puschpullWHITE WILLOW - znám, ale nic moc si nepamatuju. Takže přichází ke slovu posluchačský deníček:
WHITE WILLOW - Future Hopes (2017) DR11
Norští zkušení artrockeři. Aktuální album je naplněné étericky provzdušněnou muzikou, co opouští oblast rocku a pohybuje se v elektronickém oparu melancholické alternativy, post ambientu, nebo třeba indies. Poněkud monotónní zpěv. Paradoxně nejzajímavější skladba je tak cover SCORPIONS Animal Magnetism.
3*
A ještě jedna zmínka:
GALASPHERE 347 - Galasphere 347 (2018) DR8
Mezinárodní projekt bývalých členů solidních skupin. Konkrétně HENRY FOOL, WHITE WILLOW, ANGLAGARD a WESERBERGLAND. Výsledek je divný, rutinně odfláknutý. Zopakované naučené postupy nezaručují kvalitu, tady nedotaženost z nahrávky přímo čiší. Jakoby to nahráli talentovaní amatéři. Dojem vylepšuje poslední skladba, kde se ale zase okatě předvádějí. Chybí lehkost, přirozenost, spontánnost. Po pěti posleších stále velmi rozpačitý dojem. Průšvih to jako není, ale taky nic mimořádného, a to by tedy mělo být, vzhledem k protagonistům.
3* |