puschpullSOLARIS
Je vidět, že tato maďarská art rocková kapela ze série zahájené albem Marsbéli Krónikák (Martian Chronicles) (1984) dodnes celkem vydatně těží. Letos se objevuje již čtvrtá studiová podoba marťanské ságy. Nepočítám live a bootlegy. Zbytek své tvorby soubor naplnil pro změnu Nostradamem, a to je z hlediska tematických okruhů vše.
Je pravda, že dobře naposlouchanou mám jen zmíněnou jedničku a ta je skvělá. Stala se v ost bloku legendou a její následné rozvíjení má logiku. Poslechnu a vyhodnotím, zajímá mne to.
The ADEKAEM
Nestihnul jsem poslechnout více než prvních pět minut. No fakt, děsnej časopres. Z těch pěti minut jsem usoudil, že barva nástrojů a některé postupy jsou mi libé, současně se mi to všechno zdálo strašně placaté a do ucha tlačící, bez volnosti a prostoru k nadechnutí. DR8 je hodně kompromisní hodnota, tak ještě se uvidí jestli to budu schopen dlouhodoběji snášet. Časopres a zvukopres jsou mými nepřáteli. Kapela se stylizuje někam do druhé vlny neoprogu (stále soudím podle těch pěti minut, kde se ani nestihnul objevit zpěv), a pro tyto kapely byly typické velmi vzdušně pojaté aranže zhruba na úrovni DR14. Tuhle průzračnost jak máte naposlouchanou, stává se destrukce akustického prostoru nepřijatelnou. |
Registrace nového uživatele 
