JudithRád dávám víc, su takové nezištné kořeň z Moravy.
Každý odlišný názor je pro mne vítanou příležitostí, abych se zamyslel. A po zamyšlení rád dospěji k revizi vlastního, pokud se mi otevře nové poznání. K tomu je nezbytná dostatečně přesvědčivá argumentace. Chybí-li, zamyslím se také, ale je pak vysoce pravděpodobné, že dospěji spíše k utvrzení svého původního názoru.
Ať hledám, jak hledám, nenacházím argument pro tvrzení Nesouhlasím s tím, že "jakákoli hudba by bez nastudování zůstala na papíře". Nic proti intuitivnímu osobnímu nesouhlasu, avšak nelze jej přenést do obecnější roviny, když není věcně podložen. U těchto témat se vyplatí pracovat s principem materiální pravdy, v jehož rámci je třeba řádně odůvodňovat, aby byl zachován. Tvrzení, že byla hudba na světě dříve než papír, nepřináší přiléhavé zdůvodnění. Nutno podotknout, že vazbu "zůstat na papíře" vnímám i přeneseně, není tedy třeba se vázat na papír jakožto nosný materiál. Může zůstat na papíře, i když ji autor nosí v hlavě, vyryl do hlíny jako skicu, atd.
Dále "rock v mnohém navazuje na samotné kořeny hudby". Samozřejmě, na tom se shodneme. Jenže, každý hudební styl navazuje na samotné kořeny hudby. Jinak by to nebyla hudba. Proč máš tendenci rock nějak vyčleňovat nebo odlišovat v tomhle smyslu od ostatních žánrů? Opět nikde nevidím žádné zdůvodnění. Vidím v tom jen snahu dělat z rocku něco speciálního, k čemu musíme v rámci reinterpretace zvláštně přistupovat. Jelikož není důvodné ani odůvodněné, není takové tvrzení ani účinné.
Dále souhlasím se vším, co píšeš o autorském divadle, o malých scénách, o jedinečné interakci, i o rocku jako jisté formě autorského divadla. To je krásně řečeno. Akorát, má-li to něco dosvědčovat, pak právě jedině to, že je zcela žádoucí provádět svobodně modifikované reinterpetace, tedy moje slova.
Alba vs. písničky. Tady se setkáváme, troufám si říci, s nedostatečnou znalostí problematiky ze tvojí strany. Nebo s jakýmsi zidealizovaným viděním. PINK FLOYD vždycky dělali jen a jen písničky. Na pár albech je sice spojili do tematického celku, ale pořád to byly jenom písničky, což se projevovalo ve všem. Byly hrány samostatně, fungovaly samostatně, v hitparádách se umísťovaly samostatně, byly zpracovány samostatně. Dramaturgické seskupení do jistým způsobem navazujícího útvaru nelze brát jako dogma. Je to jen jedna z možných forem a zase je věcí umělecké svobody tuto formu pozměňovat a rozbíjet. Je to žádoucí a zásadní pro vývoj. Celkem pěkná je zmínka " jednotlivé skladby nemohou vystihnout to, co je pro Pink Floyd specifické", protože nahrává na další ping i pong. Ping - dovoluji si tvrdit, že naopak většina lidí má PINK FLOYD zafixované podle cca pěti profláknutých skladeb, nikoli podle alb. A i když mají alba, těší se na svých pár oblíbených songů. Kapelu klidně mohou definovat jednotlivé skladby na výběru, často lépe než album, co obsahuje vatu. Pong - stonerové předělávky se snažily vystihnout to, co je pro vlastní styl předělávajících interpretů specifické a The Wall jednotlivé skupiny využily pouze jako polotovar, platformu. V tom tkví účinek i jejich síla. Proč by se OMG měly snažit o vystižení toho, co je pro PINK FLOYD specifické? Tím by jejich práce ztratila smysl, tvůrčí svobodu i přínos. To je to poslední, co bych po nich chtěl, fakt.. Jestli většina pokusů o předělání končí tristně je otázka osobního líbí/nelíbí a nelze tento dojem přenášet do obecné roviny.
Poslední odstavec vnímám jako hyperbolu do nicoty. Nepíšu pro publikum, píšu v první řadě pro sebe, ve druhé řadě tobě, a ve třetí řadě tak, aby to bylo přínosné i dalším čtenářům. Že se necítíš jako komunikační partner, cítíš se použitá, atd., k tomu dodám jen - vyžeň tyto chmury ze své hlavy, není tomu tak. To by mne mrzelo, neboť takový můj přístup k dialogu nikdy není. |