Marie Terezie prosazovala němčinu jen a pouze jako ústřední dorozumívací prvek. Na obecných školách se běžně učilo česky nebo v jiném jazyce (italsky, maďarsky, polsky). Kázalo se v řeči domácí (německy, česky, maďarsky, polsky, latinsky, ...) atd., kdežto protestanté to vše dělali jen a pouze v němčině. Jednota bratrská už tou dobou (za Mařky) ani neexistovala a za rebelie na ni většina českých pánů stejně nehleděla, školy brali v Němcích, výhradně německy a vůbec vše brali z protestantských Němec. Ono se stačí podívat jak dopadly všechny neněmecké národy a národnosti na území pod vlivem protestantů v Německu. Přežili jen Lužičtí Srbové a to jednak proto že nebyli výhradní protestanté a dvak díky masivní podpoře z Čech (od dob Marie Terezie), navíc chodili študovat do Prahy.
Ale k tomuto problému lze najít sdostatek literatury, dokonce i jeden díl diskusního pořadu Historie.cs, takže není zapotřebí abych tu já něco zbytečně vysvětloval. S tím poněmčením je to prostě fakt. |
Registrace nového uživatele 
