Queen - Hot SpaceDle agregátoru hodnocení Rate Your Music a některých výkřiků tady na klubu by Hot Space mělo být nejhorším albem Queen. Po několika posleších sice mohu prohlásit, že je to do určité míry pravda (teda neslyšel jsem ještě následující desky), ale čekal jsem opravdový průser, který se nakonec nedostavil.
Album otevírá Staying Power, která se mi zpočátku vůbec nelíbila a vzal jsem jí na milost vlastně až při posledním poslechu před napsáním tohoto hodnocení. Na první poslech až moc minimalistické osmdesátkové funky disco, ale při dalších posleších jsem ocenil moc pěknou basovou linku a pokud se člověk zaposlouchá do vokálů, Mercury se tady opět vytáhnul. Dancer začíná stylově velmi podobně, ale protože to napsal Brian May, je to pořádně říznuté kytarami a celá skladba směřuje do rocku. Instrumentálně a pěvecky je to také výborné a řekl bych, že tohle je pro mě jedním z nejlepších songů na albu, protože má parametry bomby. Back Chat napsal John Deacon a nevím, jak to ten chlap dělá, ale je to další bomba. Skladba tentokrát v klidnějším tempu a také v sytějších barvách díky syntezátorovému podkladu. Nádherné vokální melodie, moc pěkné vyhrávky na kytaru a naprosto famózní prostřední instrumentální pasáž. Bohužel po prvních třech skvělých věcech přichází sračka a tou je Body Language. Opět minimalistická věc, tentokrát s kolovrátkovým basovým motivem na syntezátor a přiblblým textem sexy body. Ani vlastně nevím, co k té otravnosti víc napsat. To mě nebaví ani jako hehesong. Action This Day začíná divně kolovrátkovými slokami, ale nakonec to není vůbec špatné, hlavně díky krásnému refrénu s vzestupnými akordy na piáno a bombastickými vokály. Patří to ale ke snadno zapomenutelným věcem od Taylora.
Put Out The Fire otevírá druhou, rockovější část desky a tuhle píseň složil May, což je slyšet na první dobrou. Brian evidentně osmdesátkové disco neuměl a jel ve stylu arena glam rockerů. Ale jinak je to moc pěkná píseň s brilantními dojezdy po refrénu. A je tu také výborné kytarové sólo. Tahle píseň je prostě takovým závanem starých časů. A tím je i následující Life Is Real (Song For Lennon), což je Mercuryho pocta Lennonovi a musím říci, že vynikající! Beatles jsou tu opravdu slyšet z každého tónu a harmonicky je to prostě paráda. A ta basová linka? Deacon je prostě dobrej. A druhá strana pokračuje v rockovějším duchu i v Calling All Girls, což opět není vůbec špatná skladba, i když při prvních posleších se mi to moc nepozdávalo. Po pěkném vybrnkaném začátku na kytaru se to rozjede do novovlnné dupačky, která mi něco připomíná, ale nedokázal jsem to do této chvíle identifikovat. Las Palabras de Amor (The Words Of Love) je rocková balada od Briana Maye a opět u mě vyrostla opakovanými poslechy. Vokálně výborné, hodně se mi tu také líbí dojezdy po refrénu, ty jsou vážně skvělé (hlavně ten syntezátorový pattern se zvukem varhan). Soulová Cool Cat je podle mě naprostá bomba a je mým dalším favoritem na nejlepší píseň na albu. Mercury tady nezvykle zpívá falzetem a Queen jsou úplně k nepoznání - kdybych to nevěděl, že to jsou oni, nevěřil bych. Instrumentálně výtečně provedené a hlavně basa, to je fakt lahůdka. Závěrečná pop-rocková Ice Ice Baby Under Pressure je tady největším hitem a je to nepochybně výborná píseň, jež hlavně stylově vyčnívá. Velmi dynamická skladba s tradiční instrumentací a naopak netradiční strukturou obsahující dva bridge za sebou, pokud se nepletu. Skvělé zakončení a bomba na závěr.
Bodové hodnocení je v tomto případě pro mě možná (zatím) úplně nejobtížnějším ze všech v rámci tohoto poslechového kolečka. Tohle album totiž u mě rostlo každým poslechem a jak jsem si po prvním poslechu rovnal v hlavě, že tomu dám 2/5 a pěkně to zdrbnu, tak teď už bych snad i napálil 4/5, poněvadž mě tato deska, až na jeden dva songy, opravdu baví. Nakonec tomu dám průměrnou trojku, ale chyběl fakt kousek a dal bych ještě o bod víc.
3/5 |
Registrace nového uživatele 
