Písnička pro dnešní denRod Förstrových / Foerstrových
Základem Foerstrova rodu jsou rodiny kantora Tomáše Förstera (~1744–1817) a jeho syna Ignáce Förstera (1774 – 1827). Oba byli typickými vesnickými kantory, kteří komponovali hudbu pro potřeby místního kostela. Jejich skladby se však nedochovaly. Ignác Förster se usadil v Osenicích a zde se také narodil první člen rodu, jehož skladby známe:
Josef Förster (31. prosince 1804, Mladá u Benátkek nad Jizerou – 28. srpna 1892, Moravské Budějovice) byl český kantor, varhaník a hudební skladatel. (otec)
Josef Förster mladší (22. února 1833 Osenice – 3. ledna 1907 Praha) byl český skladatel a hudební pedagog. (syn)
Preludium C dur
Missa Bohemica - Credo
Introdukce a fuga f moll
Kdo z nich co, nevím.
Josef Bohuslav Foerster, narozen jako Josef Caspar Franz Förster (30. prosince 1859 Praha – 29. května 1951 Nový Vestec u Staré Boleslavi) byl český hudební skladatel, pedagog, spisovatel a hudební kritik. (vnuk)
Dechový kvintet D dur, op. 95 - Ebrius Rana Quintet at the Yale School of Music
Sonáta pro violoncello a orchestr č. 2 c moll, op. 130
"Jaro" pro orchestr, Op.84 (1911)
Karel Förster (2. června 1855 Osenice – 14. června 1921 Znojmo) byl český houslista, varhaník a hudební skladatel. (bratr Josefa Förstra mladšího) - nepodařilo se ho dohledat.
Anton (Antonín) Foerster (Förster) (20. prosince 1837 Osenice – 17. června 1926 Novo mesto) byl český skladatel, dirigent, varhaník a hudební pedagog působící ve Slovinsku. (syn Josef Förstra staršího)
V lednu 1865 odešel Antonín Foerster do Chorvatska. Přijal nabízené místo varhaníka a sbormistra při biskupské katedrále v Senji. Protože zde byly bohoslužby konány ve staroslověnštině, musel skládat církevní skladby v tomto jazyce.
Ave Maria, Op. 107
Gorenjski slavček (Kraňský slavíček) (1870-1)
Roku 1867 bylo při vesměs německy hrajícím Zemském divadle v Lublani založeno slovinské Divadelní družstvo (Dramatično društvo), jehož úkolem bylo podpořit divadelní produkci ve slovinském jazyce. Roku 1869 – se subvencí kraňské zemské vlády – vyhlásilo konkurs na nejlepší tragédii, komedii a dvě operety ve slovinském jazyce. Volba operety (spíše než opery) nebyla náhodná, souvisela jednak se schopnostmi skrovného slovinského souboru, jednak s preferencemi slovinského diváka. Ten pocházel zpravidla z nižších měšťanských vrstev a do divadla chodil zejména na krátké komické hry se zpěvy. Vyhodnocení operetní části bylo svěřeno komisi, jejímiž členy byli Bedřich Smetana, Karel Bendl a Jan Ludevít Procházka.
Slovinští skladatelé s profesionálním vzděláním v té době prakticky neexistovali[1] a soutěž proto nebyla hojně obeslána. Vítězem se stala opereta, jejíž libreto napsala básnířka Lujiza Pesjakova (1828-1898) a hudbu Anton Foerster, skladatel českého původu, který v letech 1867-70 působil – vedle řady jiných funkcí – jako dirigent slovinského Divadelního družstva. Měl tudíž jedinečnou příležitost podrobně poznat jak schopnosti a potřeby souboru, tak mentalitu slovinského publika. Dílo mělo formu dvouaktové operety s mluvenými dialogy, předehrou a dvanácti zpěvními čísly (tato verze díla se nedochovala).[1] Vedle výslovných požadavků konkursu vyplývala tato forma ze vzoru, jímž byla Smetanova Prodaná nevěsta. Její první verze, kterou Foerster dobře znal, měla totiž rovněž dvě dějství a mluvené dialogy. Premiéra operety se konala 27. dubna 1872, jediná repríza pak o den později. Úspěch byl veliký a kritika si velmi cenila hudby, která kvalitou překračovala meze operety, při nepočetnosti slovinského publika však nedosáhla více repríz a Kraňský slavíček v této podobě nebyl vícekrát uveden.
... Foerster se rozhodl přepracovat Kraňského slavíčka (stejně jako to dříve udělal Smetana s Prodanou nevěstou) na prokomponovanou tříaktovou operu, pro jejíž žánrové označení zvolil „lyricko-komická“. Libreto pro tuto příležitost přepracoval český libretista Emanuel Züngel, jehož text do slovinštiny přeložil básník Engelbert Gangl. Skladatel doplnil devět nových scén, mezi nimi rozsáhlou taneční scénu s přímými citacemi lidových písní, a mluvené dialogy převedl na recitativy. Premiéra této nové verze se konala v nové budově Zemského divadla v Lublani 30. října 1896.
Kraňský slavíček je běžně označován za „slovinskou Prodanou nevěstu“.
To jsou takové R-U zajímavosti o vlivu Čechů (a Moravanů) na dění i kdekoliv jinde ...
Antonin Foerster (25. května 1867, Senj – 9. ledna 1915, Terst) byl slovinský klavírní virtuos českého původu. (syn Antona)
Ten ovšem neskládal, jen upravoval. |
Registrace nového uživatele 
