Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Zelený je lopuch,
fotbal to je hra...

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Kája Mařík [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Literatura) moderují muflonek, Anka.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46

Pěkně vítám, to jsou k nám hosti. Tak se u nás posaďte, ať nám nevynesete spaní!


Řídících Márinka, I. díl, III. kapitola (Márinka u Šetlíků)

„Maminko, tak jsme chytli ježka. Véna ho nesl tetě, mají v černé kuchyni šváby,“ hlučně ohlašovala Márinka příčinu svého zpoždění.
Cíla myla nádobí, pan řídící už byl ve škole, paní řídící si brala žlutavou kongresovou zástěrku, vyšívanou květy kopretin.
„Maminko, ani se nehnul,“ trochu tišeji řekla Márinka.
„Hnul, nehnul,“ řekla paní řídící, „ale měl by se hýbat proutek na tvých zádech. Tohle je pořádek? V jednu se chodí k obědu? To bylo dnes naposled, Márinko! Oběd už ti asi vystydl. No, povídal tatínek, že už je nejvyšší čas, abys chodila do školy!“
Paní řídící jde do třídy, Cíla domývá nádobí a Márinka sedí nad talířem vychládající polévky a míchá. Pořád míchá.
„Jez, Márinko!“ pobízí ji Cíla.
„Já praženou nerada, Cílo. Je to samý škraloup.“
„No ovšem, když už dlouho stojí,“ podotýká Cíla.
„To asi měla teta Tonovic radost, když přinesl Véna ježka, viďte Cílo?“
„A to bych si nemyslila. Já bych spíš řekla, že paní berňová vyhodila Vénu i s ježkem.“
„Tak já už mám dost,“ hlásila Márinka odstrkujíc skoro plný talíř polévky. „Zaplať Pán Bůh! A to mám hlad!“
„No dám ti čočku,“ řekla Cíla.
„A za tu taky zaplať Pán Bůh! Helejte, Cílo, neříkala panímáma Šetlíkovic, abych tam přišla na slívy?“
„A říkala, to říkala.“
„Tak abych šla, Cílo, aby se panímáma neurazila.“
„Jen jdi, Márinko! A k večeři budeš mít, co’s nechala v poledne.“
Véna uháněl domů s ohromnou radostí. „Teti, nesu ježka na ty šváby v černé kuchyni!“ volal.
Paní berňová se zdvihla s lavičky: „A prach element, copak my máme u nás šváby? Hned se mi s tím někam kliď! A potom rovnou do školy! Neumíš-li přijít v poledne domů, nebudeš obědvat!“
Véna okouní u školy, zatím co Márinka už si pochutnává na slívách u Šetlíků. Cíla vidí Vénu s ježkem. „Véno, pojď sem! Teta tě vyhodila i s ježkem, viď? No, já to řekla hned. Ukaž, já ho zatím dám do komory! A heleď, tuhle je polévka, pospěš si! Márinka nejedla, a tuhle čočka. Honem, ať nedostaneš ve škole!“
Véna nedbá, že je polévka chladná. Chvatně ji dojídá a sní i talíř čočky. Skoro v běhu volá: „Tak zaplať Pán Bůh!“ a už otvírá dveře první třídy.
Pan řídící ptá se důrazně: „Copak, Véno, že tak pozdě?“
Véna se dívá panu řídícímu do očí a říká tiše: „Prosím, já dojídal po Márince polévku a talíř čočky. A toho ježka dala Cíla do komory.“ — — —

Ilustrační obrázek k anketě "Kde podle vás ležely literární samoty?"


Náš web o Kájovi: skolakkajamarik.cz Po stopách Káji Maříka (na Google Maps) Fotky z MaříConu 2008: Vinkler/Vlasta, Mirdule, Jitka, Ovi Ivoda Fotky z MaříConu 2007 

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
 Titulek, text příspěvku  
Opište pozpátku následující text bez prostředního znaku: uqjjtdy
[ 1089 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
twinny Twinny 24.6.2009 07:38  6948
gormie: To by bylo fajn.

Jestli počasí nezkazí plány, tak se o víkendu nejspíš podívám do Lážova. Už se těším.
gormie 24.6.2009 06:54  6947
Mám pocit že jsme to tady už jednou řešili. Myslím, že na esnips.com je to problém. Zkusím je umístit někam jinam.
twinny Twinny 23.6.2009 15:41  6946
Jsem se chtěla zeptat, je možné ty mp3 Káji Maříka stáhnout?
gormie 13.6.2009 09:13  6945
Včera jsem byl s kamarádem v hospodě a přisedli si k nám dva chlapíci. Mohlo jim být něco přes třicet a vedli takové běžné řeči o politice. Najednou jsem ale zbystřil. Jeden z nich - ten s holou lebkou a potetovanýma rukama - začal z ničeho nic vykládat, jak měl jako malý rád Káju Maříka. Bylo vidět, že má už zkreslené vzpomínky, ale že to na něj tehdy udělalo dojem. Mluvil o té knize bez stopy nějakého posměchu nebo ironie. Celkem přesně popsal kapitolu "popeleční středa". Pak mluvil o tom, že ty pozdější díly se mu už tolik nelíbily, že Kája v Praze, cituji, "začal kouřit a stýkat se s podlidmi", ale včas se vzpamatoval a pomohl mu, opět cituji, "jeho druhý otec katecheta Čermák".

Byl to pro mě opravdu zajímavý zážitek. :)
kvitko kvitko Co mi vypadne - z ruky:-) 12.6.2009 09:16  6944
No, na manžela to bylo od pátého dílu už moc "romantické" a k sedmému dílu se vyjádřil, že se tam celkem nic neděje, zápletky nic moc. Prostě pro každého to není.
A to ještě nečetl Kájovy děti!:-)
zizalka 12.6.2009 00:35  6943
Foxko, Twiny: já jsem hledala (vyhledávačem) nějaký úryvek, kde by se psalo o Kájově vysvědčení, když máme ten konec školního roku, a tehle úryvek mi to našlo.
Mně se tahle pasáž vždycky moc líbila (jak Zdeňa Kájovi oniká).
Já se u pátého dílu taky dojímám. Nemůžu si pomoct, i slzička mi ukápne... :-)
anka Anka Když je někde něco dobrého k sežrání, - tak je rouhání to nesežrat. 11.6.2009 19:20 - Oblíbené kluby (15:32) 6941
gormie [6940]: Hlavně by po dětech měli chtít kotrmelec na trávníku a za odměnu jim dávat jablečnou pěnu.
gormie 11.6.2009 07:50  6940
Zábavu pro děti slibují také průvodci na zámku v Mníšku pod Brdy, kteří svůj výklad uzpůsobí dětem poslední červnový víkend. Výklad se soustředí na předměty v expozici a na pohádkově laděné střípky ze životů nejvýznamnějších majitelů. Děti se během prohlídky setkají i s čertem, který se podle pověsti podílel na stavbě zámku.

http://www.novinky.cz/cestovani/170863-ceske-hrady-a-zamky-lakaji-na-cervnove-akce-pro-deti.html
twinny Twinny 5.6.2009 14:11  6939
Já také momentálně čtu pátý díl.Jsou to občas opravdu velmi dojemné scény.
foxka Foxka Everybody hurts...sometimes. 5.6.2009 10:40  6938
Dík za nový úryvek. Tuhel jsme si s chutí po letech přečetal 5. a 6. díl - a musím se přiznat, že jsem u 5. dílu místy brečela (když paní lesní ke konci dostávala rozum -najednou mi ty scény přišly děsně dojemný :-)).
zizalka 5.6.2009 09:36  6937
Nový úryvek v záhlavíŠkolák Kája Mařík, V. díl, kapitola I, KÁJA SEXTÁNEM.

Už dávno nerozkřikoval se Kája na svahu: „Zdeňo, vo co, kdo dřív u louže?“ Už nebyl víc v lesovně než doma. Vyběhl do výšky jako prut, ale vyrůstala i Zdeňa. Už dávno nesmál se pan lesní: „Kájo, máš hlásek jako konipásek.“
Kája už se smířil s tím, že má hlas, jak sám o sobě říkal, jako medvěd. A co se mu tatínek nasmál, když přeskakoval z dětského hlasu do jinošského.
I Zdeňa se změnila. Zůstávala sice pořád o hlavu menší než Kája, ale přece jen byla už tak veliká jako vzácná paní. Pan lesní říkal o ní: „Samá noha, samá ruka a všecko jí z ruky padá.“
Staník už byl chlapčík jen do školy. Marjánka šafářovic už dávno chodila do školy, ale Kája ji přece někdy pozlobil: „Já tem pitla!“
Kája svedl s maminkou těžký boj, když maminka řekla: „Zdeničce už je šestnáct let a je pánovic. Kájo, ty už jí nesmíš tykat! Budeš jí říkat vy, Zdeničko!“ Marně vykládal, že by to říci ani nedovedl. Konec konců řekla maminka: „Už jsem řekla!“
Kája šel s vysvědčením z kvinty, které jako všechna ostatní od první třídy bylo s vyznamenáním, do lesovny. V kuchyni byla jen Zdeňa. Otáčela se hbitě kolem plotny. Dva dlouhé, husté copy rusých vlasů visely jí po zádech. Kája si vzpomněl, když byl druhákem a vzácná paní začala plést Zdeně copánek, kolikrát víkem z penálu jí jej nadzdvihoval a říkal: „Taky jedna chudinka s kočičí zahrádkou.“
Pěkně pozdravil a pamětliv maminčina příkazu, začal: „Nesu ukázat vysvědčení. Zdeničko, chcete se podívat?“
Zdeňa vyhrnula černé brvy nad tmavě modrýma očima a ukázala snad všechny bílé zoubky v smíchu: „Tož když na mne s ,vy‘, já začnu onikat. Sednou si, Kájo, naši hnedle přijdou!“
Ale došel jí smích a Kájovi řeč. Seděl a nevěděl, co říci. Aspoň kdyby tu byl pan Pavel! Ale ten už dávno seděl v myslivně s černobrvou Libou Štulcovic na konci panství. Kájovi se najednou zdálo, že má hrozně dlouhé ruce a krátké rukávy. Byl si najednou vědom toho, že nemá sedět jako kapusta na záhoně, ale co má povídat o Praze? Marně hledal začátek řeči. Konec konců řekl podle pravdy: „A to je mi teď v Praze smutno, Zdeničko, když tam nejste.“
Zdeňa jen škubla rty: „Mně je tady taky po nich smutno, Kájo! Nic do těch lesů není, když tu nejsou, Kájo!“
Tohle slyšet Kája, rozesmál se naplno. A Zdeňa mu sekundovala stejně srdečně.
Tak se stalo, že když paní lesní přišla s pole, zastihla Káju, jak dělá třísky u kamen na truhlíku a přikládá, a Zdeňa statečně zavařuje hříbečky.
zizalka 5.6.2009 09:20  6936
Ahoj, tak jsem tu po (skoro) třech měsících.
Všechny zdravím.

VELKÝ DÍK GORMIEMU ZA NOVÝ WEB!!!

(Opravila jsem konečně ten odkaz v záhlaví.)
tyna tyna 29.5.2009 17:00  6935
Ahoj. Také jsem neodolala a kocmatice také spadly do ledvin :-))A ještě mi udělala radost paní knihovnice, kdy jsme se smluvily, že "Kniha mého srdce" je rozhodně Kája. Hned jsem udělala inzerci klubu na Lopuchu, tak uvidíme. Knihovnice by mohla dělat větší osvětu!
ajka 28.5.2009 14:04  6934
KocmaticeTak už jsme je měli. Dělám je každý rok, a než odkvetou, tak ještě jednou budou. Spadly rovnou do ledvin.
kvitko kvitko Co mi vypadne - z ruky:-) 25.5.2009 16:36  6933
KocmaticeUž je čas:-)

[ 1089 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt