JudithNe "co když", on se jich viditelně sveřepě drží (sfér, o nichž lze hovořit). Neopouští pole objektivních jistot. Zvenčí je to viditelné v jím napsaném mluvnickém útvaru. Jsme-li obdařeni schopností porozumění psanému textu, pak to přímo bije do očí.
Taková snaha je samozřejmě v pořádku, ať si každý píše jak chce. Ale má to jeden zásadní háček. Není to recenze. I ona jako disciplína má svoji definici, pokud tato není naplněna, nejde o recenzi. A mně popisné nerenze přijdou jako textové houžve, zcela nestravitelné. Pokud něco popisného napíše odborník muzikolog, fajn, alespoň se něco dozvím. Ale oni je zhusta píší hudlalové, točí se na naprostých podružnostech aneb omezili své rozhledy na pouhé prostředky. To, co napsali, není recenze, ale ani muzikologický rozbor, je to kočkopsí toporný brak.
Druhá polovina tvého příspěvku je o tom "proč", a na to jsem už odpovídal. Každý, kdo chce, může napsat, co chce. Ale na základě toho, co napíše, bude viděn. Tedy alespoň někým, kdo takové vidění dokáže uskutečnit pomocí analýzy textu. |