When Dream And Day UniteRip poprvé, celý - vlastně si tuhle desku moc nepamatuju, neměla jsem ji moc dobře naposlouchanou a je to dávno. Hezká muzika. Všechno to tam už nějak bylo. Wow efekt ze zvuku se nekoná, ten mám za sebou, ale jo, zní to fakt dobře. Aspoň do chvíle, než sousedka o patro níž vyjádří svůj názor na progresivní metal domácí diskotékou a soused vedle začne vrtat do zdi.
Album mám někde na kazetě, asi. Pouštím verzi ze streamovací služby. Nezní tak zle... jen po pár minutách ztrácím pozornost, textura splývá, hudbu je třeba aktivně hledat. Pytlíkový čaj. Kvalitní, silný, ale trochu moc jednolitý a hrubý současně. Patnáct minut a mám dost.
Rip podruhé. Jo, je to rozdíl. Základní obrysy i jednotlivé oblouky zůstaly, rytmy a melodie jsou pořád stejné, ale tady se kromě vnímání celého toku dá libovolně ostřit a ukáže se jemnější detail. I v nejmenším okvětním plátku tepe míza, hudba je živá a dává jasně najevo, kam se lze přiblížit, než žahne. Je krásná a chce se ukázat, ale říká si o svůj prostor.
Nemůžu si pomoct, ale speciálně metal má pro mě z ripu opravdu jinou náladu, potvrzuje se mi zkušenost s německými bijci. Je hrdý a radostný, i když našlapaný, ostrý, průrazný. Stojí sám za sebe a nechává na každém, jestli se přidá. Běžně dostupný digitál (lehounce, ale citelně) vyzdvihuje monotónnost bušení. Je nějak... úporně snaživý, a přitom ví, že se nedobuší. Což dává obsažené energii úplně jiné vyznění. |
Registrace nového uživatele 
