TheDEEPstate... Days Of Delirium (2024) Z aktuální Antonyho antologie (ať žijí aliterace) již leccos bylo prohovořeno, nebudu se tedy opakovat - i čistě podle průvodního slova mě nejvíc zaujala položka dosud málo známá, cítím tady v komentáři nejvíc života. Album jsem stejně jako Veil svého času zkoušela a nezaujalo, dost aktivně mě odrazuje i podivný, odfláknutý obal s umělohmotnými obličeji. Zmíněná re-imaginace spočívá v tom, že kapela vzala pěveckou stopu a udělala k ní úplně novou hudbu, a to za vydatného přispění elektronických ploch; najde se ale i pěkná kytarová pasáž. Dojem je skutečně nezvyklý, no aspoň mám na co svést jisté nepohodlí při poslechu. Tohle je okno do cizí země, do prostor, kde platí neznámá pravidla, blouznivé zasnění je stejně tak lákavé jako znepokojující. Něco organického tu hledá průchod podivně barevným, nezvyklým prostředím. Jako by na obloze bylo jedno slunce navíc - všechno je vlastně normální, ale přitom vůbec není, úhly a stíny se chovají úplně jinak, než je člověk zvyklý. Netuším, co si o tom myslet, a možná o tento pocit nakonec jde. Otevřít se neznámému... Nevím, jestli budu opakovat, no doposlouchám.
Bandcamp
 |
Registrace nového uživatele 
