Ignaz Moscheles, původním jménem Isaac Moscheles (23. května 1794, Praha – 10. března 1870, Lipsko), byl německý (ale jiní píší český, věcně byl Žid) klavírní virtuóz a skladatel.
Otec hrál na kytaru a přál si, aby alespoň jedno jeho dítě se věnovalo hudbě. Nejprve se jeho naděje zaměřily na dceru, ale když ta odmítla, přenesl lekce klavíru na jejího bratra. Isaac si záhy oblíbil zejména (tehdy ještě revoluční) klavírní skladby Ludwiga van Beethovena. Bedřich Diviš Weber, profesor Pražské konzervatoře, který byl jeho učitelem, pro to neměl příliš pochopení a nutil jej, aby se koncentroval na díla Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta a Muzia Clementiho. Po předčasné smrti otce přesídlila rodina do Vídně. Tam pokračoval ve studiu hudební teorie a kontrapunktu u Johanna George Albrechtsbergera a skladby u Antonia Salieriho.
Sonate mélancolique, op.49 (1821) (sám klavírista přiznává, že chybka se najde, tak mne nekamenujte, ale má se to hrát svižně a ne dvojnásobně dlouho)
Gigue, op. 58
Symfonie C-dur, op. 81 (1828)
Koncert pro flétnu, hoboj a orchestr |