Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Nudou jsi opuch?
Navštiv Lopuch!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub GENESIS [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Hudba) moderují Vaklaf, Bubla, PepaNovacek.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 64244 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
pepanovacek PepaNovacek 19.11.2024 22:01  84857
Day For Night – 1999
Zdá se, že Dominik se mýlil, hehe, a já s ním. Škoda, že nejde hledat v archivu (a projíždět všechny příspěvky, na to fakt nemám čas), protože by mě zajímalo, co všechno jsem někdy v těch letech 2006 – 2007 o Spock's Beard napsal, ale když jsem zadal text „Day For Night“ a autora sebe, našlo mi to jeden můj příspěvek z roku 1999:

1. Porcupine Tree - Stupid Dream
2. Yes - The Ladder
3. Fermata – X
4. Fermata – Live
5. Dream Theater - Scenes From A Memory
6. Spock's Beard - Day For Night
7. Red Hot Chilli Peppers - Californication
8. ETC - Nůž na hrdle
9. Sting - Brand New Day
10. Santana – Supernatural


A jeden z roku 2019:

Přemýšlím, že bych zkusil Spock's Beard (myslím, že na větvi jsem byl nejvíc z Day For Night a V), a taky Beardfish, které mi doslova vnutil Diesbies, a které jsem svého času poslouchal opravdu jako magor snad půl roku denně. Jsem zvědavý, co bych tomu řekl, ani nevím po kolika letech.

Uvidíme, jestli i dnes budu na větvi nejvíc právě z těchto dvou alb, která jsem poslouchal svého času opravdu hodně.

Na první straně je sedm skladeb, různě dlouhých, resp. krátkých, normálně dlouhých a středně dlouhých, hehe. Je fakt, že u Spock's Beard zatím platí, že čím delší skladba, tím kvalitnější, hehe. Je to poměrně rozmanité, výhrady bych měl snad k jenom na můj vkus až moc sladké The Distance To The Sun a Can't Get It Wrong, ty bych s klidem oželel, a opravdu ty dvě nejdelší skladby, tedy The Gypsy a Crack The Big Sky jsou zároveň taky nejlepší.

Na druhé straně máme dvaadvacetiminutovou skladbu The Healing Colors Of Sound, která je samozřejmě největší bomba na albu, hehe. Je to vlastně sedm kratších skladeb, pospojovaných v jednu dlouhou kompozici, cítím tady jistou podobnost se Supper´s Ready. První, instrumentální, je vynikající „předehra“, druhá je zpívaná. Třetí, poměrně tvrdá se mi líbí opravdu hodně, následující je taková klidnější a pomalejší. Pak jsou takové dvě podobné části, kde jsou moc pěkné vokály a na závěr kytarové sólo. Poslední je pak hodně (a pěkně) tvrdá, trochu opět slyším The Beatles (zpěv mi připomíná Paula).

Day For Night je vynikající album. Líbí se mi jen o něco méně, než Beware Of Darkness. A děkuju Ivanovi - jsem rád, že mě inspiroval k poslechovému kolečku se Spock's Beard.

8,5/10
pepanovacek PepaNovacek 19.11.2024 21:09  84856
Petře, neuvěřitelný!!! Čuměl jsem na to jak puk. Přál bych si umět hrát alespoň z deseti procent tak dobře. Je to fakt neskutečná nádhera.
pegas Pegas 19.11.2024 20:56  84855
LeprousBaard Kolstad natočil další bubenické video - Atonement.
https://www.youtube.com/watch?v=zXL7aEdohxw
keysersoze KeyserSoze - kronikář klubu Genesis 19.11.2024 17:13 - Oblíbené kluby (10:53) 84854
Aha, tak to jsou zase takovýhle rychloposlechy, kdy Pepa zvládne celou diskošku během jednoho dne. Tak to na to prdím, hehe.
pepanovacek PepaNovacek 19.11.2024 16:54  84853
The Kindness Of Strangers - 1998
Úvodní, desetiminutová The Good Don't Last mě opět lehce vykolejila. A důvod? No, ty skvělé instrumentální jazzrockové pasáže se střídají s poněkud nudnějšími stereotypními zpívanými, a poslední dvě minuty už na mě působí jakoby byly násilně – a zbytečně – ke skladbě přilepeny. I druhá skladba, In The Mouth Of Madness ve mně vyvolala jisté rozpaky, až zklamání. Prostě se mi moc nelíbí. A bohužel (pro mě), se žádné velké nadšené nedostavilo ani u třetí písničky, Cakewalk On Easy Street. S každou další skladbou je to zatím horší a horší, June mě už vyloženě sere svou sladkou otravností, to je normální popík, ach jo, tak snad se dočkám něčeho lepšího. No, ve Strange World jsem se dočkal jen další obyčejné písničky.

Jupííí - Harm's Way je výborná skladba. Úžasná je asi tříminutová pasáž (asi od třetí minuty), taková jazzrocková a slyším tam elektrické piano, to je fakt nádhera, a i dál je ta skladba zajímavá. A to je dobře. Pro mě. Hehe.

Závěrečná, nejdelší Flow je lepší, než ty krátké skladby, ale žádná bomba, milí hoši.

The Kindness Of Strangers je pro mě poměrně velké zklamání, možná i proto, že jsem ho poslouchal bezprostředně po skvělém Beware Of Darkness. Z prvních tří alb je nejslabší, s jedinou opravdu vynikající skladbou, Harm's Way.

5,5/10
pepanovacek PepaNovacek 19.11.2024 15:25  84852
Taky jsem se právě dočetl, že několik skladeb na Beware Of Darkness mixoval Kevin Gilbert a Neal s ním plánoval i další věci ...
pepanovacek PepaNovacek 19.11.2024 15:23  84851
Aha.
artfan Artfan 19.11.2024 15:22  84850
Skáču... I na jiná pole...
pepanovacek PepaNovacek 19.11.2024 14:45  84849
Ty nejedeš chronologicky?
artfan Artfan 19.11.2024 14:43  84848
Pěkně Pepo. Čtu, že se na Beware Of Darkness už teď můžu těšit...
pepanovacek PepaNovacek 19.11.2024 14:11  84847
Taky jsem nahlédl na progarchives, kde se skoro všichni shodují v tom, že Beware Of Darkness není tak dobré, jako The Light. Jenže oni se mýlí, hehe.
pepanovacek PepaNovacek 19.11.2024 14:09  84846
Tak jsem si, omámen jeho basou, vygooglil Dave Merose, zaujal mě jeho "Fenderbacker". Myslím, že tento hoch má velkou šanci, dostat se mezi mé nejmilovanější basové baskytaristy, pokud se tedy už mezi ně nedostal, hehe.

Dave Meros
pepanovacek PepaNovacek 19.11.2024 14:04  84845
Na nové Opeth se taky těším. A zatím to vypadá, že systém BORDEL by mohl docela dobře fungovat, hehe.
pepanovacek PepaNovacek 19.11.2024 13:52  84844
Beware Of Darkness je, dle mého názoru, o celou jednu Vlaďku výše, než The Light, a vlastně si vůbec nejsem jistý, jestli jsem tohle album někdy celé slyšel, a pokud ano, tak určitě ne mnohokrát, protože tu hudbu jsem si vůbec nepamatoval. Opět se mi od začátku velmi líbila basa, Dave Meros se začíná pomalu, ale jistě stávat mým velikým oblíbencem, hraje takovým krásným, naprděným zvukem, trochu jako Chris Squire, trochu jako John Entwistle.

Ale jo, slyšel jsem tuhle desku, uvědomuju si to při poslechu skvělé skladby Thoughts, která je ve stylu Gentle Giant. The Doorway je úžasná artrocková kompozice střední délky, a přesto velmi vysoké kvality, hehe. Ve druhé minutě téhle skladby stojí za povšimnutí zdvojený šlapák à la John Bonham v Good Times Bad Times. Tohle je pro mě (zatím) vrchol alba. Chatauqua je docela příjemná vsuvka po vzoru Horizons. Walking On The Wind na mě působí rovněž trochu rozpolceně, na jednu stranu ty zpívané pasáže jsou takřka za hranou (za mou hranou, pochopitelně) takového až sladkého popíku, avšak ty instrumentální (myslím, že liché, nepočítal jsem, ale asi na sedm) jsou zase naprosto fantastické – a opět zde vévodí baskytara. Waste Away je taková „normální“, jednodušší, ale moc pěkná písnička, při jejímž poslechu si uvědomuju, jak krásný, podmanivý, až charismatický je zpěv Neala Morseho.

Nejdelší Time Has Come bude, hehe, určitě i nejlepší. Úvodní instrumentální pasáž je vážně skvělá, na sedm dob, znovu s výbornou, naprděnou basou. Ale i bicí jsou úžasné, takové jazzrockové a rozcinkané. Někde po třetí minutě, když se ke zpěvu přidá baskytara s bicími, tak moje nadšení (hlavně z toho zvuku) je ještě podstatně větší, to je skutečně lahůdka a krása nesmírná. Následuje klidnější pasáž, trochu do Pink Floyd, po stopkách se to opět pěkně rozjede, místy na šest, místy na sedm dob, a to mě fakt hodně baví – kolem desáté, jedenácté minuty. Pak, ve zpěvu, si říkám, jestli náhodou neměl Neal rád The Beatles. Řekl bych, že měl. No, a v posledních dvou minutách si nejprve opět na chvíli zahrajeme na sedm, a posléze přitvrdíme, hardrockově až ©Honza metalisticky. Jo, tak tady ta poučka/pravidlo o délce vers. kvalitě platí, hehe.

9/10

artfan Artfan 19.11.2024 13:49  84843
Porcupine Tree - On The Sunday Of LifeTak jsem sáhnul po jedničce PT, abych trochu obměnil náplň uší. Předem jsem nevěděl, do čeho jdu. To co jsem slyšel, tomu říkám hřebíky do hlavy - hudba i texty. A zároveň říkám, že jsem neměl problém to přeposlouchat celé ve své sedmdesátipěti minutové délce. Vygůglil jsem si info o CD a během přehrávání jsem si přečetl jednu recenzi na nějakém fóru se slovem metal v názvu. Takže jsem začal chápat, co slyším. Na desce mě bavily jak ty nedefinovatelné hudební útvary, kterých je tam asi většina, tak i regulérní skladby. Na internetu psali, že desetiminutovou Radioactive Toy hráli v té době pravidelně živě. Takže v nejbližšší době tuhle desku asi poslouchat znovu nebudu, ale poslouchat ji mě bavilo. A jsem rád, že jsem ji absolvoval a mohl si tak částečně udělat obrázek, co se to honilo v hlavě mladému Stevenu Wilsonovi na přelomu 80. a 90. let. A zatím nedovedu posoudit, jestli to mělo zásadní vliv na jeho budoucí tvoru s PT nebo i sólovou tvorbu a další jeho hudební aktivity.

[ 64244 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt