Je, tak to já si ráda pouštím nové věci napoprvé jakoby jen tak mimochodem, žádné čekání na pravou chvíli, speciální přípravy a rozpoložení. Mám ráda, když mě hudba k sobě přitáhne sama, bezděčně, když mě prožitek překvapí. Nejhezčí to bývá předtím, než si člověk vůbec uvědomí, že se něco děje. Občas tak vznikají prekérní situace. Pamatuju si na odpoledne, kdy mě naprosto nečekaně a naplno zasáhl debut FLYING COLORS. Už jsem vážně moc potřebovala vyrazit do města, ale nemohla jsem se odtrhnout. Chodila jsem po obýváku sem tam a horečně přemýšlela, jestli o tomhle ještě někdo ví, že existuje taková krása. Měla jsem chuť řvát z okna, rozkopat zeď, explodovat. Něco takového člověk do diáře nenaplánuje. No už mám celkově zážitky mírnější :D |