Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Já Vánoce juchuchu
oslavím na Lopuchu!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Kája Mařík [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Literatura) moderují muflonek, Anka.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 18:46

Pěkně vítám, to jsou k nám hosti. Tak se u nás posaďte, ať nám nevynesete spaní!


Řídících Márinka, I. díl, III. kapitola (Márinka u Šetlíků)

„Maminko, tak jsme chytli ježka. Véna ho nesl tetě, mají v černé kuchyni šváby,“ hlučně ohlašovala Márinka příčinu svého zpoždění.
Cíla myla nádobí, pan řídící už byl ve škole, paní řídící si brala žlutavou kongresovou zástěrku, vyšívanou květy kopretin.
„Maminko, ani se nehnul,“ trochu tišeji řekla Márinka.
„Hnul, nehnul,“ řekla paní řídící, „ale měl by se hýbat proutek na tvých zádech. Tohle je pořádek? V jednu se chodí k obědu? To bylo dnes naposled, Márinko! Oběd už ti asi vystydl. No, povídal tatínek, že už je nejvyšší čas, abys chodila do školy!“
Paní řídící jde do třídy, Cíla domývá nádobí a Márinka sedí nad talířem vychládající polévky a míchá. Pořád míchá.
„Jez, Márinko!“ pobízí ji Cíla.
„Já praženou nerada, Cílo. Je to samý škraloup.“
„No ovšem, když už dlouho stojí,“ podotýká Cíla.
„To asi měla teta Tonovic radost, když přinesl Véna ježka, viďte Cílo?“
„A to bych si nemyslila. Já bych spíš řekla, že paní berňová vyhodila Vénu i s ježkem.“
„Tak já už mám dost,“ hlásila Márinka odstrkujíc skoro plný talíř polévky. „Zaplať Pán Bůh! A to mám hlad!“
„No dám ti čočku,“ řekla Cíla.
„A za tu taky zaplať Pán Bůh! Helejte, Cílo, neříkala panímáma Šetlíkovic, abych tam přišla na slívy?“
„A říkala, to říkala.“
„Tak abych šla, Cílo, aby se panímáma neurazila.“
„Jen jdi, Márinko! A k večeři budeš mít, co’s nechala v poledne.“
Véna uháněl domů s ohromnou radostí. „Teti, nesu ježka na ty šváby v černé kuchyni!“ volal.
Paní berňová se zdvihla s lavičky: „A prach element, copak my máme u nás šváby? Hned se mi s tím někam kliď! A potom rovnou do školy! Neumíš-li přijít v poledne domů, nebudeš obědvat!“
Véna okouní u školy, zatím co Márinka už si pochutnává na slívách u Šetlíků. Cíla vidí Vénu s ježkem. „Véno, pojď sem! Teta tě vyhodila i s ježkem, viď? No, já to řekla hned. Ukaž, já ho zatím dám do komory! A heleď, tuhle je polévka, pospěš si! Márinka nejedla, a tuhle čočka. Honem, ať nedostaneš ve škole!“
Véna nedbá, že je polévka chladná. Chvatně ji dojídá a sní i talíř čočky. Skoro v běhu volá: „Tak zaplať Pán Bůh!“ a už otvírá dveře první třídy.
Pan řídící ptá se důrazně: „Copak, Véno, že tak pozdě?“
Véna se dívá panu řídícímu do očí a říká tiše: „Prosím, já dojídal po Márince polévku a talíř čočky. A toho ježka dala Cíla do komory.“ — — —

Ilustrační obrázek k anketě "Kde podle vás ležely literární samoty?"


Náš web o Kájovi: skolakkajamarik.cz Po stopách Káji Maříka (na Google Maps) Fotky z MaříConu 2008: Vinkler/Vlasta, Mirdule, Jitka, Ovi Ivoda Fotky z MaříConu 2007 

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
 Titulek, text příspěvku  
Opište pozpátku následující text bez prostředního znaku: mhckyhe
[ 1089 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
zizalka 17.11.2008 22:55  6324
Podrobná historická mapa!!!Navazuju na svůj poslední příspěvek. Z webu brdy.org jsem se doklikala na stránku http://oldmaps.geolab.cz/.
Tam se dá najít velice podrobně naskenovaná mapa Mníšku (mnohem podrobnější než na mapy.cz!), která vznikla při III. vojenském mapování (1877–1880). Je tam řevnická trať! (Dobříšská lokálka ne.)
Zaujalo mě, že lesy v okolí lokalit A a B mají velmi hustou síť průseků, to je ostatně vidět i na současné turistické mapě, i na základní mapě na mapy.cz. Ale ucelený systém průseků je jedině na té z III. vojenského mapování. Jsou tam i vrstevnice!
zizalka 16.11.2008 23:41  6323
Hlavně by bylo fantastické, kdybychom měli historickou mapu o pár let novější, než je na mapy.cz. Možná by něco takového bylo v té knize, nebo se pletu? Jitko, nevíš? Mám na mysli takovou mapu, kde by byly zakreslené obě železniční tratě a zároveň hranice lesa v době na přelomu 19. a 20. století (dětství MWČ).
zizalka 16.11.2008 23:32  6321
Myslím, že je docela škoda, že nikdo z nás nemá k dispozici knížku Jana Šťastného "Městečko pod Skalkou" (tato kniha vyšla v roce 1948 a nyní je k dispozici na CD ROM, stojí 299 Kč, viz mesteckopodskalkou.com)

Její autor byl jen o pár let mladší než MWČ, byl to v podstatě její vrstevník Wagnerové (žil 1894–1967 a MWČ 1887–1934).
Myslím, že v té knížce bychom našli spoustu zajímavých údajů k našemu pátrání. Skoro mám chuť si ji objednat.
zizalka 16.11.2008 23:21  6320
Pro zajímavost: všimla jsem si, že poblíž lokalit A a B se nachází místa Dolejší Korytany a Hořejší Korytany, což zní jako názvy osad, přitom je to v lese.
Tak jsem to zkoušela googlit a našla jsem k tomu následující:

V přemyslovské době byly více známé nežli Kytínská osada, která musela v menšímči větším rozsahu již existovat okolní vsi Kdýčina a Korutany. Původ vsi Korutany s tvrzí mezi Mníškem a Kytínem, v lese stále nazývaném „Korytany“, není už dnes zcela jasný.
U dvora krále Václava I. z let 1230–1253 žil nějaký čas kníže Oldřich Korutanský, králův sestřenec. Slavný král Přemysl Otakar II. držel zemi Korutanskou v létech 1268–1276. Vletech 1306–1310 byl kníže Jindřich Korutanský králem českým. Snad za některého z těchto králů, několik rodin Korutanských Slovinců usadilo se v oné vsi po selsku a dali jitak jméno její, avšak její existence dle historických pramenů zdá se být mnohem starší.Ze zápisků faráře Cippelia v pamětní knize fary mníšecké se vypravuje pověst o přísné paní Korutanské a dále pak o lese „korutanském“ o výměře 286 jiter.V dobříšském památníku z roku 1898 se praví, že na severovýchod od Kytína rozložená pole nesou název „Korytany“. Tam stávala před věky památná ves „Korutany“,již r.1409 držel Jan z Lestkova, leč ve válkách husitských ves Korutany i s nedalekou jinou vsí „Kdýčinou“ zanikly. Po skončení válek byly zničené osady v rukou Předbora z Řepnic r.1437, za něhož byly vsi obnoveny, ale znova zničeny kolem r.1460, načež r.1487 je drží Václav z Řepnic, kterýž je prodal r.1490 Litvínu z Klinštejna k Hořovicíma po jeho smrti 1506 je držela manželka Mikoláše z Říčan, Vracka z Klinštejna. Pak přešly do rukou Dorotky r.1520, manželky Jana z Říčan, pak Anny Klenovské z Říčan, jež Korutany prodala roku 1548 Václavu Vratislavu z Mitrovic, jenž je ku Mníšku trvale připojil. Ves vyhořevši do základů, nikdy pak již nepovstala a místní pověst o ní dí, že se propadla tam, kde dosud jsou hromady rumu a kamení pod nimiž občas prý slyšet bývá z podzemí hlahol zvonů propadlé osady Korutan.

Zpravodaj obce Kytín, ročník 2004, č. 2
goldie 16.11.2008 23:20  6319
ZizalkaSuper, dik...ted uz to vidim. Vzdycky jsem si myslela, ze to namesti je jen ta ulice od jarolimku ke stare skole.
zizalka 16.11.2008 22:40  6318
Postupně dočítám a...
Ovi, musím ti vyseknou poklonu za příspěvek 6282, máš to skutečně velmi dobře promyšlené a čím dál víc mi tvoje vývody přijdou jako nejlogičtější ze všech možných.
zizalka 16.11.2008 22:39  6316
Červěně jsem naznačila obrys náměstí, a přidala jsem pár popisků.
zizalka 16.11.2008 22:38  6315
zizalka 16.11.2008 22:31  6314
Goldie náměstí má tvar nepravidelného obdélníku. Do L rozhodně není. Uprostřed toho obdélníku je kostel.
Do kopce mohly běžet jak na sever (přesněji SZ), tak na západ (přesněji JZ).
Ale v tomto případě to spíš hraje pro Oviho, stoupání náměstí na sever je daleko pozvolnější než na západ.
goldie 16.11.2008 22:20  6313
ZizalkaAha, už to vidím, ono je to náměstí tak jako do L? Takže tedy podle toho mohly děti běžet náměstím do kopce jak na sever (tj. do lokality C), tak na jihozápad do lokalit A nebo B? Je to tak?
zizalka 16.11.2008 22:07  6312
Doplním 6311:
Od Velké jde náměstí do kopce na sever (k poště) i na západ (k faře). Poštou jsem myslela současnou ČP (její umístění je vidět při zapnutých značkách na mapy.cz), ale přehlednější je to napsat podle světových stran.
Doufám, že teď je to srozumitelnější.
zizalka 16.11.2008 22:04  6311
Ovi (6253) děkuju za vysvětlení. Já jsem si taky měřila ty vzálenosti a vyšlo mi to taky (jako tobě) asi 13 km do středu Dobříše z místa C. Já jsem ale uvažovala rychlost chůze 6 km/hod., takže se mi zdálo vše v pořádku a to jsem asi přestřelila. Myslím, že tvoje úvaha bude přesnější. A už je mi jasné, odkud jsi bral tu myšlenku, že odbočka na samoty (při cestě z Dobříše do Lážova) ještě před Lážovem. Jen bych tě prosila, abys mi napsal souřadnice toho rozcestí (kde Škrábek zjistil, že nemá lejstro), já pořád nechápu, které myslíš.

Goldie (6257) nejnižší bod náměstí v Mníšku je Velká hospoda, a náměstí se zvedá jednak nahoru kolem fary




ale taky (méně prudce) nahoru směrem k poště. Tam se to lomí a když jdeš k pivovaru (nyní je v objektu divadlo a taky Restaurace Káji Maříka) tak už je to zase z kopce.
Západní strana náměstí je plus mínus v rovině. Kolem cukrárny u Jarolímků (severní strana) se to mírně svažuje k poště.
Podle mě se z toho úryvku, který cituješ nedá vyvodit nic. Nevíme, kde se za dob Kájových obvykle stavěl cirkus. Teď bývají kolotoče na volném místě před zámkem, které tam vzniklo po vyhořelých panských stodolách. Je krásně vidět na všech fotomapách, mezi cukrárnou u Jarolímků zámkem a kovárnou.
K lepší orientaci přikládám link na gormieho mapku
goldie 16.11.2008 22:02  6310
OviS mapama já jsem na štíru, takže teprve teď když se na to dívám, tak je to s tím zámkem úplná pravda. Já si vždycky představovala ten výjezd "dole", tedy na jihu, ale mapa jasně ukazuje, že to by se jelo akorát rovnou do rybníka, takže se ze zámku vyjíždí severně, takže skutečně do lokality C by kočár zahýbal doleva...takže opravdu to poukazuje na tu variantu A a B, kdy kočár zahne doprava...jen nevím, proč tam není zmíněno, že jede přes Lážov, to by si přece M.W. nenechala ujít, takovou literární příležitost...

Co se těch Rochot týče, tak, jak říkám, s mapama jsem na štíru, především co se vzdáleností týče, takže mi to přišlo, jako že na Rochoty to je nejmíň dvacet kilásků...nebrala jsem to ani tak, že lokalita C by byla pro výlet příhodnější, i tak se mi to zdálo jako hrozná dálka. Spíš tak obecně mi to přišlo, jako moc dlouhý výlet, ale 5 kilometrů není vůbec tak daleko.

Dík za všechna vysvětlení...opravdu se už začínám přiklánět k těm A, B lokalitám...
ovi_ivoda 16.11.2008 20:59  6309
zámek a RochotaGoldie, u všech všudy, ajcem trajcen, máš pravdu s tím zámkem. Celých 30 let mám v podvědomí, že děti jely na dobříšský zámek, ale když to pozorně všechno v tom 3. díle čtu, není pro to žádná opora. Naopak - vše nahrává tomu (mj. "přijďte na zámek, pošlete mi ty děti zítra na zámek, povědomí lesních i pana Štulce, že se kníže pán právě vrátil atd.), že tím "dobrodincem celého kraje" byl myšlen majitel lážovského panství, který s manželkou a s postiženým Leonkem občas (při svém pobytu v čechách) obýval lážovský zámek a o jeho chod se staral pan správce (viz i Zdenina a Kájova vrstevnice, Vlastička správcovic). Takže se moc omlouvám a zároveň děkuju za vyjasnění si této záležitosti.

Ale v tom případě ten popis odjezdu dětí z lážovského zámku zpět na lážovské samoty přece krásně podporuje variantu s lážovskými samotami v lokalitě A nebo B a vylučuje variantu C. Cituji: "Velice vlídně i kníže pán se s dětmi rozloučil. A už tu stál zase kočárek a už v něm seděly děti. Vytáhli oba čisté šátečky a mávali jimi na hostitele, pokud kočárek nezahnul vpravo". Podívejte se, jak je lážovská zámek a přístup k němu situován. Kočár musel odjíždět ze zámku po cestě na jih, a pak zahnul vpravo na ulici Dobříšskou a následně na ulici Kytínskou a jel na jihovýchod směrem k samotám. Kdyby byly samoty situovány v lokalitě C na severu u Stříbrné lhoty, kočár by naopak musel po výjezdu ze zámku zahnout doleva, na sever...
Takže nevím ani kolikátý už je to další bod pro samoty situované jihozápadně od Lážova, v tom lesním trojúhelníku (varianta A nebo B). Mám pravdu?


Co se vzdálenosti myslivny na Rochotech od lokality C a od lokality A/B týče, mrkněme se na turistickou mapu.

Cesta z lazovskych samot na Rochota

Cesta z lokality C (cesta po žluté značce ze Stříbrné Lhoty - Na Rovninách, po červené značce Na rovinách - Na Soudném a nakonec po zelené značce Na Soudném - Rochota) měří cca 5 km. Alternativná cesta z lážovských samot v lokalitě A/B by v delší variantě (samoty - kytínský hřbitov a pak po zelené přes Kytín a Na soudném až na Rochota) představovala cca 5 a půl kilometru. Pokud by se to dalo střihnout polňačkama a nechat při cestě Kytín trochu po levé ruce, pak by to bylo asi 5 km. Odpíchávám všechny ty tři možné trasy z mapy, ale pokud i při pohledu na mapu je vidět, že vzdálenosti z myslivny na Rochotech do všech lokalit (A, B i C) jsou plus minu stejné. Pokud ovšem půjdeme procházkou po značených cestách a nikoliv nereálnou vzdušnou čarou. Čili ani v případě cesty ze samot v lokalitě A či B na Rochota není žádných námitek - ta vzdálenost je prakticky stejná jako u varianty C (rozdíl mezi nimi může být plus minus půl kilometru).
A těch 2x 5 km nebo 2x 5.5 km (cesta tam a zpět) není problém, pokud se v létě, kdy je světlo řekněme do půl osmé nebo do osmi do večera, vyjde po obědě.

nell Nell Etiam si omnes, ego non 16.11.2008 20:22  6308
ale z těch Řevnic je to pěkný kousek cesty...

[ 1089 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt