Malý report ze včerejší VITSKÄR SÜDEN předpremiérové party ku příležitosti vydání novinky Vessel (2024).
Album je ode dneška ke slyšení zde:
Bandcamp
Na uskutečněné akci se daly dozvědět zajímavé věci, zážitek to byl nejenom poslechový. Nahrávkou posluchače provázel Martin Garner (Bass/Vocals) a Julian L. Goldberger (Guitar/Synths), objevil se i TJ Webber (Guitar). Skupina se podobné poslechové party na Bandcamp účastnila poprvé, bylo tedy očekávání z obou stran.
Hned v úvodu byl prozrazen původ názvu skupiny.
Naše jméno je podle skalnaté pláže ve Švédsku, která se jmenuje Vitskärsudden.
Mysleli jsme, že dvě slova fungují lépe a názvy kapel vždy potřebují více umlauts!
Poznámka - umlaut je diakritické znaménko, dvě tečky nad hláskami.
Chlapci byli zvědaví, kdože je na party poslouchá, v USA bylo odpoledne, čas byl zvolen tak, aby byl přijatelný i pro Evropany. V komentech se ukázalo, že evropští fandové jsou skutečně na příjmu.
Kapela se ještě před spuštěním přehrávání snažila k albu říci k němu něco obecnějšího:
Pokud znáte naše předchozí album The Faceless King, Vessel je od nás trochu promyšlenější a uvážlivější. Melodické, místy ponuré, plné temných příběhů. Místy jsou zastoupeny smyčce a klavír. Doufáme, že vás zaujme.
Na glosu posluchače z Walesu, že si jejich hudbu pouští k outdoorovým aktivitám, přihodili:
Hudba pro horskou turistiku! To se mi líbí.
To je skvělé slyšet. Tahle novinka je velmi kompatibilní s outdoorovými dobrodružstvími. Hodně přírody/lesů je v náladách písní.
Moře se objeví i na začátku strany B desky (skladba 5 - Tattered Sails).
Následuje první skladba Vengeance Speaks
"Vengeance Speaks" začíná kytarou TJ Webbera, brzy následuje můj vokál a ebow Juliana Goldbergera. Smyčce od Maxe Muellera a Emily Moore.
Moje naléhavá modlitba ke starším bohům.
Úžasná Kristi Merideth na doprovodném vokálu. Je to úžasná zpěvačka (a také moje švagrová!)
Pomsta mluví mnoha jazyky.
R'lyeh
Video k této skladbě, "R'lyeh", bude mít premiéru zítra a bude obsahovat záběry ze skvělého krátkého filmu HP Lovecraft Call of Cthulhu.
Through Tunnels They Move
Tohle je moje nejoblíbenější basová linka na albu.
Jedna z mých prvních baskytar s downtuningem a restringem. Struny jsou tak tlusté, že je to jako hrát na elektrické vedení. lol
Poznámka k producentovi nahrávky:
Don Cento je je pátý Vitskärian
Ano, je to čaroděj u mixu. Don bohužel nemůže přijít, ale posílá pozdravy. Tomu chlápkovi vděčíme za hodně.
Hidden By The Day
Na začátku této skladby jsem se objevil i já, Julian reaguje na Czech Republic pohotově - Ahoj! Milé.. :)
Akustická kytara TJ a fantastická klavírní práce hostujícího Riche Martina na albu HIDDEN BY THE DAY.
Zdá se, že v našem žánru už moc lidí balady nevydává, ale tahle je výjimečná. Textově pravděpodobně nejtemnější skladba na desce. No, vlastně, jsou dost temné.
Max Mueller na violoncello a Emily Moore na housle. Jsou úžasní.
Julian Goldberger při tomto závěrečném epickém sólu vytváří dojemné srdce této skladby.
Tattered Sails
Když jsme improvizovali tuto skladbu, Juliánova kytara mi připomínala vrzající loď na dně moře. Začal jsem zpívat o roztrhaných plachtách a všechno se prostě stalo.
Vždycky chceme, aby se naše hudba vyvíjela a rostla s tím, jak se bude více otáčet. V mixech se skrývá spousta nuancí, které můžete objevovat.
Tato a následující skladba jdou ruku v ruce s downtempovou frontou. Kolem tohoto tempa se dostáváme do našeho sladkého bodu.
"Zpívá se píseň sirén. Zvoucí každého."
Miluji TJ's kytarové sólo v outru
Everyone, All Alone
A nyní... se s námi vydejte na cestu. "Každý sám".
Pravděpodobně mé nejoblíbenější Chrisovy bicí na desce (Martin)
Poznámka - bicí na albu nahrál Christopher Martin
Elegy
V diskuzi se již nezabývali touto závěrečnou skladbou, ale začalo se konverzovat o inspiracích a dalších okolnostech kolem nahrávání celého alba. Takže sem nasázím útržky z komentů:
Já (Martin - basa/hlas) jsem loni pracoval v Atlantě na filmu Georgia, takže většina mých vokálů a basy byla nahrána přímo tam. A většina mých textů vznikla při pohledu na deštivý les.
Většinu nahrávacích základů provádíme v Los Angeles, ale na svých stopách pracujeme, ať jsme kdekoli.
Nahrávali jsme na mnoha místech, v LA, Georgii a něco i v Austinu.
Až v závěru skladby se Julian neudržel:
Její hlas! nemůžu se ho nabažit. (jen můžu spekulovat, kterou ze dvou vokalistek měl na mysli, Kristi nebo Isabel)
Na závěr chlapci poděkovali (opět potěšilo české "Díky Moc!") a rozloučili se.
Party hodnotím velmi pozitivně a ještě se k ní s několika postřehy vrátím. |