Jelena 20653No, každej bude vyprávět něco jiného, ale složením těch vyprávění získáš poměrně přesný přehled o tom, co se stalo. Takhle hodnotíme fotky. Necháme třeba 300 lidí ohodnotit fotky různých lidí, a sice každý ohodnotí fotky jinak, ale po zpracování nám vyjde, že třeba hnědodocí jsou důvěryhodnějí. Takto lze poznávat realitu. A funguje to!
Doporucuji 2 experimenty tykajici se prenosu informace:
-hrala jsi tzv. Tichou postu? Pokud ne, prilezitostne vyzkousej, je to zabava i pro dospele. A pak se koukni na miru korelace mezi vstupni a vystupni informaci.
-vezmi nejakou udalost ci deni, kteremu jsi velmi nablizku, o kterem toho hodne vis, o kterem mas hlubsi prehled. A nyni si o teto udalosti precti clanek v novinach. Troufam si tvrdit, ze i v pripadech, kdy nebylo motivaci zamerne deformovat novinami sirene informace, budes zdesena a patrne ti na mysli prijdou slova toho casu soucasneho prezidenta, ktery skupinu lidi s mottem prinaset objetivni informace zpodobnoval se zumpou.
Jakkoli lidske senzory ruznych lidi - tedy zejmena oci a usi - zachytily tentyz obraz nejake udalosti, po zpracovani mozkem dochazi k zasumneni informace.
Ano, ukazi-li testovane skupine cerveny ctverec a posleze se jich zeptam, co videli, odpoved cerveny ctverec bude velmi casta. Zeptam-li se za rok, par si jich vzpomene, ze byli ucastni jakehosi vyzkumu..
Tedy, budme opatrni, kdyz se ctou knihy popisujici udalosti. Pisi je lide..
Proč do vědy nepatří a je v zásadě úplně zbytečné, nesmyslné, nepodstatné, nedůležité.
Aha. To jsem tedy nevedel. Tim se mi vysvetluje, proc deti kladou otazku "proc". Jsou nezkontaminovane. Jinak je tedy veskrze pozitivni vedet, ze veda ma v teto otazce do budoucna ukrytou rezervu a tudiz i znacnou perspektivu.
Antropickej princip. Ono to samozřejmě tak pěkně fungovat nemusí a mpžná to tak v miliardách jinejch vesmírů taky nefunguje. Tady to fungovat musí, protože jinak bychom se tu o tom nebavili. Žádnej zázrak, nutnost. Pokud existuje pozorovatel, podmínky musely být nutně takové, aby umožnily jeho existenci.
Osobne jsem se k druhu viry, ze energie, hmota, svet, vesmir, zakony jsou samoodsebne, bez vule, extremne nepravdepodobnou nahodilou fluktuaci cehosi, co se vsak stalo, kde hybatelem je i ten, kdo z niceho pochazi, nepropracoval a citim to jinak.
Nevím, co o Bohu říkali Planck nebo Pascal, ale Einstein se mnohokrát vyjádřil ve smyslu "Nevěřím v osobního Boha, pokud v nějakého, tak je to Spinozův Bůh",
Planck: "Pro náboženství znamená Bůh základ, východisko. Zatímco pro vědu vrchol, ukončení každého světonázorového hloubání."
Pascal:"Víra říká něco, co neříkají smysly. Netvrdí však opak toho, co ony vnímají. Je nad nimi, ne proti nim."
V personifikaci a pritazeni neceho na _svoji uroven_ je lidsky rozum mistr. Odtud nejspise vznikaji ony predstavy dedecka na oblacku co shlizi shora a stara se o sve ovecky.. Personifikace, zosobneni, neco jako rekneme dokonaly clovek s par atributama navic. Samotny rozum ostatne lepsi predstavu nemuze obsahnout.
Samozřejmě že se našeho dění absolutně účastnit nemusí, ale pak to není bůh žádného známého náboženství (ta nějaké zázraky, zásahy, našeptávání, ukřižované boží syny... vyžadují) a navíc nás vůbec nemusí zajímat... tak co, pokrčíme rameny, že nějakej takovej bůh, co kdysi nakopnul singularitu, ale jinak jsme mu ukradený, existuje, a? A nic. Serem na to, jdeme dál, bůh ve smyslu existujících náboženství to není, takže bůh v lidském chápání toho slova neexistuje.
Eh, no, tak jako, opatrne receno, bych s tebou do znacne miry souhlasil. Nyni tedy, nemaje k dispozici lepsich pojmu a neschopen lepe vyjadrit to, co citim: ""konstrukter"" je ""ucastnen"" v dokonalem dile "vdechnutim zakonu a vule". |