Před 20 léty jsem napsal jejich bio, zde je v neaktualizované původní podobě:
Jade Warrior
Diskografie:
1. Jade Warrior 1971
2. Released 1971
3. Last Autumn’s Dream 1972
4. Eclipse 1973, vyšlo 1998
5. Fifth Element 1973, vyšlo 1998
6. Floating World 1974
7. Waves 1975
8. Kites 1976
9. Way Of The Sun 1978
10. Horizen 1984
11. At Peace 1989
12. Breathing The Storm 1992
13. Distant Echoes 1993
Tak tohle je obzvlášť vybraný kousek. Jak lze většinu ostatních s někým srovnávat, pak tvorba této kapely je zcela nepodobná čemukoli z oblasti prog rocku. Snad velmi vzdáleně Jethro Tull v období kolem Minstrel. A přesto vnímavý posluchač bezpečně cítí, že to tam je, že je to přesně ta atmosféra, která provází nejlepší díla všech uznávaných artrockových velikánů. Málokdo tohle seskupení zná, jsou jedni z nejzapomenutějších, přitom patří do síně slávy na čestné místo.
Vznikli v Anglii, když se roku 1969 setkali kytarista Tony Duhig, Jon Field – flétna a perkuse a Glyn Havard – basa, zpěv. Tito pánové se znali ze svých dřívějších projektů a v této sestavě nahráli alba 1 – 5, od druhého titulu doplněni také o další hudebníky. Prvních pět alb, neboli první tvůrčí období je poznamenáno zrušením smlouvy ze strany nahrávací společnosti Vertigo před vydáním alb 4 a 5, která si musela počkat v archívu na první edici až do roku 1998.
Z hlediska hudby museli tehdy Jade Warrior působit jako zjevení. Představují absurdní spojení akustické kytary se zamyšleným introvertním zpěvem, do kterých se vždy nečekaně přidává brutální elektrická kytara s ráznými bicími. To vše podbarvené vydatným využitím spousty exotických perkusí. Rychlé dynamické změny, tiché a náhle hlasité perkuse, flétnová a kytarová sóla, to vše toto období charakterizuje. Přitom je tohle spojení dokonale harmonické, přináší intenzívní zážitky pro náročného posluchače. Je to extrémě náladový a dynamický rock se spoustou překvapivých zákoutí. Je to všechno jiné, než etnofolk, jak bývají v běžných encyklopediích zařazováni. Když ve skladbě English Morning (Eclipse), tlumeným hlasem zpívá Havard “It was a hard day in the city….“, tak mu to prostě věříte.
Po epizodní spoluráci s africkými muzikanty v seskupení Assagai podepisují další nahrávací kontrakt s firmou Island, kde zrealizovali alba 6 – 9. Tato smlouva nezahrnovala Glyna Havarda protože Island požadoval instrumentální tvorbu. Za pomoci spousty dalších hudebníků (m.j. David Duhig – ten se objevoval již na 3 – 5, Fred Frith, Steve Winwood – ze skupin Traffic a Blind Faith) se jim podařilo zachovat vysokou úroveň a současně rafinovanost kompozic. Hudba se mírně rozkošatěla, aranžmá se stalo propracovanější. Jednotlivá alba jsou si podobná, ale každé je charakterizováno vlastní myšlenkou, vlastní originální výpovědí.
Po této druhé tvůrčí etapě se zakládající členové rozcházejí a věnují se jiným uměleckým aktivitám, též z mimohudebních oblastí. Na kompilaci “Elements“, která na 2CD souborně zahrnuje všechna 4 alba Island období, autor průvodního slova tvrdí, že po odchodu od Island již Jade Warrior nic nenatočili. Opak je pravdou, ale poslední čtyři alba (3. tvůrčí období) jsou hudebně velmi vzdálená předchozí tvorbě. Zcela se vytrácí dramatický rockový prvek a hudba by se dala zařadit do oblasti elektronického new age až ambientu. Na posledních dvou se již neobjevuje osobnost Tonyho Duhiga, který v roce 1992 umírá na infarkt.
Dalším zajímavým momentem, který spojuje všechna alba Jade Warrior, je důsledná stylizace do japonské grafiky. V hudbě se to příliš neodráží, ale co album, to samuraj na obalu. Výraz Jade Warrior je japonské označení vzdělaného válečníka, který vládne duchem stejně dobře jako zbraní. To také dobře podtrhuje tvorbu Jade Warrior, kteří elegantně spojovali meditativní pasáže s tvrdými rytmy.
Naděje na nové nahrávky Jade Warrior byly oživeny prohlášením Jona Fielda z roku 1996, kdy říká, že pracuje na něčem, co by se mělo zvukově vrátit do druhého (analogového) období. Avšak v následujících letech se žádné setkání hudebníků z různých příčin neuskutečnilo. Až roku 2002 přichází překvapivě dobrá zpráva odjinud. David Duhig a Glyn Havard vydávají ve společném projektu Dogstar Poets album Off-Planet. Podle mp3 ukázek na webu to vypadá na pokračování toho nejlepšího z Jade Warrior.
(08/2004) |