| 38208Pro mě je to, o čem mluvím, patrné z různorodosti skladeb. Jak postupně vycházely singly, každý měl svůj styl hudebně i pěvecky, navzájem jasně odlišené kousky. Písničkářsky se mohla jevit první skladba, The Garden, ta má ráz vyznání a ona tam je hodně sama za sebe, prostě a přímo. Druhý singl In the Morning byl úplně jiný ve všech ohledech, výraz je až herecký, což dává nepřehlédnutelný signál "tady se něco vyjadřuje vyhraněně, stylizovaně". Kdyby zůstalo u těchto dvou poloh, mohla by Naomi klidně působit jako sama sebou pohlcená, citově nevyrovnaná pěnice typu Alanis MORISSETTE. Jenže ona si místo toho střihla epický příběh na motivy lidových balad a dala skrze The Curse najevo velkou vnitřní bohatost představ, ale též vědoucí nadhled. A tak dále. Jak jsem psala, napoprvé mě při poslechu celého alba ona různorodost až rušila, ale brzy začala vyvstávat celková nálada, jednotlivé trsy siločar naznačují něco dalšího, co lze na chvíli zachytit, ale hlavně je to proces živého setkávání a rozehrávání. Hned tak se nevyčerpá a přitom není vypočítaný na efekt. |
Registrace nového uživatele 
