A nyní po jistém časovém relaxačně/meditačním úsekuTak schválně! Kdo plácá víc? Musím skromně přiznat, že já to nésu a taky si nemyslím, že su bůh.
Když se dva chlapečci v první třídě základní školy na veřejných záchodcích začnou přetahovat, kdo dočůrá do větší výšky.... tak je to zároveň naprostá kokotina a zároveň posvátný mystický božský okamžik, kvůli kterému vznikl (byl stvořen) celý vesmír. A když nějaký Desdichado začne lpět na tom, že to nejúžasnější je druhé a nikoli první místo.. (já desdichado plácám méně, než-li můj oponent multilevel), no to už se skutečně celé universum tetelí blahem a černé díry se stávají růžovými.... nemyslím si že su bůh já si totiž myslím, že su Bůh
nemyslím si, že su bůh, já sem totiž Ďábel
nemyslím si, že su bůh, já sem totiž něco mnohem lepšího
nemyslím si, že su bůh, bůh je totiž láska a s tím já nechci mít cokoliv společného
nemyslím si, že su bůh, s tím hajzlem nechci mít vůbec nic společného
zkus si svoje prohlášení promeditovat v jeho důsledcích (ovoci) Desdíku. Já vím, že budeš namítat, že je to nesrozumitelné a složité. No, uděkej to znovu. A pak znovu a znovu a znovu. Tak jako moře znovu a znovu a znovu omýlá zdánlivě nepřekonatelnou skálu... |