Queen - A Kind Of Magic
One Vision - ten blackmetalový začátek je výborný, ale trvá jen slabou minutu. Pak už utěšeně tvrdá kytara drží rytmus a všechno je celkem v pořádku. Solidní tvrdá skladba, Freddie jak jinak výborný, jen ten Taylor, ty bicí...
A Kind Of Magic by mohla být solidní skladba s výborným Freddiem a signifikantními vokály, ale to by nesměl Taylor od začátku až do samého konce monotóně bumčvachtit. Takhle je to nuda. Ledaže by se člověk od těch bicích oprostil, což ale moc nejde.
One Year Of Love je dobrá pomalá věc s osmdesátkovými klávesami podmalovávajícmi píseň. Slyšíme hodně překvapivý saxofon, který představuje další krok skupiny do neprobádaného území, za což dávám palec nahoru. Na druhé straně je to další vzdálení se klasickému soundu skupiny, poplatné tehdejšímu vkusu. Za ty výrazné údery do virblu by se nemusel stydět ani bubeník Dalibora Jandy. Když skladbu ještě rozněžní všeobjímající smyčcové klávesy, dokonáno jest. Pouze Freddie drží prapor nadějně vysoko.
Pain Is So Close to Pleasure - Freddie tu zpívá falzetem, který mu až tak nesedí a Taylor bumčvachtí to svoje. Chvíli se dají slyšet zajímavé klávesy, pár vteřin také kytara, ale jako celek je to jen nuda a šeď a popové osmdesátky z toho stříkají na všechny strany.
Friends Will Be Friends je krásná kvínovská melodická píseň. Ta se jim povedla. Mayovy vyhrávky, včetně klasicky výborného sóla, Freddie je spolehlivý jako vždy a Taylor netrčí.
Who Wants To Live Forever - ty katedrální varhany jsou nejvíc, co mě na skladbě baví. Vše ostatní už je pro mě kousek za čárou: patetický Freddieho projev, je to přeslazené, uprostřed naopak dobrá kytara s bicími ještě zvýší dramatičnost, a celé to minutové outro je trochu navíc. Skladba na mě působí trochu přeprodukovaně a přearanžovaně.
Po dvou pomalých kouscích se kluci ze skupiny vyřádili v Gimme The Prize a já si to užil s nimi. Skladbou se Queen vrátili ke svým kořenům a předložili výbornou hardrockovou věc. Včetně toho ďábelského hlasu uprostřed, skvělý song a na desce asi nejlepší.
Don´t Loose Your Head je nějaký pokus o novovlňáckou skladbu v dobovém kabátu, snad s automatickým bubeníkem. Velmi průměrná věc.
Princes Of The Universe - tady po delší době není na závěr alba zamilovaná balada, nýbrž rockový nářez, a já říkám, že dost dobrý. Zase je tu všechno: sborový vokál, Freddie je úžasně kreativní, tvrdá kytara, valivý rytmus. Hezká tečka.
Suma sumárum: Freddie skvělé zpíval a vysoko držel kredit celé kapely, May sázel tvrdé rify a věc vylepšoval, Deaconovy basové záblesky jen ve funkci spolehlivého spodku a Taylor jim to všechno kazil.
Dost slabá 3/5 |