666Ve vědě padají axiomy na základě dokazování, evidence a logiky - vědeckou metodou.
Co je to "důkaz" ve vědě? Vystřelím kuličku na měsíci (to abych měl extra jednoduchý příklad bez odporu vzduchu, vlivu větru, uvažuji fakt jen gravitaci jako jediný vliv) Spočítám si vědecky,jak daleko dostřelím, tedy vypracuji vzoreček, závisloti dostřelu na úhlu hlavně od svislice a velikosti nálože. Vstupem pro moji vědeckou práci přitom budou 3 Newtonovy zákony, které vyjádřím matematicky ve formě diferenciálních rovnic.
Jak "dokážu", že má vědecká teorie(=vypracovaný vzoreček) je pravdivá? Samozřejmě vystřelím a změřím vzdálenost, zda se shoduje. Otázkou je, kolikrát musím tento experiment provést,abych mohl prohlásit, že "je to vědecky dokázáno". Zde se budou názory lišit,ale jistě mnohokrát. A zde se dostávám k podstatě fungování slova "důkaz" ve vědě. Obecně se tímto slovem popisují dvě úplně odlišné situace, které je potřeba důsledně odlišit.
1)Důkaz matematický-tj. ověření nějaký fyzikální subteorie (např. mého vzorečku) k existujícím axiomům. V takové úloze axiomu beze zbytku věřím, jen ověřuji,zda jsem při odvození mého vzorečku někde neudělal aplikační či početní chybu. Kdokoliv kdy psal písemku z fyziky-tohle je přesně ono. Většina vědy,ale z hlediska naší diskuse nepodstatné.
2)Důkaz axiomu. Gró naší diskuse. Jak dokážu, že axiom je pravdivý? Zde se dostávám k tomu, že axiom v pravém smyslu slova dokázat nelze. Lze jej pouze empiricky ověřovat. Je to známý problém o důkazu věrnosti manželky. Kolikrát musíš přijít neohlášen domů,abys mohl říct:"Je vědecky dokázáno, že moje manželka je mi věrná."?
Když se budeme bavit o tom, co se nazývá ve fyzice "zákon" a středoškolští učitelé fyziky ti tvrdí, že je to "dokázané". Úplně jinak by znělo, kdyby ti,uplně pravdivě,tvrdili, že to jen "empiricky ověřené".
Teď si vem jablko a pust ho. Je "dokázané" a 100% jisté, že spadne na zem? Nikoliv. Je to jen empiricky dokázané a pravděpodobné na 99,99999999999999......999999999% Je bizarní o tom uvažovat?
Před rokem 1910,když Einstein pracoval jako úředník na patentním úřadě, bylo "dokázané" (ve skutečnosti "pouze" empiricky ověřeno) že když jdeš vpřed rychlostí 10km/h vlakem jedoucím 100 km/h,pohybuješ se rychlostí 110 km/h. Debata o tom, že by to nemusela být pravda, by tehdy byla úplně stejně bizarní jako debata o tom, zdali je jisté, že jablko spadne na zem.
No a dnes, když zapneš satelitní navigaci, bez uvažování Einsteinovy teorie by dávala přesnost v řádu stovek metrů, čili k navigaci "teď zahněte vpravo" by byla nepoužitelná.
No a oproti tomu šaman ti bude tvrdit, že když obětuješ jednu krávu Bohům, celý kmen bude mít dobrou úrodu. Má to taky "dokázáno" (=empiricky ověřeno), kmen už obětuje krávu 200 let a 200 let mají dobrou úrodu. Kde je rozdíl oproti vědci, který věří, že jablko vždy spadne, nebo že rychlosti ve vlaku se sčítají? Je ten rozdíl pouze v tom, že to empiricky ověřil vícekrát, nebo že jeho test byl sofistikovanější? Při vší úctě-to je jen kvantitativní, nikoliv kvalitativní rozdíl.
Základem vědy jsou axiomy, ve které věříme, ale nejsme je schopni dokázat, nýbrž jen empiricky ověřit=otrocky nesčetněkrát opakovat test, zdali je axiom pravdivý. Tomuto otrockému ověřování pak říkáme "vědecká metoda" a z historie vědy máme neurekom případů, kdy tato "vědecká metoda" selhala, přičemž tomuto pravidelně opakujícímu selhávání úplně biuzarně říkáme "pokrok ve vědě".
Chápeš už, proč vědu považuji za podmnožinu víry? |
Registrace nového uživatele 
