pardon... kratší a lepší

P.S. dodatek k 6202 z 14.11.2008 15:50
Taky pan doktor (lékař) by tudy (okolo samot) nejel k pacientovi do Kytína, ani pan farář bryčkou, když mohl jet krajší a lepší přímou jižní cestou z Lážova do Kytína...

Vydro, jenže s tou (Vaší) severní variantou, tedy literární lážovské samoty situované v kopcích severně od Stříbrné Lhoty, je ta potíž, že by tak moc na sever umístěné samoty nemohly být půl hodiny cesty (pěšky) od rozcestí na silnici z Lážova na Dobříš.
A také při pohledu ze Skalky dolů na Lážov by Kája nemohl tušit hajnovnu a lesovnu "za těmi rybníky".

Škoda, že už se nemůžeme paní Manky na to zeptat, kym by je sama situovala.
Ale ona by se nejspíš stejně jenom tajuplně pousmála a nic by nám neřekla, abychom mohli dál snít.. :-)

pardon... a to ať by směřoval na JIHOZÁPAD nebo na západ

Žížalko, díky. Ta stavba na udané lokalitě bohužel stojí skoro u rybníka a okolo je to spíš rovina, a taky i vzhledem k té škole situované úhlopříčně přes celý ten blok stavení si myslím, že přímo tudy kolem této skutečné kovárny (je-li to kovárna) Kája asi neběhával ze školy domů - to by si buďto zacházel, a to ať by směřoval na jihovýchod nebo na západ, nebo by musel přímo v té kovárně bydlet, aby mělo pro něho vůbes smysl okolo ní ze školy chodit...

Autorka si ale dávala práci s tím, že měnila místní reálie. A protože stará kovářka je tam líčena jako nejvíce negativní osoba, tak jsou asi jenom dvě možnosti jejího literárního početí:

1.
Nikdo jako stará kovářka v té době a v dohledné minulosti neexistoval, existoval pouze mladý kovář, a to buďto svobodný nebo ženatý s mladou ženou. V tom případě si mohla autorka dovolit vytvořit pro účely románu postavu tety kovářky jako zlolajné klepny a postrachu Lážova, protože se s ní nikdo nemohl ztotožňovat.

2.
Stará kovářka s nápadně až extrémně špatnými povahovými vlastnostmi skutečně v té době existovala a celé městečko s ní bylo na kordy (a naopak), takže jejím pravdivým vylíčením už nemohla autorka nic ztratit a pokazit.

V obou těchto případech však autorka mohla kovárnu staré tety kovářky umístit libovolně tak, jak by to nejlépe vyhovovalo potřebám románu, tedy klidně i na konec vesnice a před (fiktivním?) vrškem, kudy měl Kája cestu domů, a občas kovářce úprkem do vršku utekl (nemám čas teta, líhnou se nám housata - kéž by tě něco seklo, vám se pořád něco líhne, darebáku).

Je to spekulace už příliš odvážná nebo naopak pravděpodobná?

Ovi

"Ještě mě tak napadlo, myslíte, že by tohle mohla být velká louže? :-) Loc: 49°52'8.004"N, 14°14'55.896"E"

Vydro, pravděpodobně ne. Já bych si na to nevsadil ani korunu - je to přímo v Lážově, dokonce na úrovni už prvního (Zámeckého) rybníka, i když v Kájově době to mohlo být na kraji Lážova. Ale jak říkal Sovák s Hadrbolcovou v Bohoušovi, není to vylouč :-)
A upozorňuji předem, že asi nejsem zcela nestranný - já lobuju :-) za jihozápadní verzi, ve dvou velmi blízkých variantách (viz dále).

"Nemůžete sem dát (prosím) odkaz na souřadnice lokalizace samot, která v probíhající debatě "vede"?! Já se přiznám, že to nestíhám sledovat, budu si to muset projít někdy v klidu, až budu mít víc času."

Žížalko, moc Tě zdravím :-)
Mám už v digitální formě turistickou mapu Lážova a jeho okolí (podrobný rastrový soubor), a zakreslil jsem tam tu spojnici Skalka - Zadní rybník a na ní pak v lese za vrškem Na Majdalence i polohu lážovských samot. Jednalo by se o lokalitu jihovýchodně od cesty Lážov - Kytín, se zeměpisnými souřadnicemi 49°51'05"N, 14°14'35"E (spusťte http://maps.google.com/maps a do editačního okna zadejte 49°51'05"N, 14°14'35"E)

A když ještě znovu přebírám ty Kájovy respektive autorčiny myšlenky "Tam za těmi rybníky, kam nedohlédne, tam červenají se dvě střechy...", tak mě napadá ještě jedna možná, dokonce i pravděpodobná interpretace. A sice, že pojmem "za těmi rybníky" by nemusel být nutně myšlen směr při pohledu od Skalky, ale klidně i místně všeobecně zaužívaná prostorová orientace obyvatel Lážova. Tehdy když lidé šli třeba procházkou směrem od centra Lážova (tehdy byl samozřejmě Lážov mnohem menší než dnes) a došli až k lážovským rybníkům (v pořadí Zámecký, Prostřední, Zadní), tak kdyby pokračovali tím směrem ještě dál (nebo kdyby došli k Prostřednímu rybníku a dívali se přes poslední Zadní rybník dál do lesů), tak tam někde až "za těmi rybníky", v lesích do kopce, by mohly být umístěny lážovské samoty - Rédlovic lesovna a Maříkovic hájovna (hajnovna). V tomto případě by se jednalo o lokalitu severozápadně od cesty Lážov - Kytín, se zeměpisnými souřadnicemi 49°51'07"N, 14°14'20"E (spusťte http://maps.google.com/maps a do editačního okna zadejte 49°51'07"N, 14°14'20"E)

Obě lokality jsou od centra Lážova (kostel atd.) vzdáleny cca 2 km, což je v souladu s mnoha indiciemi v díle (až na ten notoricky známý autorčin úlet na první straně první kapitoly v prvním díle) včetně toho putování s Hromničkou (Lážov - samoty - Kytín). A i od toho od rozcetí na Malé Sv. Hoře (silnice Lážov - Dobříš) by pak samoty byly vzdáleny asi půldruhého kilometru respektive dva kilometry, což by dobře korespondovalo s půlhodinovou vzdáleností po lesní cestě (cestách) ze samot na rozcestí u silnice Lážov - Dobříš (viz pěší výlet dětí na Dobříš s rochotským hajným Škrábkem ve 2. díle Káji - je o tom pojednáno o pár příspěvků níž).

Pořád je zde ale ten rozpor ohledně Rochot. Vyřešit by šel ale tak, že připustíme celkem pravděpodobnou možnost, že když si chtěl někdo z lážovské honorace udělat krásný pěšší půldenní výlet, tak nešel nejkratší a zároveň frekventovanou a otevřenou cestou mezi poli (přes Stříbrnou Lhotu), ale zvolil sice delší, ale o to hezčí cestu lesními pěšinami okolo lážovských samot. Na příjemný výlet nechodí většinou člověk proto, aby co nejdříve urazil nějakou vzdálenost, ale aby se pokochal přírodou a šel zároveň i po příjemných cestách...

Bohužel nemám teď u sebe heslo ke svému účtu na fotogalerii a nemůžu sem proto vložit ten obrázek se zaznačenými polohami samot, takže nabízím v tuto chvíli alespoň ty zeměpisné souřadnice. Večer sem zkusím vložit přímo obrázek, ať je hned vidět, oč jde...

Zdraví Ovi

P.S.
Mohla by nějaká zodpovědná a důvěryhodná osoba udat co nejpřesněji polohu staré kovárny obývané obávanou tetou kovářkou a dobrákem kovářem?.
Kolem ní totiž chodil (často v pudu sebezáchovy běhával) Kája cestou ze školy domů. Je jasné, že směřoval z Lážova zhruba na západ.
Ale mohl opouštět městečko spíše severněji (severně od lážovských rybníků) západním směrem na Stříbrnou Lhotu?
Nebo spíše jižněji (jižně od lážovských rybníků), jihozápadním směrem na Kytín?
Případně mohl obejít rybníky i ze severu, a pak klidně mohl nabrat směr na Kytín? Předěl se zdá být tvořen Bojovským potokem napájejícím lážovské rybníky.
Kdo to ví, odpoví? Díky moc.

P.P.S.
Uvědomuju si, že možná už svými četnými a dlouhými příspěvky můžu lézt na nervy, tak mě prosím kdyžtak okřikněte - umravním se a neurazím se. Díky a mějte se všichni krásně :-)