minut, napsal bych o ní, že je výborná. Jenže pak začne onanovat úplně zbytečně Steve Howe, a svým nudným sólováním to zkazí. Jinak je tady opravdu moc pěkná basa, skoro lahůdková.
Living Out Their Dream
Tak tohle je opravdu hodně nepovedená písnička, kde za zmínku stojí opět jen pěkná baskytara, jinak si říkám, jestli se chlapci neposrali v kině.
Mirror To The Sky
Tak zde musím - tedy nemusím, ale chci - ocenit tu úvodní, tříminutovou instrumentální předehru, která je opravdu výborná, i když poměrně jednoduchá, a naladí posluchače na mimořádný artrockový zážitek, který se ale, bohužel, nekoná. Nastoupí totiž uspávač hadů, a přes pár záblesků a náznaků, kdy si říkám, že je to pěkné a zajímavé, tak skladba většinou tak nějak bezcílně a rozpačitě dospěje ke svému konci. Občas mi to připomnělo desku Super robot Oty Petřiny z roku 1978 (hudebně i zvukově), což nevím, jestli je zrovna nějaká pochvala. Ale celkově budu silomrdný, je to asi nejlepší skladba na albu - a platí zde tedy Mirova teorie, hehe.
Circles Of Time
Tak přátelé, tahle akustická písnička se mi fakt líbila. Netvrdím, že je to bomba, ale hezky se poslouchá, a nic mě tady nesere - a to je velice pozitivní, hehe. No, a tady mohlo album po cca třičtvrtě hodině skončit, a celkově bych ho označil jako dost dobré. Jenže podobně, jako na The Quest, i zde musel mistr Howe přisrat svou onanistickou čtvrthodinku, nejspíš proto, aby bylo jasno, kdo je tady pánem. Unknown Place ještě docela ujde, ale One Second Is Enough a Magic Potion jsou prostě sračky, které zbytečně celou desku shazují. Podle mě, samozřejmě.
Mirror To The Sky je i tak zdaleka nejlepším albem z posledních čtyř bez Jona. Místy jsem si dokonce říkal, že se třeba blýská na lepší časy, ale že bych tomu moc věřil, to se říct nedá. Nicméně já jsem celkem spokojený - což ale bude i těmi předchozími průsery, řekl bych.
5,5/10
|
Registrace nového uživatele 
