Písnička pro dnešní denZdeněk Pololáník (25. října 1935 Brno – 12. srpna 2024) byl český hudební skladatel, varhaník a pedagog působící v Ostrovačicích. Jeho tvorba zahrnovala kromě skladeb pro koncertní provozování a hudby filmové, televizní a scénické také duchovní hudbu, psanou k praktickým liturgickým účelům.
Cantus psalmorum (1966) - zpěv, varhany, harfa, bicí
Sinfonietta (1958)
Concerto grosso č. 2 pro klarinet, fagot a smyčce (1988)
MISSA SOLEMNIS kostel Narození Panny Marie Vranov u Brna
Pierot - balet
Noc plná světla - opera
Jakub Jan Ryba, křtěný Jakub Šimon Ryba (26. října 1765 Přeštice – 8. dubna 1815 Voltuš), byl český hudební skladatel a pedagog přelomu klasicismu a romantismu. Sbíral lidové písně a sepsal je do sborníků českých písní. Jeho nejslavnější, dodnes nejhranější a nejpopulárnější skladbou pro vánoční období je Česká mše vánoční.
Rybův otec byl mírné a neprůbojné povahy. (Jo, to znám, to je pro život potíž.) I přes své vzdělání zůstal celý život pouhým podučitelem, což pro rodinu znamenalo, že nikdy neměla příliš peněz.
V roce 1770 se rodina přestěhovala do Nepomuku, kde Rybův otec kromě místa podučitele vykonával i funkci varhaníka, což slibovalo lepší existenční podmínky. Rybovi se stěhovali v těžkém období nedostatku a hladu vlivem špatné úrody a situace se záhy ještě zhoršila, když se objevil mor. Malý Jakub nesl těžce odloučení od milovaných prarodičů, ale i nadále se věnoval rozvíjení svého hudebního talentu. Už jako osmiletý uměl velmi dobře hrát na klavichord a učil se na housle a varhany. Hudebně se vzdělával především doma, protože nepomucká škola byla tehdy v otřesném stavu. Ryba její stav trefně a úsměvně vylíčil ve veršovaném dopise svému příteli v roce 1806.
„Do školy mne vedl otec, jížto vzhled byl jak psí kotec; Zdi co komín vyhlížely – sem tam v úhlech houby cely; Okna dvě v půl zahadřena, k tomu pevně zamřížena; Půda z cihel vybortěna, husím trusem vydlážděna – Čenichám až potud puchy, ježto draly živní duchy! Slovem: smrad, kouř, horko, zima – čehož nezkusil ni Klíma – Třely na mysle nám mocně. Při tom před očima hrozně školní mučení se jeví – běda tomu, koho trefí! Dvě ferule v zásobě zdi pěly v strastné době; Tam zas stála oslovice, lenochů všech ozdobnice. Metla vždy se v škopku močí, jiná po hřbetech se točí; Školní kovy po zdích chřestí – na polínku dítě vřeští. To mně nešlo věru, k duchu, zvlášť když nebyl den bez pruhu. Neb pan kantor příjmím Strejček na mne byl co dravý sejček; Ctil mne stále: Hloupým Kubou, troubou, mezkem, býčí hubou…Dejž mu Pán Bůh nebe! Žádám. Též i nebi díky vzdávám, že jsem vyšel bez mrzáctví z toho kantorského panství…”
Chvalozpěv k sv. Janu Nepomuckému (1803)
Missa in E minor (1802)
Flétnový kvartet C dur + Smyčcový kvartet a moll + Flétnový kvartet F dur + Smyčcový kvartet d moll
Spi, má zlatá, boubelatá ...
Rybovku znají všichni ... |
Registrace nového uživatele 
