DutchMám knihu:
Andrej Tarkovskij - "Krása je symbolem pravdy" (Camera obscura 2005) 1. české vydání
Jak je psáno v podtitulu - rozhovory, eseje, přednášky, korespondence, filmové scénáře a jiné texty 1967-1986. - publikace obsahuje množství rozmanitých textů, jež mají jedno společné. Jsou velice poučné. Dovolí nahlédnou někam, kam nás většina autorů nepustí. Tarkovskij je nemilosrdný až krutý, nesmlouvavý a přísný, kategorický, striktní a vyhraněný, radikální avšak současně mnohoznačný a těžko nějak demagogicky vyložitelný. Je takový ke všemu a nejvíc sám k sobě. K sobě je tvrdý a krutý. Nic si nepromíjí. Fascinující text, četl jsem mnoho biografií, srovnatelný je snad jedině s Juráčkovými deníky a ještě s knihou Rudolfa Slobody "Láska", kterou velmi doporučuji (nenechte se zmást názvem).
Čtu ji prakticky neustále. Tarkovskij měl nesmírně složité přemýšlení, myslím, že překlad textu byl hodně tvrdý oříšek. Číst některé věty vyžaduje rozebírat je z mnoha stran, důkaldně se zabývat kontextem, a stejně si občas vůbec nejsem jistý, co vlastně sdělují. V tomhle směru je kniha nevyčerpatelná. Mnoho mne naučila.
Tebou postnutý citát je takový, jak Tarkovského znám. Velice za něj děkuji, úplně mi to rozsvítil svým duchem. Otevřeně ze sebe vydává autentické vidění věcí. Nechce se zalíbit, takhle to žije, takhle to má. Udělal, co bylo dle něj třeba. |
Registrace nového uživatele 
