Tohle mám rozepsané víc jak rok, tak proč to sem nenadělit zrovna v tento památný den.
Prostředky a účinky - úvaha o principech působení uměleckého díla na člověka - mírně žoviální a laická.
Začnu klasickým "být či nebýt". Co posloucháme a vyhodnocujeme? Prostředky, nebo účinky? Čím se řídí naše libost a nelibost? Jeden by možná řekl, že libost a nelibost jsou způsobeny týmiž mechanismy, a my jen vyjádříme intenzitu. Domnívám se, že to není tak jednoduché, a že libost je ve značné míře způsobena něčím jiným než nelibost. Tedy alespoň v případě, že v oblasti svého vlastního soukromého vyhodnocování uměleckých děl uplatňujeme postupy, jež respektují charakter uměleckého díla. Tolik moje tvrzení, a nyní samotná úvaha.
Na úvod jednoduchá otázka - jaký rozdíl je mezi tvrzeními
- je to dobré kvůli prostředkům
- je to dobré kvůli účinkům
A otázka o level výše
- je to dobré, protože pozitivní účinky jsou vyvolávány prostředky
- je to dobré, protože pozitivní účinky jsou vyvolávány nezávisle na prostředcích.
Pár postulátů:
Co jsou prostředky? Objektivní a neemocionální aspekty díla.
Co jsou účinky? Subjektivní emocionální aspekty díla.
Pro rozvinutí počátečního pojednání je nutno říci, že nevhodné prostředky mohou zavinit špatný dojem z nahrávky, ale naopak vhodné prostředky nemají na pozitivní hodnocení vliv, s výjimkou toho, že je samotné umožní. Je to jako s DR (ostatně DR a zvukové parametry do kategorie prostředků spadají - zvuk je nosičem hudby), podmínka nezbytná, nikoli dostačující. Pokud není splněna - nemůže být hodnoceno, dílo je nepřístupné jako obraz otočený plátnem ke zdi. Diskvalifikace, která se rovná naprostému nelíbí. Pokud je podmínka splněna, lze hodnotit, ale nijak není sebeméně naznačeno, jaké toto hodnocení bude.
Už z toho by mělo být patrné o jak odlišné aspekty jde, jak těžko se slučují. A jak často je spousta mudrlantů zaměňuje. Způsobeno je to tím, že v umění existují paralelně a ne každý jest schopen odlišovat. Jedna z nejčastějších chyb různých vykladačů autorských výtvorů je, že dílo poníží na výrobek s užitnou hodnotou. Z nepragmatické substance udělali kafemlejnek. Mele? Tak je dobrej.. Většina lidí, co píšou o muzice na sítích, se ve svých rozhledech jednoduše zastavuje na objektivních prostředcích. Jejich obzory jsou tvořeny měřitelnými, sdělitelnými a smyslově zaznamenatelnými vlastnostmi díla. Zůstávají u nich mimo jiné proto, že chtějí být za každou cenu objektivními hodnotiteli. Je to samozřejmě snazší, protože zůstáváme u reálného, jež se popisuje daleko snadněji než abstraktní. Že se míjejí s uměleckou podstatou objektu si tito chytráci nejenže neuvědomují, ale když jsou na to upozorněni, ostentativně, avšak neschopni argumentace, kopou kolem sebe. A pokud se náhodou musejí vyjádřit k abstraktní účinkům, odůvodní je reálnými prostředky, což je stejně joudovské. Auto je dobré, protože je červené.
Pro schopnost dokázat patřičně vyhodnocovat dílo, tedy uvědomovat si na čem co závisí, je nutno bedlivě zkoumat jakou roli a souvztažnost mají v dojmové oblasti prostředky a účinky, a výsledky onoho zkoumání aplikovat na relevantní hodnotící vyjádření. Pokud toto nesplníme, jsou naše vyjádření nedůvěryhodná, postrádají váhu a výpovědní přínos. Podobně zaostalých popisů uměleckých děl je na internetech plno, jsou však k ničemu.
Existují samozřejmě, jako snad ve všech oblastech lidského konání odchylky a úchylky. Za nejpříznačnější z nich hodnotím Bernsteinův syndrom. Leonard prohlašoval, že nemůže poslouchat žádnou hudbu, protože tam slyší jenom ty chyby. Což je dobré v tom, že si to alespoň uměl přiznat. Zato mentální skořápka mnoha nástroji vládnoucích existencí toho schopna není. Na svůj schematický pohled skrze notový papír naroubovali zásady amatérských akademiků. Musí to splňovat formální pravidla, aby to bylo dobré. Když je to splňuje, vznikají v nich pocity libosti. Tento až lobotomický twist hovoří za vše. Ve své přízemnosti si taková individua vystačí s prostředky pro vyvolání pocitů. Účinky přímo závislé na prostředcích jsou jediné, čeho jsou schopni. Autoretardace vnímání umění do formálních tabulek. Jsou-li správně vyplněny, dostaví se extáze. Úřednická disciplína jako nejvyšší duchovní zážitek. Vlastní je to bachařům, dozorcům, fízlům, vyhazovačům a jiným gorilám v uniformě. Prostředek = účinek.
To celé znamená, že lidé, co pro dobré prostředky nahrávky ohodnotí jako vynikající, se rovnají lidem, kteří dávají nahrávkám s vysokým DR automaticky vysoký počet hvězd. Jistě, ne že by něco tak absurdního někdo kvůli DR dělal, ale vyznavači prostředků tohle dělají pravidelně. Přitom právě oni zhusta sami mají tendenci se lidem, kterým záleží na zvuku, kvůli tomu vysmívat. Nikoli, oni sami přesně tohle dělají. Poslouchají prostředky, vyhodnocují prostředky, nikoli hudbu a její účinky.
Odlišování mezi prostředky a účinky považuju za jedno z určujících znamení posluchače na úrovni. Vstupní brána poznání. |
Registrace nového uživatele 
