Přemýšlím ještě, co mi u nových DEPECHE MODE tak chybí, tedy proč jsem je měla ráda. Uměli do hudby vnést vnitřní tah, napětí, soudržnost, vždycky to mělo atmosféru. Melodie byly už jen třešnička. Vlastně mě u nich - krom skvostného zpěvu - nejvíc bavily různé mezihry, lehce industriální zvuk, bušení kovu o kov nikdy neodolám. Novinka se drolí pod rukama, nefunguje tam magnetismus. Ale moc pokusů jsem jí nedala, nemám dojem, že bych měla.
Fandím každému, kdo se noří a proposlouchává, vždycky je to zkušenost. A když člověk čichá, že tam pro něj něco je, měl by jít za nosem. Ale nemyslím, že se dá jiskra zažehnout jenom opakováním. |
Registrace nového uživatele 
