DØDHEIMSGARD: Black Medium Current (2023)
Na album jsem poslední dobou narážela v různých žebříčcích tak často, až jsem vůči němu získala jistou ostražitost. Dnes mi padlo do oka, když jsem hledala vhodný doprovod k lakování nehtů odstínem black cherry - rozličné jsou cesty. Hudba mě docela překvapila tím, jak je na jednu stranu "pořádná", bytelná, hranatá a drsná, na druhou stranu vylehčená. Melodikou, texturou (evokuje mi les plný průzorů, žádné neprostupné roští), výrazem, který se nesnaží působit osudově, hladkou samozřejmostí, s níž z rytmické základny vystřelují četné nosníky. Spíš mě baví sledovat jednotlivé nápady, než že by na mě hudba nějak niterně působila, nicméně sláva je zasloužená. Chvilka napětí, jestli o něm tady byla řeč... no bať! Tak trefa na komoru to u mě není, ale pěkné pěkné. |
Registrace nového uživatele 
