sdělit, co je tvůj strach.....je spoiler. Já tu nejsem od toho, abych tě v tomto vzdělával. Asi jsi nepochopil, že fofbal tu není od toho, abys četl ročenku se statistickými výsledky jednotlivých zápasů. Fotbal je tu od toho, abys vlezl na stadion svého oblíbeného FK Kotěhůlky, a řval jaký je to ale sudí sráč, že v 27.minutě neodpískal penaltu proti Pardálům Žabovřesky, když to bylo kurva tak do očí bijící....
Nejde o výsledek (správný výsledek), jde o to zařvat si, jak je ten svět svinskej a zákeřnej, když našeho údajně správného a spravedlivého výsledku nebylo dosaženo... A jde o to jednoho dne se probudit, zasmát se a uvědomit si....že šlo vlastně o hovno...
Když najdeš odvahu podívat se do očí (počet očí je naprosto bezpředmětný) svému strachu (když začneš svůj strach zkoumat a vnímat, všemi smysly ale především láskyplnou pozorností...) tak prostě vstoupíš do dobrodružného procesu, který postupně změní tvé vnímání a priority. Získáš svobodu změnit hyerarchii hodnot. Získáš větší svobodu nad tím, co ti tvůj vlastní strach automaticky a instinktivně nacpal do huby, jako údajné jediné správné řešení. A protože jsi zcela jedinečná a neopakovatelná bytost, tak se to stane nepředvídaným způsobem. Pro mne i pro tebe. Krok po kroku. Krůček po krůčku. |