A Kind Of Magic – 1986
Tuhle desku znám sice od doby vydání, ale přiznám se, že si z ní vybavuju One Vision, A Kind Of Magic, Friends Will Be Friends a trochu Gimme The Prize – posluchačský deník si nevedu (a dnes si říkám, že je to škoda, bylo by zajímavé, podívat se na třicet, čtyřicet let staré odsudky), ale odhaduju, že jsem album slyšel tak patnáctkrát. Takže moc netuším, jak se mi bude líbit, a jak ho budu hodnotit.
One Vision
Tohle je pro mě bomba, až superbomba či velebomba hned na úvod. První minuta je doslova bombastická (což je logické, když je to bomba, až superbomba či velebomba, hehe), ty zkreslené hlasy, klávesy, prostě paráda. Pak ten kytarový tvrdý riff, typičtí Queen, skvělá je mezihra uprostřed s nějakým syntezátorem, pak sólo na kytaru, jo, jo, tohle je pro mě veliká lahůdka, a radost poslouchat. Tipuju, že skladbu složil Freddie.
A Kind Of Magic
Pokud milí hoši někoho z Vás teď překvapím, tak myslím, že hlavně sám sebe, hehe. Tahle písnička je totiž naprostá bomba. Začnu odzadu – vždycky se mi strašně líbila kytara od času 3:43, to je pasáž, kterou si poměrně často pobrukuju. Tuhle skladbu jsem slyšel mnohokrát, ale až teď, díky pozornému poslechu na sluchátka, mi došlo, jak je úžasná, a jak jsem z ní fakt nadšený. Nevím, o čem psát dřív. Basa je tady naprosto famózní, a i díky ní tipuju jako autora Johna. A zkuste se zaměřit na kytaru, která je podle mého úplně geniální, fascinuje mě, jak Brian hraje strašně nenápadně, ale po celou dobu je to skutečně lahůdka, upozorním třeba na čas 1:42, 1:48 nebo 2:15, kdy pak ty jeho různé vyhrávky, beglajty, ornamenty nebo jak to nazvat, přechází v jakési krátké sólo. Úplně mě tady Brian odrovnal, to je jeden z jeho vrcholných okamžiků. Jo, a samozřejmě skvělé vokály.
One Year Of Love
Tuhle silomrdnost tipuju na Freddieho. Neříkám, že je to špatná písnička, zvukově skvělé, moc se mi líbí třeba ten virbl hraný přes ráfek, ale je to na mě trochu moc přeslazené (ty smyčce třeba) a přesilomrdné. A taky trochu obyčejné, až nezajímavé a nudné.
Pain Is So Close To Pleasure
I tohle vypadá na Freddieho, a bohužel (pro mě) po dvou superbombách mě tohle přihřáté disko s přihřátým zpěvem, který zní jako přihřátí Bee Gees nebo co to je, nebaví. V tom refrénu (nebo co to je) se mi až dělá špatně, jak je to hnusné, hehe. Musel jsem dokonce hodně ztlumit hlasitost, jak se mi tahle skladba nelíbila.
Friends Will Be Friends
Naštěstí následuje tahle písnička, kterou, řekl bych, napsal John. Není to žádná bomba, ale líbí se mi dost. Krásná baskytara. Moc pěkná je ta závěrečná pasáž, při které jsem si (po dost dlouhé době) opět vzpomněl na The Beatles.
Who Wants To Live Forever
Tohle je asi nejzajímavější skladba na celém albu, i když pro mě ne nejlepší – zatím pořád „vedou“ ty dvě první. Jsem zvědav na své tipy, protože zatím podle mě nezazněla žádná písnička od Briana, i tuhle bych připsal Freddiemu, tak uvidíme, jestli se pletu. První dva zpěvy jsou na mě opět moc přislazené, asi to dělají ty smyčce. Když se pak přidá kapela, poslouchá se mi to mnohem lépe. No, a zajímavý je konec, kde si nejsem jistý tím, jestli ty smyčce nejsou spíš nějaký syntezátor. A možná je to obojí.
Gimme The Prize
Tak tady jsem si téměř jistý, že jde o Brianovu skladbu. Tvrdá, řízná, avšak. Kytara je skvělá, jak na začátku, tak kolem třetí minuty v tom sóle/nesóle, spíš takové melodické vyhrávce. Ale nějak mám pocit jakési upachtěnosti, nedodělanosti, nevím, moc mě to nebaví. A ty ohavné bubny tomu taky dvakrát nepřidají.
Don't Lose Your Head
Bohužel (pro mě) začíná další písnička stejně hnusnými bicími, a fakt si říkám, jestli se Roger neposral v kině. Celkově opět takové až stupidní disko, a opět lehce přiteplené s otravně dokola opakující se frází, místy „vylepšenou“ přes nějaký vokoder, či co. Já tedy z téhle skladby skoro hlavu ztrácím, hehe. A tipuju, že autorem této zhuleniny je Roger.
Princes Of The Universe
Zde se začíná takřka ve stylu „starých dobrých Queen“, tedy krásnými vícehlasy. Proti předchozí skladbě jako dobrý. Pěkné je to zdvojnásobení tempa asi po minutě a půl a pak ty vokály, ale přiznám se, že ani tady neskáču radostí bůhvíjak vysoko, a ani větev, na které jsem, moc vysoko není. Nicméně na závěr skoro skorbomba, hehe. A kdopak, že jí podle mě napsal? Nu, podle mě jí napsal Freddie.
Takže. One Vision napsali společně, no vida. Zaujalo mě, že tam hraje Brian na syntezátor Yamaha DX7, stejný měl Odon. S A Kind Of Magic jsem se taky netrefil, autorem je Roger. Aha, a One Year Of Love zase John, takže taky vedle. V Pain Is So Close To Pleasure mám první bod, i když jen poloviční, stejně jako ve Friends Will Be Friends, hehe, a koukám, že je to poprvé, kdy autoři jsou nejednoznační, místy společní. Who Wants To Live Forever – Brian, tak v tipování u tohoto alba jsem zatím úplně mimo. Konečně první trefa v Gimme The Prize. A druhá a třetí v posledních dvou skladbách. Takže nakonec to nebyl takový tipovací propadák.
A co hlubokomyslného sdělit v závěrečném odstavci? No, že A Kind Of Magic je po The Works opět propad, pro mě,samozřejmě. Ne až na úroveň Hot Space, ale zhruba polovina věcí takřka ano.
6,5/10 |