JudithDoháním resty, reaguji alespoň na některé podněty. K tanci se nevyjádřím, ten mi není blízký, ale psaní o hudbě ano.
Jak je všude možně vidno, recenze se často píší podle rutinní šablony, stávají se prázdnými a bezcennými. Příznačně takto plodí hlavně lidé, kteří si myslí, že hudbě rozumí. Obojí je nesmysl, jak šablona, tak rozumí. Každé bezduché a šmahovité psaní je slovní karbanátek bez chuti a hodnoty. Jak z toho nečiší dílem vnimatelsky prošpikovaný duch, je to šedivé a nečtu, přeskakuji. Znalci jsou akademičtí a suchopární (čest výjimkám), rádobyznalci jsou vždy trapní a jejich slinty jsou slizké slimáčí stopy.
Psaní o hudbě mimo recenze je velmi důležitá a prospěšná činnost. Opět, musí se to umět. Což není zdaleka jen o rozhledu a nadhledu, ačkoli jde o vlastnosti nezbytné. Nikoli však dostatečné. Jistá míra literárního talentu je další z nich, schopnost podat čtivou formou informaci nemá zdaleka každý. Dále vlastní výběr témat, způsob, schopnost oslovit, vystihnout, je těch dovedností hodně. Zásadní a neopominutelný je hodnotový systém a vyrovnanost duchovních vrstev, schopnost zachovávat pravidla korektnosti. Vyloučeno je pokřivené diktování a bezskrupulózní podvádění čtenáře. Z tohoto hlediska však z většiny pisatelských trubek teče nevábná omáčka, příkladů je nepřeberně a nemuseli bychom chodit daleko. Sem tam se však zaleskne kus i ušlechtilého autorského mistrovství. Proto jsem zmínil a postoval Ondřeje Bezra, píše dobře a má to stejně dobře srovnané.
"Vnímám tento klub jako prostor, kde lidé umí ocenit individualitu a poctivý přístup."
Za tohle dík, protože je to nejenom pravda, ale i základní projev jasnozřivého ducha. |
Registrace nového uživatele 
