Tož jsem si dneska dal 3x, aniž bych nějak něco pořádného zjistil.
Tom DONCOURT & Mattias OLSSON - Tom Doncourt & Mattias Olssons Cathedral (2020)
Proč 3x? Protože jsem pořád nemohl zachytit výsledný dojem. Nahrávka je dramaturgicky dost zvláštní. Ukolébává pozornost a jen jak je příležitost, někam mizí. Nezkoumám proč se celou deskou prolíná téma máků, ale jakýsi opiátový efekt na mně rozhodně má.
Konstatuji, že nejlepší, od zbytku výrazně odlišné, jsou dvě skladby, a to ty nejdelší. Instrumentální kompozice č. 4 s názvem #1 o délce 10:38 se jednotvárnosti brání kombinací jemých a tvrdých pasáží, a zpívaná č. 7 Poppies In A Field (12:34), svými pomalými a důslednými rytmy vydupává a rozviřuje prach. Ostatní skladby fungují spíše jako bezvýrazné předehry, mezihry a dohry, komíhají se na slunci a nikam se jim moc nechce. Tahle dvě monstra se sunou kupředu jako kráčející bagr. S pauzami na odpočinek. Proto si vždy na konci alba říkám, co to vlastně bylo? A pouštím znovu.
Rozporuplná deska. Uspává, mlží, pak vás rázně shodí z postele a tváří se jako by nic.
Takže zatím průměr, připadá mi to nedotažené, v té hudební ploše bych si představoval přece jenom něco víc. Většinou poklimbávám. |