Desdichado - OTTéma sexuální identity se porůznu objevuje v různých klubech a souvislostech, jednorázově se k němu vyjádřím. Princip má přesahy do dalších oblastí, kde jde o osobitost, individualitu, jakoukoli "jinakost". Lidé, kteří se narodí ve špatném těle, existují. Existovali vždycky. Stejně jako u sexuální orientace to sami prostě vědí, leckdy dost brzy. Proto se donedávna (cca 15 let zpátky) tady to osobní vědomí bralo odborníky vážně, míněno od chvíle, kdy podobné zvláštnosti přestaly být ostrakizovány (například homosexualita u nás byla ještě v roce 1961 trestná). Jít proti společenským očekáváním, ozvat se, vůbec v sobě odlišnost rozpoznat, to všechno bylo tak náročné a spojené s takovým rizikem nepřijetí, že tento proces nikdo nepodstupoval z plezíru. Jenže ono zřetelné vědomí "já jsem jiný" fungovalo dobře na pozadí jasných, ustálených norem. Člověk o tom nemusel nikde číst, nemusel to nikde vidět, a stejně věděl.
No a pak přišlo uvolnění norem, a taky internet. Konkrétně u sexuální identity je velký problém v tom, že lidské tělo i psychika prochází v pubertě tak bouřlivými a zásadními změnami, že opravdu hodně mladých může mít v některé fázi pocit, že se neztotožňují se svým tělem, že se doslova nepoznávají. Protože se jim třeba ze dne na den změnil hlas, proporce, spousta věcí je jinak... Jde o extrémně náročné období, které může být nepříjemné a palčivé i v případě, že všechno probíhá "normálně". Potkat v takovou chvíli snadno dostupné "vysvětlení", že jsem se prostě ocitnul ve špatném těle, je najednou úleva, která snímá tíhu přirozeného vývoje. Potkat online skupinu, která má ve všem jasno, nabídne instantní identitu a ještě člověka podporuje v přesvědčení, že se mu všichni musí přizpůsobit a chápat ho, je zatraceně lákavé. Opět to z člověka snímá tíhu osobního poctivého hledání, rozlišování, budování skutečné osobnosti.
Proto se posledních pár let (cca 5) i v zemích, které už byly ve vstřícnosti dál, jako první volba při nejistotě doporučuje psychoterapie. Chvíli si o všem v bezpečném prostředí a s moudrým dospělým, což bohužel každý mladý člověk ve svých rodičích nemá, o tom všem povídat, než nastoupí hormonální přípravky a jiné zákroky. (Ono u těch skutečně trans- je z medicínského hlediska nejlepší pubertu předběhnout, proto některé země byly v tomto ohledu po legislativní stránce vstřícné.) Věda, psychologie a medicína reagují na společenské proměny, jen to pokaždé chvilku trvá, jako u všech změn, které jsou obvykle odstartovány nějakou novou technologií. Nejdřív něco vymyslíme a potom se s tím učíme rozumně zacházet, tak je to se vším. Ještě doplním, že zdaleka ne každý skutečně trans- člověk se odhodlá k úplnému přeoperování. Řadě z nich stačí vypadat při běžném kontaktu v souladu s tím, jak se uvnitř cítí, tedy působit na pohled jako muž / žena a mít odpovídající nebo neutrální jméno. |
Registrace nového uživatele 
