Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Když diskuse,
tak s Lopuchem

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Náboženství a my [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Svět kolem nás) moderují Royal, nula.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46
Tento poněkud netradiční klub je určen k diskusím mezi věřícími a ateisty, k vzájemnému porovnávání jejich názorů, postojů, přístupů k životu i způsobů života, k debatám o příčinách existence obou velkých světonázorů (náboženské víry a ateismu) a o tom, proč se kdo s kterým světonázorem ztotožnil. Cílem je především poznání, poučení členů obou světonázorových skupin o té druhé skupině, a následně pochopení jedné skupiny druhou. Jestli někdo z ateistů po čase uvěří nebo někdo z věřících naopak po čase přestane věřit, je irelevantní. Důležité je to vzájemné porozumění, které je základem k tomu, aby obě skupiny mohly na této planetě vedle sebe existovat v míru a v oboustranném respektu.

Všechno, co jste chtěli vědět o katolících a báli jste se na to zeptat
Všechno o ruské pravoslavné liturgii
Pravidelně aktualizovaná záloha tohoto klubu je zde.

Klub Religionistika Sem prosím směrujte tématicky vhodnou debatu.
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
 Titulek, text příspěvku  
Opište pozpátku následující text bez prostředního znaku: wstvvju
[ 1056 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
desdichado Desdichado Míru zdar, - Rusku zmar! 6.11.2022 18:28 - Odhlášení (02:05) 21576
Andrea (37): Strávila jsem dušičkový večer u staré sousedky. Za týden jsem se dověděla neuvěřitelnou věc.
Jo. To zní naprosto uvěřitelně.
multilevel multilevel 5.11.2022 20:19  21575
náboženství versus spiritualita. Spiritualita rovná se:vztah jedince k posvátnu. Náboženství(alias religió) rovná se: institucionární, normativní a manipulativní zkurvení a znetvoření přirozené spirituality jedince, ve jménu stáda, a ideologických potřeb stádní/státní mašinerie,zatímco je vám neustále tvrzeno pravý opak!!! Náboženství rovná se alibistické a přizdisráčské odevzdání vlastní zodpovědnosti za svůj spirituální život do rukou tzv autorit, "správných učení a odborníků/teologů".Takto je to dnes vyprofilováno.

Státy mají zákony zakazující hanobení náboženství. Rozhodně neexistuje nikde žádný zákon na ochranu lidské spirituality. Pokud si uvědomíme, že náboženství je falešná spiritualita, tak víme na čem jsme. A co je to vlastně ve skutečnosti chráněno stylem vypisování bianco šeků


Přirozená lidská spiritualita versus zkurvená spiritualita. To je základní konflikt lidstva. Konflikt mezi ateismem (popřená rádoby anulovaná spiritualita) a náboženstvím (falešná spiritualita) je jen divadlo. Zcela zástupný jev odvádějící hypnoticky pozornost. A velmi černý humor. Neboť oba dva tábory jsou nepřátelské (každý jiným způsobem) a likvidační vůči přirozené spiritualitě.

Přirozená spiritualita vede k sebelásce a respektu k vlastnímu bytí, k bytí ostatních bytostí, existenci jako takové, k tvořivé výzvě naplnit a rozvinout vlastní existenci co možná nejkrásnějším způsobem. K uvolnění prostoru ostatním, aby se pokusili o totéž. Bez toho, abyste se (v rámci vlastních přesvědčení) srali ostatním násilně do života. Nemusíte být nutně ořezávátka a oběť ostatních. Nemusíte být nutně slabí. Svoji sílu ale můžete aplikovat k ochraně sebe sama i ostatních. Asertivně.

Zkurvená spiritualita (řečená náboženství) vede ke konfliktům, náboženským válkám, křížovým výpravám, ospravedlnění genocid, neboť kdo nečůrá s námi, čůrá proti nám. Monoteismus (je jedno jestli judaistický, křesťanský či islámský) má totiž vlastní nadřazenost
jako dogma, přes které nejede vlak. Nadřazenost vede ke konfliktu čili k válce. Nakreslete si graf, kde na jedné z os budete vkládat do rukou bojujících stran ničivé zbraně, jaké lidstvo v průběhu dějin postupně vynalézalo. luk a šíp, bambitka, opakovací puška, getling kulomet alias strojová puška, kalašnikov, rotační kulomet, atomová bomba,vodíková bomba, hvězda smrti, zbraň xyz rovnající se milionu vodíkových bomb Jestli na začátku časové osy se zdálo, že konflikty vyvěrající z náboženství jsou prkotina, popřípadě nutná nepříjemnost na konci časové osy máme likvidaci druhu homo, a likvidaci životního prostoru planety Země, kdyby snad chtěl se pokusit o reparát.

Ateismus je instinktivní postoj, který s vaničkou vylévá dítě. Na základě špatné zkušenosti s falešnou spiritualitou čili náboženstvím, díky neschopnosti rozlišovat mezi náboženstvím a spiritualitou popírá základní potřeby spirituálního instintku jedince. To z dlouhodového hlediska vede k destrukci. Ateismus je výborný časový prostor k zakopnutí o vlastní spiritualitu. Jinak vede k lhostejnosti.

Takže falešná spiritualita alias náboženství vede nevyhnutelně k sebezničujícímu konfliktu. Ateismu je to u prdele a oba směry stojí v cestě, aby se přirozená spiritualita mohla rozvinout. Druh homo přežívá statisíce let na šamanské úrovni, tedy na jakési křižovatce. Teprve za posledních bezvýznamných cca dva tisíce let tu máme cimrmanovskou slepou uličku monoteismů, jejichž aplikace (třebas nevědomá skrze blud vlastní nadřazenosti) žene lidstvo do likvidace vlastního druhu (třebaže přes dočasné přemnožení...) Z toho si mnozí sedají na zadek, pojem náboženství automaticky vztahují na křesťanský monoteismus (milostivě s islámem) a vtipkují, že je to darwinisticky výhodné. Můžeme s překvapením zjistit, že náboženství je pro druh homo rádobysapiens rádobysapiens darwinisticky výhodné asi tak, jako faktor, který vyhubil mamuty na konci poslední doby ledové... Děláme totiž účet bez hostinského a příliš brzy vynášíme definitivní závěry
multilevel multilevel 30.10.2022 15:02  21574
Alkoholismus je sociálně/darwinisticky výhodný, jinak by nepřežil.
666 666 Bože, chraň nás před těmi, - kteří v tebe věří. 21.10.2022 12:14  21573
selitTodle podobenství s ostrovem si pamatuju - to máš opravdu rád :)

V zásadě máš pravdu až na to, že zrovna křesťanství vzniklo a masově se rozšířilo v době, kdy byla velká část populace gramotná a šířilo se zejména mezi těmi gramotnými - nakonec jej velmi vzdělaný pán povýšil na státní náboženství, ale to je detail. A pak to zadlužování - to náboženství moc nezakazují (tady si dovedu představit slovíčkaření, že "vlastně ano"), ale to je taky detail.

Jinak je nesporný fakt, že náboženství je sociálně-darwinisticky výhodné, jinak by nepřežilo.
selit selit - Dein Spiegelbild ist anderen egal 21.10.2022 11:18 - Klub Politika a dění ve světě (02:04) 21572
666považuješ nesmyslně pravděpodobnost za něco objektivního, ale ona objektivní vůbec není. Pravděpodobnost je lidský způsob, jak se užitečně vypořádat s nedostatkem informací.
Celý ten tvůj příspěvek je vlastně zdůvodnění toho, proč lidé selhávají při hodnocení při hodnocení málo pravděpodobných událostí (zemětřesení). Na rozdíl od událsotí, které zažíváme četně, jestliže něco nastává jednou za 100 let,dat na reálné zhodnocení je málo a nastupuje pocitová interpretace. Kdybychom měli informace o zemětřeení za 200 tisíc let nazpět.

Mimochodem málopočetné informace jsou imho jeden z halvních důvodů existence náboženství. Jisté věci nastávají tak málo často, že je lidstvo zažije jen jednou za x generací. Věci, o kterých jsi neslyšel od táty ani dědečka, protože ani ti je nezažili.

Mám rád následující podobenství z doby kamenné: Existuje souostroví a v něm ostrov, o který je v místním náboženství zapovězený, protože na něm sídlí bůh ohně, který se strašně pomstí komukoliv, kdo by tam chtěl žít, sežere každého ohnivými ústy. Jeden z kmenů na jednom ostrově je "progresivní" a "inovativní". Zhodnotí to, řeknou si, že jsou ateisté a na ostrov se přestěhují. Nic se nestane, naopak prosperují, půda je mimořádně úrodná a žijí a prosperují tam 20 generací = 400 let. No a pak se stane tohle...

... což celou legendu vysvětlí a po "progresivním a inovativním" kmeni nezbude ani mastný flek.

Kupodivu konečným výhercem tohoto závodu bude ten konzervativní a nábožný kmen, který celých 10 generací vydržel na svém páchnoucím,smradlavém a neúrodném ostrově. Takoví "amišové" doby kamenné. Max 3-4 generace si to budou předávat relativně přesně ,ale pak z toho bude opět náboženství-vágní a logickou úvahou nepochopitelný ban, proč nechodit na pěkný ostrov.

Všechna velká náboženství dnešní doby vznikala v době, kdy doopravdy obrovská většina populace byla negramotná, takže podobný způsob předávání informace o porobném řídce se vyskytujícím riziku byl jediný možný. Všechny velké náboženství například obsahují významné bany proti zadlužení se. Něco,co současná civilizace už několik generací ignoruje - a zatím to prochází,asi jako tomu progresivnímu kmenu na ostrově. Nemusí věčně.
666 666 Bože, chraň nás před těmi, - kteří v tebe věří. 21.10.2022 08:53  21571
selitMatně si vybavuju, že to zemětřesení v horoucích peklech jsi měl jako oblíbené ještě před mojí mnohaletou pauzou tady na lopuchu...

Přijde mi, že považuješ nesmyslně pravděpodobnost za něco objektivního, ale ona objektivní vůbec není. Pravděpodobnost je lidský způsob, jak se užitečně vypořádat s nedostatkem informací. Nic víc, nic míň. Ta "vědečtější" pravděpodobnost vychází ze statistiky - zemětřesení jednou za sto let je statistika, ze které lze vyvodit pravděpodobnost výskytu zemětřesení v příštích letech. U jablka padajícího ze stromu žádnou statistiku nemáš a pak přichází ta "subjektivní", "nevědecká" pravděpodobnost - "pocitová". Ale v obojím jde pouze a jenom o neznalost budoucnosti nebo vstupních dat a praktický způsob jak se s tím vypořádat.

Jablko ze stromu spadne vždy na zem - není žádná "malá pravděpodobnost", že se tak nestane - buď se to bude dít vždy nebo ne a potom pro případy, kdy ne, musíme upravit fyzikální axiomy - až se to stane. Je to pouze reakce na nějaké empirické pozorování - pravděpodobnost s tím nemá co dělat. Naopak se dá říci, že je 100% jisté, že všechny naše poznatky o fyzice jsou více či méně chybné.


Co se týče pravděpodobnosti, tak to nejlépe ilustruje poker texas hold `em.

Ve chvíli, kdy dealer zamíchá balíček karet (tzn. před tím, než ty karty rozdá) už je jasné, kdo bude mít nejsilnější (výherní) kombinaci karet - pořadí karet v balíčku je jasně dané, pravidla pro jejich rozdávání a vykládání také. Akorát to zatím nikdo neví.

Jakmile se karty rozdají, tak si každý hráč může odhadnout pravděpodobnost, že jeho karty vyhrají - na základě statistiky nebo pocitu nebo kombinace obojího. Třeba vsadit na dvě esa nebo to položit s pětkou a dvojkou různé barvy - ale třeba ta pětka dá se zbytkem karet straight flush (zrovna o víkendu jsem s dvěma esama proti tomuhle prohrál:) )? Je to málo pravděpodobné - řekne si hráč - ale ono už je naprosto jasně dané jaké karty v tom balíčku jsou a jak jdou po sobě, takže ta "pravděpodobnost" je jen neznalost pořadí karet v balíčku - nic jiného.
Nejlépe je to vidět na turnaji v televizi - vidíš, co mají hráči na ruce, ukáže se river a pak jdou proti sobě sázet. Každý hráč si vyhodnotí svoji pravděpodobnost výhry - mám na ruce fullhouse, ale možná by z toho mohl protihráč poskládat straight flush - kdyby měl jednu správnou kartu - jak je to pravděpodobné? Podle toho se hráč zachová, ale diváci už vědí, co mají na ruce oba a pravděpodobnost dává smysl jen z pohledu hráče, který soupeřovu kartu nezná - je to matematické vyhodnocení nedostatku informací.

Takže žádná "objektivní" pravděpodobnost neexistuje a u jevů, kde neexistuje statistika předchozího výskytu (nebo je neznámá), případně neexistuje známý mechanismus pseudonáhody (jako v případě karet nebo kostek), se nedá pravděpodobnost ani nijak vypočítat - dá se jenom vycucat z prstu na základě pocitu.
selit selit - Dein Spiegelbild ist anderen egal 21.10.2022 07:20 - Klub Politika a dění ve světě (02:04) 21570
666Tohle už je čistokrevná sofistika.

Jedna poznámka: Lidé jsou obvykle dobří v odhadování jevů, jejich pravděpodobnost je vysoká, řekněme 10-100%. Položíš-li sázkařům otázku :V jakém kurzu se se mnou vsadíš,zda vyhraje dnes Sparta,nebo Slavia?", zřejmě budou ve svém odhadu kurzu dost smysluplní, ví jak si mužstva letos stojí...

U jevů, jejichž pravděpodobnost je malá, řekněme 1%, lidé jsou v odhadování rizika špatní. Buď riziko brutálně podcení, nebo naopak přecení. Budeš-li vědět, že zemětřesení v Mosambiku má četnost 1 za 100 let a položíš-li sázkařům otázku: V jakém kursu se se mnou vsadíš,zda bude letos zemětřesní v Mosambiku?, sázkaři za tebou nepřijdou s návrhem kurzu 1:100, který by tomu odpovídal. Pravděpodobně budeš mít dvě skupiny:Jedna ti bude navrhovat kurs 1:10 (riziko 10x přeceňují) a druhá 1:1000 (riziko 10x podceňuje)

(Na tomto prostém faktu je založena malá část sázkařského průmyslu. Navštiv sekci "společenské sázky" na fortuna.cz a najdeš tam takové bizarní sázky v kurzu 1:2000 zda se Karel Gott stane prezidentem)

Jenže jsem schválně vybral dva jevy, jejichž důsledek je pro nás nulový. Jenže existují jevy s velmi malou pravděpodobností, ale obrovskými důsledky: Bude zemětřesení v Praze?

Jedním z nich je možnost, že jablko nespadne = dojde k podobné změně paradigmatu, jako při Einsteinově objevu, že rychlosti se triviálně nesčítají. Já shledávám diskusi nad možností a důsledky mylné víry ve vědě za vzrušující a zajímavou, ty nikoliv,jak je z tvé argumentace zjevné,když to považuješ za sofistiku.

Nic nového pod sluncem. Jak jsem předeslal, je to mé zamilované téma, ale najít sparing partnera k rozvíjení této myšlenky je velmi obtížné. Tak se to zase nepovedlo. Škoda. :-)
666 666 Bože, chraň nás před těmi, - kteří v tebe věří. 20.10.2022 18:08  21569
Tohle už je čistokrevná sofistika.

Nicméně aspoň k jedné věci se vyjádřím: striktně logicky a skepticky zákonitě každý skončí u egodeismu/solipsismu. Já to považuji za relevantní alternativu, ale pro plodnou diskusi tento extrém “pracovně” neuvažuju a všechny cesty k němu zavrhuji pro možnost pokračovat v debatě. Ale ano, striktně vzato je jistá jen jedna věc - moje vlastní sebeuvědomění právě teď. Vše ostatní je nejisté. Za těmi dveřmi může stát fialová příšera a toto celé může být jen sen - vím to, ale tyto debaty jsem vedl tolikrát, že je nepovažuji za přínosné.

A tím Keynesovým výrokem jsi pobavil:)
selit selit - Dein Spiegelbild ist anderen egal 20.10.2022 17:49 - Klub Politika a dění ve světě (02:04) 21568
666Samozřejmě nihilistická skepse dokáže toto zpochybnit, ale to není věda a je to antiproduktivní.
Zabývám-li se možností, že zítra jablko nespadne dolů,zabývám se možností s extrémně nízkou pravděpodobností,nicméně s extrémně obrovskými důsledky. Je toto nihilismus?

666 v roce 1910 by mohl stejně dobře hovořit o nihilistické skepsi, kdybych konstatoval, že není 100% jisté, že rychlosti lze sčítat.Do posledního písmene bych mohl tvou argumentaci zkopírovat v 1910 golden edition verzi.......Mimochodem,zapnul sis dnes navigaci?Einsteinovo prozření, že 100km/h+10km/h nerovná se 110km/h, má tu obrovskou výhodu, že lze na něm velmi snadno pochopit epistemické limity vědeckého poznání.

Axiom... je to nedokazatelný předpoklad, ale pokud je empiricky ... vyvrácen, pak musí být nahrazen. Dogma vyvrátit z principu nelze
Náboženské dogma je vždy snadno vyvráceno, je-li opuštěno všemi svými příznici. Dogma Aztéků, že slunce zítra nevyjde, pokud dnes nevyrvu slespň jednomu člověku srdce zaživa z těla,snad není vyvráceno?
Nicméně toto nepovažuji za důležité. Mohu snad uznat, že náboženské dogma od vědeckého axiomu se liší tím, že je nevyvratitelné v průběhu života nábožensky věřícího člověka. Jenže, in the long run we are all dead, tak jaký smysl to má vůbec diskutovat? Mohu to uznat,protože je to pro tuto diskusi nepodstatné. Podtatné je to, to,co je společné a to je víra v ně.
666 666 Bože, chraň nás před těmi, - kteří v tebe věří. 20.10.2022 15:55  21567
selitPopravdě nechápu proč se stále absurdnějšími a méně sedícími přirovnáními snažíš dát rovnítko mezi náboženské dogma a vědecký axiom. Jedná se o dvě různé věci, které jsou určitým způsobem podobné, ale fundamentálně se odlišují v teoretické možnosti jejich popření a vyvrácení - na tom jsme se již shodli před několika příspěvky a tohle už je jen mlácení prázdné slámy a slovíčkaření.

Respektuji, že tam tu podobnost vidíš a hodnotíš/vyhodnocuješ ji jako významnou. Já ji hodnotím (trochu) jinak a na tom se asi neshodneme, nicméně je to relativně detail.

Pád poznámek:
Axiom není z principu dokázaný - je to nedokazatelný předpoklad, ale pokud je empiricky nebo racionálně vyvrácen, pak musí být nahrazen. Dogma vyvrátit z principu nelze a může stát mimo logiku.

Že jablko padne na zem je empiricky prokázané. Samozřejmě nihilistická skepse dokáže toto zpochybnit, ale to není věda a je to antiproduktivní. Uvrhnout se do nihilisticky-solipsistického světa je zákonitý konec cesty této sofistiky, ale na to ti neskočím.

99,9periodických = 100 ale tenhle matematický trik, předpokládám, znáš a víš.

Pravděpodobnost je jenom nedostatek informací. Není to nic objektivního.

A ano, chápu proč považuješ vědu za podmnožinu víry, ale s tímto zjednodušujícím relativismem nesouhlasím.
sheilas SheilaS 19.10.2022 22:12  21566
Selitku, důkaz věrnosti manželky je nesmysl, to je axiom, bez něj by manželství nemělo smysl. Tvoje manželka jest stále u plotny, abys ji mohl překvapovat neohlášenými příchody? :-)
selit selit - Dein Spiegelbild ist anderen egal 19.10.2022 21:51 - Klub Politika a dění ve světě (02:04) 21565
666Ve vědě padají axiomy na základě dokazování, evidence a logiky - vědeckou metodou.
Co je to "důkaz" ve vědě? Vystřelím kuličku na měsíci (to abych měl extra jednoduchý příklad bez odporu vzduchu, vlivu větru, uvažuji fakt jen gravitaci jako jediný vliv) Spočítám si vědecky,jak daleko dostřelím, tedy vypracuji vzoreček, závisloti dostřelu na úhlu hlavně od svislice a velikosti nálože. Vstupem pro moji vědeckou práci přitom budou 3 Newtonovy zákony, které vyjádřím matematicky ve formě diferenciálních rovnic.

Jak "dokážu", že má vědecká teorie(=vypracovaný vzoreček) je pravdivá? Samozřejmě vystřelím a změřím vzdálenost, zda se shoduje. Otázkou je, kolikrát musím tento experiment provést,abych mohl prohlásit, že "je to vědecky dokázáno". Zde se budou názory lišit,ale jistě mnohokrát. A zde se dostávám k podstatě fungování slova "důkaz" ve vědě. Obecně se tímto slovem popisují dvě úplně odlišné situace, které je potřeba důsledně odlišit.

1)Důkaz matematický-tj. ověření nějaký fyzikální subteorie (např. mého vzorečku) k existujícím axiomům. V takové úloze axiomu beze zbytku věřím, jen ověřuji,zda jsem při odvození mého vzorečku někde neudělal aplikační či početní chybu. Kdokoliv kdy psal písemku z fyziky-tohle je přesně ono. Většina vědy,ale z hlediska naší diskuse nepodstatné.

2)Důkaz axiomu. Gró naší diskuse. Jak dokážu, že axiom je pravdivý? Zde se dostávám k tomu, že axiom v pravém smyslu slova dokázat nelze. Lze jej pouze empiricky ověřovat. Je to známý problém o důkazu věrnosti manželky. Kolikrát musíš přijít neohlášen domů,abys mohl říct:"Je vědecky dokázáno, že moje manželka je mi věrná."?

Když se budeme bavit o tom, co se nazývá ve fyzice "zákon" a středoškolští učitelé fyziky ti tvrdí, že je to "dokázané". Úplně jinak by znělo, kdyby ti,uplně pravdivě,tvrdili, že to jen "empiricky ověřené".

Teď si vem jablko a pust ho. Je "dokázané" a 100% jisté, že spadne na zem? Nikoliv. Je to jen empiricky dokázané a pravděpodobné na 99,99999999999999......999999999% Je bizarní o tom uvažovat?
Před rokem 1910,když Einstein pracoval jako úředník na patentním úřadě, bylo "dokázané" (ve skutečnosti "pouze" empiricky ověřeno) že když jdeš vpřed rychlostí 10km/h vlakem jedoucím 100 km/h,pohybuješ se rychlostí 110 km/h. Debata o tom, že by to nemusela být pravda, by tehdy byla úplně stejně bizarní jako debata o tom, zdali je jisté, že jablko spadne na zem.
No a dnes, když zapneš satelitní navigaci, bez uvažování Einsteinovy teorie by dávala přesnost v řádu stovek metrů, čili k navigaci "teď zahněte vpravo" by byla nepoužitelná.

No a oproti tomu šaman ti bude tvrdit, že když obětuješ jednu krávu Bohům, celý kmen bude mít dobrou úrodu. Má to taky "dokázáno" (=empiricky ověřeno), kmen už obětuje krávu 200 let a 200 let mají dobrou úrodu. Kde je rozdíl oproti vědci, který věří, že jablko vždy spadne, nebo že rychlosti ve vlaku se sčítají? Je ten rozdíl pouze v tom, že to empiricky ověřil vícekrát, nebo že jeho test byl sofistikovanější? Při vší úctě-to je jen kvantitativní, nikoliv kvalitativní rozdíl.

Základem vědy jsou axiomy, ve které věříme, ale nejsme je schopni dokázat, nýbrž jen empiricky ověřit=otrocky nesčetněkrát opakovat test, zdali je axiom pravdivý. Tomuto otrockému ověřování pak říkáme "vědecká metoda" a z historie vědy máme neurekom případů, kdy tato "vědecká metoda" selhala, přičemž tomuto pravidelně opakujícímu selhávání úplně biuzarně říkáme "pokrok ve vědě"
.

Chápeš už, proč vědu považuji za podmnožinu víry?
666 666 Bože, chraň nás před těmi, - kteří v tebe věří. 19.10.2022 19:49  21564
Víra ale není náboženství, a srovnáváš naprosto neporovnatelné mechanismy. Mechanismy, kterými se náboženství mění - ať už nahrazení jednoho za druhé nebo evoluce v rámci náboženství jsou naprosto odlišné od čehokoli ve vědě. Ve vědě padají axiomy na základě dokazování, evidence a logiky - vědeckou metodou. U náboženství je to jen a pouze oblíbenost (marketing) daného systému. Absolutně nesrovnatelná věc.

A pokud se bavíme o dogmatech, tak se bavíme o současných velkých monoteismech, kdy se dogmata nezměnila za celou dobu, co je dané náboženství stabilní. Mění se nějaká pravidla, nějaká nadstavba nad nimi, ale dogmata jsou pořád stejná. Katolící, pravoslavní i všichni možní protestnanti se shodnou na základních dogmatech křesťanství, liší se jejich rituály a symboly.

I když přistoupím (a nerad) na tu naprosto nesedící jabka-hrušky analogii dogmat s axiomy, tak ve vědě se axiomy mění častěji (za posledních cca 1600 let) než se mění náboženství. Od cca 5. století platí pro křesťanství stále stejná dogmata, Židovská víra má stále stejné základy a ano, vznikl Islám, ale vědeckých revolucí od té doby bylo mnoho.
selit selit - Dein Spiegelbild ist anderen egal 19.10.2022 18:15 - Klub Politika a dění ve světě (02:04) 21563
666Poctivý a moudrý vědec-fyzik bude vědět, že všechny jeho axiomy jsou špatně a že je časem někdo vyvrátí a nahradí jinými, lepšími a přitom taky nesprávnými
Tak by to zřejmě mělo být, jenže pochopitelně není. Jen vzpomenu na slova nikoho jiného než Maxe Plancka:Science progresses funeral by funeral!
Toliko samozřejmě k tomu, že i vědci se drží celý život svých dogmat, stejně jako jiní dogmatici.

věda má svoje axiomy zpochybnitelné a také zpochybňované jsou, víra má svoje dogmata přísně neměnná.
Víra se pochopitelně mění také. Stará božstva jsou svrhávána a nová zaváděna. Taky se už nemodlíš k Tutanchámonovi. V menším měřítku se i běžná náboženství mění každou generaci. Hádám průměrný katolík ze 16. stol. by dnes do kostela chodit nechtěl.

Mimochodem během naší konverzace přicházím na myšlenku, že skutečně zásadní změny, které převrátí fyziku vzhůru nohama, přichází tak zřídka (tak 2-3x za století), že dokonce i postupná evoluční změna fádního katolictví je patrně významnější. Kdybych ovšem měl to vzít šmahem od egyptských pyramid až po moderní scientology, tak by tvoje argumentace víra má svoje dogmata přísně neměnná nemohla obstát již vůbec. IMHO patrně nic se v lidských dějinách neměnilo tak dynamicky jako víra v Boha.
666 666 Bože, chraň nás před těmi, - kteří v tebe věří. 18.10.2022 20:53  21562
selitV zásadě nejsme moc ve sporu, těch vědeckých revolucí bylo víc než jenom Einstein a fyzikou zas tolik nevládnu. Ale ten zásadní rozdíl mezi vědou a vírou je jasný - věda má svoje axiomy zpochybnitelné a také zpochybňované jsou, víra má svoje dogmata pořísně neměnná. Poctivý a moudrý vědec-fyzik bude vědět, že všechny jeho axiomy jsou špatně a že je časem někdo vyvrátí a nahradí jinými, lepšími a přitom taky nesprávnými (anekdoticky to lze ukázat opět na sporu o geocentrismus - Galileo geocentrismus vyvrátil opět mylnou teorií o Slunci ve středu vesmíru, ale přestože to je nesmysl, tak je to víc pravdivá teorie než ta o Zemi ve středu vesmíru).

Ta tvoje kuličkja připomíná ptolemaivské astronomy, kteří velmi komplikovaně vysvětlovali/předvídali pohyb nebeských těles v rámci geocentrického paradigmatu.

Takže tvému úhlu pohledu rozumím, úplně s jeho závěry nesouhlasím, ale cháp jak to myslíš a jde spíš o debatu terminologickou (tzv. o slovíčka). Zároveň moje "víra ve vědu je contradictio in adiecto" vůbec neřeší axiomy ani víru ve vědě, ale pouze a přísně víru ve vědu a to je rozdíl.

[ 1056 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt