Další film je také ruský, to se nedá nic dělat. Tentokrát naštěstí nenese nášlapec bolševicko fašistického lejna.
"Я тоже хочу" (2012), režie Алeксeй Oктябpинoвич Балабанoв
Česky "Já chci taky"
Banditsko lůzerská road movie. Jestli existuje něco jako ruská duše, pak to není ta zidealizovaná široká (leda by širokost znamenala chamtivost), ale špinavá primitivní děvka, která ze všech sil prahne po štěstí, aby si ho mohla ukrást a naložit do špiritusu. Film ukazuje jedno z nevýstižnějších pojetí toho, co je rusák zač, jak žije bez hodnot a neváží si ničeho, a člověk je pro něj to poslední. Současně v této absurdní, opravdu hodně absurdní sešlosti bandity, alkoholika, starého dementa, prostitutky a mizerného muzikanta dokázal režisér Balabanov vylíčit něco vpravdě mysteriózního. Pokud člověk vydrží první dvě třetiny filmu otupělých dialogů bez pointy a souvislosti (aspoň jeden - Chlápek mi před nosem zavřel stánek s pivem. Tak jsem tam v noci přijel s jeřábem, stánek zboural a pivo jsem mu ukradl, hajzlovi. A kdes vzal jeřáb? Ve městě stojí na každým rohu, sis nevšim? Ty umíš jezdit s jeřábem? Jo, byl jsem na vojně u tankistů. To já jsem byl na vojně u radistů. No, a co? No, a nic. ), což není pravda vůbec jednoduché, dostane se mu katarze. Začnou se dít věci mimo rozum a chápání a na konci si říká, WTF? Přiznám se, že jsem si film pustil dvakrát po sobě, protože až to druhé shlédnutí dalo všemu vyznění. No jo.
Balabanov se s ničím moc nepáral, točil ledabyle hrubým stylem, ale protože patřil mezi ty vzácné tvůrčí duchy, které každý národ dokáže zplodit, i když jinak je jako hnijící vřed, podařilo se mu hrábnout člověku do nitra. Doslova ochromující. K filmu se vážou další události, které, aniž bych chtěl vyzrazovat pointu, působí jako velká duchařina. |
Registrace nového uživatele 
