The WHO ode mě dostali víc pozornosti než třeba The ROLLING STONES, kteří začínali v podobné době a jsou asi i srovnatelně důležití tím, jak vnesli do kytarové hudby divokost. Pravda, zatím jsem se s The WHO pohybovala spíš kolem roku 1970 - jako první jsem slyšela záznam vystoupení na festivalu Isle Of Wight a to byla pecka. Pak Tommy (1969) a Who's Next (1971), velmi reprezentativní zářezy. Kapela se mi zprotivila po zhlédnutí filmové verze Tommyho (1975), vizuál esteticky směřoval úplně jinam než hudba, bolelo mě na to koukat, a hlavně Roger DALTREY měl projevit trochu soudnosti a přenechat titulní roli někomu jinému. Vyšel mu z toho unylý gumový krasoň. Jestli měl v kapele živelnější protiváhu v podobě spoluhráčů (měl, víme), je to pro hudební historii jedině dobře.
Neznám zatím debut My Generation (1965), to by mohl být hezký studijní večer, a postavit vedle něco ranějšího od The ROLLING STONES. Víc než vyplnění mezery ve vzdělání si od poslechu ale neslibuju, šedesátky mě hudebně neberou. Moc daleko. |
Registrace nového uživatele 
