Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Komu se nelení,
tomu se zelení.

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Panzer General [ŽP: 6 týdnů] (kategorie Hry) moderují Hartmann, stanny.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46

Příteli, který vstupuješ do tohoto klubu poprvé: Pokud Ti název "Panzer General" je povědomý, jistě jsi už alespoň jednou v životě neodolal pokušení a zahrál sis tuto skvělou strategickou hru; pak se v tomto klubu budeš cítít jako ryba ve vodě (případně jako Wittmann v Tigerovi), neboť se ocitáš mezi spoustou podobně orientovaných nadšenců. A pokud jsi slasti PanzerGeneralování ještě neokusil - pak se Tě pokusíme získat mezi nás, pravověrné. Třeba Ti v tom pomůže

Česká stránka Panzer General

NÁVODY
Motto koordinátora:
Nabízím každému pomocnou ruku, ale nikoho nebudu vodit za ručičku

Záloha klubu - PG manuál - Jak rozběhat PG - Vše k turnaji - PG web - Tel. kontakty na hráče (k dispozici u velitelů)

INFORMACE PRO NOVÁČKY:
Pro zařazení do Turnaje je třeba absolvovat Přijímač!

PŘIJÍMAČ




Právě se hraje 5. turnaj v Panzer Generalovi

Oficiální turnajový email: turnaj.panzergeneral@email.cz

1. etapa - 2. etapa - 3. etapa - 4. etapa - 5. etapa - 6. etapa - 7. etapa - 8. etapa - 9. ETAPA ROZLOSOVÁNA - Graf vývoje skóre

PANZERLIGA na Homepage

   WoT klan Panzer General

== >> - formulář na Treffung ==

== Dohledávání obrázků ze série Panzer General ==

== Prager Treffung 15.3.2024 ==

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
 Titulek, text příspěvku  
Opište pozpátku následující text bez prostředního znaku: onkukub
[ 5824 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
hartmann Hartmann Černý ďábel Ukrajiny - Panzer General developer 13.7.2024 21:48  22589
Zemřel George Thompson, americký veterán 16. obrněné divize, se kterou osvobozoval západní Čechy. Bylo mu 99 let :(



alfi Alfi 13.7.2024 21:01  22588
Bitva u MidtskogenuA právě ve filmu "The King's Choice "(2016) je tako spíše šarvátka pěkně zobrazena.
delandel Delandel 6.7.2024 18:57  22587
Hartman 22583

Jaká ironie :)

Kromě toho jsem o tom nevěděl. To znamená, že se budou moci setkat se slavným generálem Dietlem.


V budoucnu se události v Narviku vyvinou velmi dramatickým způsobem. Najdou tedy spoustu zajímavých věcí.
delandel Delandel 6.7.2024 14:55  22586
Operation Weserübung 20 - Bitva u Midtskogenu.

Po úspěšném přistání a dobytí letiště Forneby začali Němci okamžitě posílat posily. Brzy se letiště zaplní dopravními a bojovými letouny. Měli málo obětí, zemřelo asi 40–50 parašutistů. Kromě toho bylo asi 30 zraněných.

Němečtí výsadkáři neztráceli čas a rychle zamířili do Osla. V okolí regionu měli Norové stále dostatek vojáků, aby zastavili Němce, kteří měli asi 2000 vojáků. Ale Norové byli náhlou invazí zcela dezorganizovaní a demoralizovaní. Norské jednotky proto všude prchaly nebo demoralizované útěkem velení a nedostatkem rozkazů nekladly odpor. V oblasti Němci zajali v oblasti Osla více než 1000 norských vojáků, z nichž většina neměla ani pušky. Němci proto po příjezdu do hlavního města Norska nenarazili prakticky na žádný odpor a byly pro to důvody. To vše proto, že ve městě již není král ani vojenské velení. Ale o tom Němci ještě nevědí.


Kolem poledne spatřili obyvatelé Osla první německé vojáky. Německý atašé Eberhard Spiller požadoval, aby mu byla doručena vojenská kapela pro slavnostní vjezd německých jednotek do norské metropole a v 15:30 vstoupily s hudbou do Osla čistě symbolické síly, jejichž počet sotva přesáhl prapor.

Když němečtí vojáci vstoupili do Osla, teprve tehdy plukovník Birger Eriksen, zcela obklíčený na ostrově v pevnosti Oscarsborg, souhlasil s kapitulací. To se ale stane 10. dubna ráno. A teprve potom vplují německé lodě do Osla a vylodí tam vojska.

Obsazení letišť a vlastně i dobytí Osla bylo první v historii výsadkové operace. A skončilo to naprostým úspěchem a stalo se klasickým pro použití tohoto typu vojsk.

Vraťme se však k 9. dubnu.
V 5:00 německý velvyslanec podle plánu informoval norskou vládu, že v tuto chvíli je Německo nuceno zahájit operaci na ochranu norské neutrality před britskou hrozbou. A požadoval okamžitou kapitulaci se zachováním všech politických privilegií jako Dánsko. Zajímavostí je, že Němci tehdy souhlasili se zachováním současné vlády. Ale v tomto případě zůstává Quisling v popelnici. Není se čemu divit, protože to byl jen pěšec, kterého lze vždy obětovat, pokud se mu v tomto případě podaří získat krále.

K překvapení Němců Norové velmi rychle a rozhodně odpověděli: Nepodřídíme se, bitva teprve začíná.

Bylo to poměrně odvážné prohlášení vzhledem k tomu, že v následujících hodinách neexistovala žádná centralizovaná kontrola norské armády a v akcích vlády vládl naprostý chaos. Král Haakon i norská vláda však byli odhodláni skutečně bránit svou zemi.

Když bylo jasné, že se Němci před Fort Oscarsborg dlouho nezdrží a nyní se pokoušeli Oslo zablokovat ze vzduchu. Potom v 9:30 ráno se král a celé vedení země organizovaně sešli a naložili do aut a zamířili k městu Hamar a vzali s sebou zlaté zásoby země. Brzy opustilo Oslo dvacet kamionů naložených zlatem z trezorů Norské národní banky a další tři kamiony s tajnými dokumenty z ministerstva zahraničí.

Dobytí Osla vedl německý vojenský atašé v Norsku, kapitán Eberhard Spiller, který si byl jistý, že vítězství je již v jeho rukou. Byl šťastný a když zorganizoval malou přehlídku s orchestrem v centru Osla, byl si jistý úspěchem. Když ale Spiller zjistil, že král a celá vláda spolu s dokumenty a poklady již odešli, protože si uvědomil, k jaké katastrofě došlo, okamžitě se vrhl do pronásledování.

Spiller vzal s sebou asi 100 parašutistů a nastoupil do zajatých městských autobusů a vydal se na pronásledování krále. Aby ho konečně zajali a donutili ho vzdát se. Němci neočekávali vážný odpor.

Král byl v tuto chvíli obklopen malou skupinou svých královských stráží. Ale pokud je Němci předběhnou, bude konec, nemají jak odolat německým výsadkářům, kteří jsou mnohem lepší zabijáci, a není kde čekat na pomoc. Osud norského státu byl blíže než kdy jindy ke zničení..

Vrchní velitel norské armády Christian Laake považoval jejich situaci za zcela bezvýchodnou a poradil králi, aby rychle přijal německé podmínky a vzdal se.
Král ho zbavil funkce.

Novým vrchním velitelem jmenoval zastánce rozhodné akce plukovníka Otto Ruge. Ruge neztrácel čas a začal organizovat dobrovolníky, kteří se hrnuli do města Hamar. Nějakým zázrakem se mu podařilo shromáždit a rychle vyzbrojit téměř sto norských dobrovolníků. Na porážku Němců v otevřené bitvě to samozřejmě vůbec nestačilo. Když se pronásledující Němci v autobusech v noci blížili k Hamaru, Norové je potkali v záloze. Následovala přestřelka; Němci se pokusili zaútočit, ale neuspěli. Bitva se odehrála v noci od 2:00 do 3:00 a poté Němci ustoupili pod palbou z kulometů Norů. Norové také ustoupili, ale měli menší ztráty, zraněni byli asi 3 lidé, z toho jeden těžce. Němci v bitvě ztratili pět lidí. Jedním z mrtvých Němců byl vojenský atašé Hauptmann Eberhard Spiller, který byl vážně zraněn a později zemřel. Němečtí výsadkáři, jednoduše ohromeni tímto přijetím, utrpěli ztráty a ztratili svého velitele, uvědomili si, že jejich nálet selhal, a stáhli se zpět do Osla. Královská rodina byla zachráněna.

Je legrační, že tato malá epizoda bude hrát obrovskou roli v dalším vývoji událostí. Němci propásli svou poslední šanci rychle ukončit válku. Nyní plán přátelského zachycení zcela selhal.

V historii Norska je tato událost hrdě nazývána bitvou u Midtskogenu. A na jeho místě je nyní pamětní kámen s nápisem „Tady norské jednotky zastavily pokus nepřítele zajmout krále, korunního prince, Stortinga a vládu“.
hartmann Hartmann Černý ďábel Ukrajiny - Panzer General developer 6.7.2024 09:12  22584
Tady je foto, jak Bockenheim rozebírají do šrotu
hartmann Hartmann Černý ďábel Ukrajiny - Panzer General developer 6.7.2024 09:04  22583
Delandel [22578]: Zmíněný osud lodi Seattle mi připomněl zkázu lodi Bockenheim. Jednalo se o německou nákladní loď vozící železnou rudu, která se nacházela 9.4. v Narviku. Kapitán byl již předem varován, že Norsku hrozí britská invaze a že v případě přiblížení britských lodí má své plavidlo zničit. Když se ráno 9.4. na obzoru objevily německé torpédoborce, pokládal je za britské, najel s lodí na břeh u Ankenes, zničil vybavení a zapálil. Teprve pak vyšlo najevo, že připluli Němci a obsadili Narvik. Posádka lodi se pak přidala k německým vojákům a vysloužila si slavný rukávový štít Narvik.





Takto vrak vyfotili z britského torpédoborce během první námořní bitvy o Narvik 10.4.:




A takto to vypadalo, když jsem navštivil v roce 2001 místo vraku já (jsem na té druhé fotce :) - o rok později byl založen PG turnaj :)




Vrak je vidět i na současném leteckém snímku zde: https://mapy.cz/letecka?l=0&x=17.3788072&y=68.4226991&z=18
johny_zed Johny_ZED Blue! Kill them all, God sort them out! 2.7.2024 14:42  22582
Přijde mi, že ta rýha je v levé části fotografie. Byla zima, půda byla zmrzlá a tak letadlo po sobě nezanechalo velké stopy.
delandel Delandel 1.7.2024 19:49  22581
Hartmann 22580

Kniha říká: Lent nebyl schopen včas zabrzdit a Messerschmitt, který prolomil plot, vyskočil z letiště. Obě podvozkové nohy se zlomily a letadlo se po klouzání „po břiše“ zastavilo pár metrů od stromů rostoucích kolem domu na okraji letiště. Přes to všechno začal letový radista, poddůstojník Kubiš, okamžitě ze svého kulometu pálit na norské pozice.

Autor knihy tam samozřejmě nebyl.

Všechny zdroje ale píší, že Helmut Lent přistál se svým letadlem na břiše na letišti Oslo-Forneby.

Myslím.
Při přistání a dopadu na zem může letadlo vyskočit a letět několik metrů. A Lentino přistání bylo evidentně neúspěšné. Letadlo mohlo narazit do plotu pod velkým úhlem a otočit se jako na fotografii.

Na fotografii je určitě letadlo Lenta. Kdyby se rozhodli udělat propagandistickou fotku schválně, tak by při tažení letadla určitě zanechali více stop :)

Navíc propaganda musí mít smysl. Ta samá fotografie naopak poškozuje pověst německého letectva. Jako sovětský zaměstnanec NKVD se domnívám, že Němci, kteří fotografie pořídili, by měli být zatčeni za propagandu proti režimu a odsouzeni k smrti. Zabavené fotografie diskreditující čest armády musí být zničeny.


Ne všechny moje fotografie jsou historicky přesné. Většina byla přidána pro interiér. Například Yu-87 na fotce, pokud si pamatuji, byl vyfocen v Evropě.
hartmann Hartmann Černý ďábel Ukrajiny - Panzer General developer 1.7.2024 17:22  22580
Delandel [22579]:

Ohledně Helmuta Lenta.
Tentokrát měl s přistáním opravdu velké štěstí.


Kde je v zemi za letadlem rýha v zemi po nouzovém přistání? Není to propagandistické foto?
delandel Delandel 29.6.2024 12:57  22579
Operation Weserübung 19 - Trumf německé armády jde do útoku.

Němci tedy během invaze během jednoho dne obsadili všechny strategicky důležité přístavy kromě toho hlavního. V norském hlavním městě Oslo zůstala situace pro Němce extrémně nebezpečná. Pro Němce bylo velmi nepříjemné, že jejich invazi do Norska zjevně místní jednotky nepřivítaly tak přátelsky jako v Dánsku. A nyní se Norové časem vzdálí šoku z náhlé invaze a začnou organizovat odpor. A s tím je třeba urychleně něco udělat.

V této kritické chvíli bylo důležité konečně obdržet rozkaz od norského krále ke kapitulaci. Pokud by se německým lodím podařilo prorazit do Osla, pak by do této doby byl král Haakon VII zajat a byl by nucen oznámit kapitulaci Norska. Ale z Fort Oscarsborg a jeho tvrdohlavého plukovníka Eriksena Němci riskovali, že nedosáhnou major victory.

Protože obojživelný útok v Oslu zcela selhal, všechny naděje nyní spočívaly na německých výsadkářích.


12 transportérů Junkers Ju 52 s rotou výsadkářů na palubě odstartovalo na letiště Sola poblíž města Stavanger, které se nachází v západním Norsku. Doprovázela je dvojice dálkových dvoumotorových stíhaček Bf.110. Na Solo nebylo jediné norské vojenské letadlo. Německé stíhačky Bf.110 zaútočily ze vzduchu na pozice norské PVO. Poté výsadkáři přistáli na letišti. Němci rychle dobyli letiště a ztratili pouze tři zabité výsadkáře. Vzápětí začaly Ju 52 přistávat na Solo jeden po druhém, přilétaly další transportní letouny. Přiváděli další a další německé jednotky a brzy tam měli Němci již 800 pěšáků a četný pozemní personál, který doslova během několika hodin připravil letiště pro přijetí německých bojových letadel. Již odpoledne sem dorazilo 22 střemhlavých bombardérů Junkers Ju 87.

Nyní budou mít Němci možnost povolat leteckou podporu v jižním Norsku.

Byl to naprostý úspěch. Žádná země na světě v té době nemohla naplánovat a provést takovou výsadkovou operaci.


Norské hlavní město Oslo a námořní základna Horten měly být dobyty kombinovaným útokem z moře a ze vzduchu. Současně s obojživelným přistáním byly na letišti Forneby u Osla vysazeny dvě výsadkové roty, načež zde letecky přistály dva pěší prapory od 169. pěší divize.

Velké síly norské armády, 1. a 2. pěší divize, se měly nacházet v tomto prostoru v plném rozsahu, mohly čítat asi 17 000 vojáků a důstojníků. V době míru však nebyli mobilizováni, takže jejich bojová síla byla výrazně menší. Ale i tak se pobřežní obrana Oslo fjordu ukázala jako velmi silná, a když se potopil těžký křižník Blücher, pohybující se s částí obojživelného útoku, vylodění v Oslu se značně zkomplikovalo. Veškerá naděje na úspěch nyní závisela na akcích vzdušného útoku.

Kvůli oblačnosti a mlze nad Německem vzlétlo 29 dopravních letadel velmi pozdě. Mělo by je doprovázet osm stíhaček Bf.110. Hlavním cílem bylo dobýt letiště Fornebu, hlavní základnu norského letectva.

V tomto bodě, poblíž Osla, se celá norská stíhačka skládala pouze z několika starých stíhaček Gloster Gladiator. A to ráno bylo připraveno k bitvě pouze 7 letadel. Ale piloti Fornebu už nespí. Od 5 hodin ráno byli v pohotovosti, protože věděli, že poblíž v Oslofjordu již probíhají boje a že v zemi začala invaze. Gloster Gladiator bylo dobré letadlo, i když velmi zastaralé. Měl velmi pěkné citlivé ovládání a byl rychlý na dvouplošník. V rukou zkušeného pilota mohl představovat hrozbu i pro tehdejší moderní stíhací letoun.

Norští piloti ve Forneby obdrželi hlášení o velkém počtu neidentifikovaných letadel přibližujících se z jihu a vzlétli, aby nepřátelské letouny zachytili.

Podařilo se jim najít německá dopravní letadla, v důsledku čehož poručík Tradin zaútočil ve své stíhačce na Junkers Ju 52 a sestřelil jej. Ju 52 byl sestřelen nad mořem a zřítil se do vody. Jeho piloti, stejně jako Feldwebel Mayer a jedenáct parašutistů uvnitř, byli zabiti. Tradin poté pronásledoval druhý Ju 52, ale ten se schoval v oblacích. V tuto chvíli, chránící pracovníky dopravy, těžké doprovodné stíhačky Bf.110 vstoupily do bitvy s Nory a začala letecká bitva. Němci zaútočili zezadu, ale ukázalo se, že obratné dvouplošníky dokážou obratně uhýbat obrovským německým létajícím torpédoborcům. Zároveň byli Němci velmi nervózní a spěchali, protože už neměli téměř žádné palivo.

Norský pilot Krohn vstoupil do bitvy a zaútočil na velkou skupinu nepřátelských letadel. V horké bitvě nedokázal určit jejich typ a myslel si, že kolem něj je mnoho He-111, Do-17, Ju-52. V bitvě věřil, že sestřelil Do-17, který spadl jihozápadně od Forneby. Poté mu došla munice a rozhodl se vrátit, aby ji doplnil.

Poručík Finn Thorsager utratil veškerou munici v bitvě, ale bez viditelného výsledku, poté přistál na jezeře Lyseren a poté, co našel projíždějící auto, se s jeho pomocí vrátil na místo jednotky. Jeho stíhačku později našli a zajali Němci bez zranění.

Norský seržant Vaaler měl v bitvě smůlu. Vyhnul se Bf.110, která na něj nečekaně zaútočila zezadu, ale byl chycen a dostal se pod soustředěnou palbu torpédoborce pod velením německého poddůstojníka Mütscherleho a jeho střelce desátníka Loreyho. Německému pilotovi se zdálo, že Gladiator pohlcený plameny spadl k zemi. Letadlo seržanta Vaalera bylo skutečně vážně poškozeno a on šel na své letiště ve Forneby.

Seržant Shew během bitvy pronásledoval letadlo, které identifikoval jako Do-17. Dobře mířenými výstřely zapálil svému nepříteli oba motory a viděl ho padat v okolí vesnice Voyen. Byl to Messerschmitt Bf.110 pod velením Mütscherleho a Loreyho. (Norové i Britové si často pletli Bf-110 s Do-17.) Bohužel poté bylo Schueovo letadlo chyceno a napadeno torpédoborcem Bf.110 pod kontrolou poručíka Helmuta Lenta, který se později stal legendárním noční stíhací eso. Gladiátor seržanta Shue byl vážně poškozen. Shue se pokusil nouzově přistát, ale jeho letadlo zničené ostřelováním ztratilo kontrolu a havarovalo. Norský pilot byl vážně zraněn. Našli ho a převezli do nemocnice místní obyvatelé.

Gladiátor pilotovaný poručíkem Braatenem dlouho pronásledoval jednoho z „Němců“, ale pak motor začal prudce ztrácet rychlost a Braaten se posadil na led jezera Bogstad. Při přistání letoun poškodil podvozek a byl vážně poškozen. Letadlo bylo následně opuštěno.

Když seržant Vaaler dorazil ve své havarované stíhačce na letiště Forneby, přistál vedle stíhačky seržanta Lütkena, který měl hned po startu problémy s motorem, takže se musel vrátit. Jakmile Vaaler vystoupil z kokpitu, objevil se nad polem k němu letící torpédoborec Bf-110 a zahájil na ně palbu ze svých těžkých děl a kulometných zbraní. O vteřinu později oba norské dvouplošníky Gladiator pohltily plameny.

Když se poručík Dag Krohn po bitvě vrátil na své letiště, uviděl na letišti několik německých dopravních letadel. Poté bylo Krohnovi jasné, že letiště bylo dobyto, načež přistál na ledu jezera Tyrifjord, kde již parkoval další zaparkovaný gladiátor poručíka Rolfa Tradina. Zde je jeho letadlo na ledu jezera, obklopené překvapenými, mírumilovnými obyvateli. Bude znovu bojovat.

Výsledkem bylo: Ve vzdušné bitvě Norové sestřelili dva Messerschmitty Bf.110 a jeden Ju-52, přičemž sestřelením ztratili jeden vlastní letoun. Výsledkem ale zároveň bylo, že jediné norské stíhací peruti se podařilo zničit tři nepřátelská letadla, ale o všechna svá letadla nějak přišla. Nyní se Němcům otevřel vzdušný prostor nad hlavním městem Norska.

Sedm dvouplošníků samozřejmě nemohlo zabránit německému výsadku v obsazení letiště. Norští piloti budou v budoucnu pokračovat v bojových operacích v Norsku a někteří z nich zamíří i do Británie.

Medju poté, co se Němcům podařilo zbavit se Gladiátorů, jejich první tři stíhačky dokázaly dosáhnout letiště Forneby a v 08:45 začaly útočit na protivzdušnou obranu letiště před jeho dobytím. Na letišti Forneby byly dva zaparkované gladiátory, které torpédoborce okamžitě zničily. Dva ze šesti Bf.110, které bitvu přežily, měly poškozené motory, ale squadrona tvrdošíjně kroužila poblíž letiště a čekala na přílet přistávajícího letounu. V nádržích zůstaly poslední kapky paliva, takže jakmile se objevily Ju-52 a začaly přistávat jejich výsadkové jednotky, Bf.110 spěchaly na přistání. Navzdory silné protiletadlové palbě torpédoborec poručíka Helmuta Lenty jako první přistál na jeden motor. Nepodařilo se mu pořádně zabrzdit a letadlo vyjelo z letiště. Oba jeho podvozky se ulomily a Bf-110 se plazil po břiše a zastavil se poté, co havaroval a prolomil plot několik metrů od stromů rostoucích kolem domu na okraji letiště. Navzdory tomu začal radista letadla Walter Kubisch okamžitě ze svého kulometu pálit na norská obranná postavení. Poté přistálo zbývajících pět Bf-110. Bez vypnutí motorů se přesunuli na severozápadní okraj letiště, kde byly umístěny pozice norských protiletadlových děl. Tam k nim Bf-110 otočily ocasy a jejich zadní střelci zahájili palbu z kulometů. Norští protiletadloví dělostřelci už ale ustoupili, jakmile letoun Lenta přistál.

V 09:05 dorazil do Forneby velitelův Ju-52. Při přiblížení na přistání na něj vystřelily protiletadlové kulomety a jedna z kulek zabila kapitána Richarda Wagnera, který byl na palubě jako pasažér.

Norové se narychlo pokusili zabarikádovat přistávací dráhu umělými překážkami, umisťovali auta a zbytky svých letadel, ale dovednost německých pilotů Ju-52 zvítězila a postupně všechny dopravní letouny dokázaly přistát, i když tři z nich byly poškozený.

Pěšáci a piloti, kteří se k nim přidali, rychle dobyli letiště, postavení protiletadlových děl a středisko řízení letu. Někteří z Fornebyho obránců byli zajati. Na zemi již přistávající síly radostně přivítal německý letecký přidělenec v Oslu, kapitán Eberhard Spiller. Z velícího Ju-52 byl odeslán radiogram: "Forneby je v našich rukou."

Nyní se Němcům otevřela cesta do norského hlavního města Osla.

---------------------------

Ohledně Helmuta Lenta.
Tentokrát měl s přistáním opravdu velké štěstí.

Narodil se v hluboce věřící rodině, brzy projevil velkou vášeň pro létání na kluzácích a proti vůli svého otce vstoupil v roce 1936 k Luftwaffe. Po dokončení výcviku byl přidělen k Zerstörergeschwader 76 (peruť torpédoborců 76) vyzbrojené dvoumotorovým těžkým stíhačem Messerschmitt Bf 110. Do kterého Němci vkládali velké naděje, ale který by se ukázal být degenerátem. Lent zaznamenal svá první vzdušná vítězství na začátku druhé světové války během německé invaze do Polska. Účastnil se invaze do Norska. Létal na pozemních podpůrných misích, protože jeho stupidní Bf 110 už nebyl k ničemu. Až jednoho dne byl převelen k obnovenému Nachtjagdgeschwader 1. Bf 110 se nečekaně ukázal jako vynikající stíhač pro ničení spojeneckých nočních strategických bombardérů, takže do něj německé velení vkládalo velké naděje.

12. května 1941 si Lent připsal první noční vítězství.
30. srpna 1941 byl vyznamenán Rytířským křížem Železného kříže za 22 sestřelů. Jeho neustálé hromadění vzdušných vítězství vedlo k pravidelným povýšením a vyznamenáním.

10. září 1941 se oženil s Elizabeth Petersenovou, která byla ve skutečnosti Elena Senokosnikovová a narodila se v roce 1914 v Moskvě.

V noci 15. června 1944 byl major Lent prvním nočním stíhacím pilotem, který dosáhl 100 nočních vzdušných vítězství, což mu dne 31. července 1944 vyneslo Rytířský kříž Železného kříže s dubovými listy, meči a diamanty.

5. října 1944 Lent letěl s Junkersem Ju 88 na rutinním tranzitním letu. 5 kilometrů jižně od Paderbornu. Při přistání vypadl jeden z motorů a letadlo narazilo do elektrického vedení. Všichni čtyři členové posádky byli smrtelně zraněni. Tři muži zemřeli krátce po katastrofě a Lent zemřel na následky zranění o dva dny později, 7. října 1944.

Je ironií, že jako eso Messerschmitt Bf 110 sestřelil 110 nepřátelských letadel. Tím se stal druhým největším počtem nočních sestřelů mezi německými nočními stíhacími esy. Vzhledem k tomu, že jeho hlavními oběťmi byly čtyřmotorové bombardéry, jejichž posádka byla v průměru 7 lidí, je děsivé si představit, kolik lidí poslal na onen svět. A jen jeho vlastní smrt ve 26 letech zastavil ho.
delandel Delandel 25.6.2024 03:20  22578
Operation Weserübung 18 - Nå skal vi slåss, gutter! (Teď pojďme bojovat, chlapci!)

Po smrti křižníku Blucher zemřelo spolu s ním 125 členů posádky a 122 pěšáků. Norští dělostřelci byli výborní střelci; nepodařilo se jim vypálit mnoho granátů, ale téměř všechny zasáhly křižník.

Admirál Kummetz a všichni důstojníci velitelství 163. divize na palubě byli schopni přežít.

Nyní, když německá squadrona ztratila svého velitele, ztratila kontrolu. Kapesní bitevní loď Lützow, která se pohybovala jako druhá za křižníkem Blücher, se také dostala pod palbu norského pobřežního dělostřelectva, a když viděl, jak těžce byl Blücher poražen, obrátil se zpět. Podařilo se mu získat 3 zásahy od 150 mm granátů, které zabily šest námořníků na lodi. Poté celá německá squadrona začala ustupovat.


Avšak právě v této době se od hlavní formace oddělila skupina německých lodí sestávající ze dvou minolovek a dvou malých torpédoborců, aby dobyla námořní základnu Horten.

Na námořní základně Horten byla jedinou norskou lodí připravenou k boji minonoška Olaf Tryggvason. Ale zahájil zuřivou palbu na blížící se německé lodě. To způsobilo, že německý Minenräumboot R 17 začal hořet. A pak, po dalším zásahu granátu, jeho náklad hlubinných náloží explodoval, což způsobilo, že R 17 explodoval a potopil se. Poté německý útok na norskou námořní základnu z moře selhal.

Olaf Tryggvason se vzdal teprve tehdy, když němečtí vojáci přistáli na břehu, dobyli samotné území základny Horten a norská loď byla zablokována jak z moře, tak ze země.

Nyní se Němci potřebují co nejrychleji probít do Osla, jinak celému plánu hrozí neúspěch. Němci si uvědomili, že není možné rychle projít, a začali jednat tak, jak by měli jednat od samého začátku, pokud by operace byla vojenská.

Byly povolány bombardéry, které provedly postupné útoky na baterie norské pevnosti. Norové se ale nevzdali a 9. dubna se německým invazním silám na lodích přes veškerou snahu nepodařilo postoupit dále a vylodit se v norském hlavním městě Oslo.


Ve stejnou dobu se německá eskadra přesouvala do strategicky důležitého města Bergen. Jádro německých lodí tvořily dva lehké křižníky Cologne a Königsberg, dále dva malé torpédoborce a řada dalších pomocných lodí. Všechny tyto lodě přepravovaly 1900 vojáků 69. pěší divize.

Zde Němci lstivě kráčeli pod britskou vlajkou.
Ve 2:00 je objevila norská hlídková loď a požádala o jejich příslušnost. Němci se představili jako britská křižníková flotila. Tentokrát se Němcům podařilo vyhnout se bitvě, ale norská hlídková loď informovala o zjištěných podezřelých lodích pozemní pobřežní baterie. U Bergenu měli Norové tři protilodní dělostřelecké baterie ráže 240 a 210 mm a měli také torpédovou baterii. Ale Němci měli štěstí. Na rozdíl od obrovského Oslofjordu v Bergenu Norové nestihli rozebrat situaci a připravit se. V 5:00 se pouze baterii 210 mm děl podařilo zahájit palbu na německé lodě rychle se pohybující k městu. Lehký křižník Königsberg obdržel tři zásahy, které způsobily těžké škody. Němci ale také rychle prošli nebezpečným sektorem dělostřelecké palby. Norové nestihli připravit svou torpédovou baterii k boji.

Norové prostě neměli čas. Bylo to dáno tím, že jako ve všech opevněních byl nedostatek personálu. Němci tedy na pobřeží vylodili jednotky, které dobyly dělostřelecké baterie i samotný Bergen.

Po příjezdu do Kristiansandu se německé námořní eskadře nepodařilo překonat palbu opevnění pobřežní baterie. Lehký křižník Karlsruhe se dostal pod dělostřeleckou palbu z námořních pobřežních děl Fort Odderey. Křižník se otočil, aby mohl vypálit plnou salvu zbraní. Třikrát se německé jednotky pokusily proniknout a vylodit jednotky na pláži, ale pokaždé byly nuceny ustoupit kvůli ostřelování z pevnosti Odderei.

V této době tam měli Norové válečné lodě.

Torpédoborce "Guller" a "Odin", ponorky "V 2" a "V 5"
Hlídkové lodě „Lyngdal“ a „Hval VII“. A malý torpédoborec Dolphin, který byl stažen z flotily. Na přístupech k fjordu hlídkovaly hlídkové torpédoborce „Kvik“ a „Lyn“ a hlídkové čluny „Hval IV“ a „Hval VI“.

Velitelé norských lodí se chovali velmi zvláštně. Ponorky dostaly rozkaz vyplout na moře, provedla ho pouze „ponorka B 5“. Hned při prvních salvách kapitán J. Brekke nařídil ponorce, aby se ponořila do hlubin, a vynořila se jen o pár hodin později. Když už bylo vše hotové. Na druhém člunu se rozebíral gyrokompas, což byl dostatečný důvod, aby poručík Bru zůstal na molu. Oba norské torpédoborce se nepohnuly. „Odin“ procházel menšími opravami a velitel „Güllera“, poručík Holk, opustil loď a šel telefonicky zjistit další rozkazy.

Norské hlídkové lodě. Jakmile na ně německé torpédoborce vypálily několik nepřesných výstřelů, spěchaly se schovat mezi skalnaté ostrovy.

Dělostřelecký souboj trval několik hodin až po několika náletech bombardérů a úspěšné souhře okolností Němci dobyli opevnění a přistáli v přístavu. V 17:00 se 310. německý pěší pluk nacházel v Kristiansandu. Norský odpor vedl ke zpoždění při vylodění a dobytí města Němci o téměř 12 hodin. To bude hrát roli v budoucnu.

Město měly bránit jednotky norské 3. divize, ty však Němcům nekladly důstojný odpor, ale udržely disciplínu a bez větších ztrát ustoupily. Děla některých baterií nevypálila vůbec ani jeden výstřel.

Všechny norské válečné lodě, které nedokázaly odrazit invazi, byly zajaty.

Brzy do přístavu dorazí německé lodě dopravního oddělení s posilami, zbraněmi a vojenským materiálem.

Nedaleko se nacházelo letiště Kjevik, které dobyli němečtí výsadkáři, kteří tam přistávali přímo na Ju 52. Němci tam našli nejnovější bojové letouny Curtiss C-75 (později by z toho měli Finové velkou radost).

(Vtipný osud potkal německou velkou nákladní loď Seattle, která se od německé invaze do Polska skrývala před spojeneckými loděmi a dostávala se domů. Její statečný kapitán Hermann Leyman se radoval, protože prolomil anglickou blokádu a nyní se konečně cítil zcela bezpečně ve vodách neutrální země samozřejmě nevěděl o začátku invaze do Norska Ale válka zastihla i zde unavené námořníky.

Když se blížil ke Kristiansandu, ocitl se tam právě v době, kdy útočila německá flotila. A posádka norské pobřežní obranné pevnosti na Odderey si myslela, že je na stejné vlně s německými válečnými loděmi, a zahájila na něj palbu ze svých 150 mm, což způsobilo, že Seattle začal hořet. Její posádka opustila loď a Norové je vzali do zajetí. Když ale Němci 10. dubna zajali Kristiansand, osvobodili tým Seattlu. Loď Seattle unášela bez lidí na moři a shořela. 13. dubna se potopila.

Loď Seattle se vrátila domů na šest měsíců, a když byla velmi blízko Německu, zemřela kvůli tak absurdnímu souboru okolností)


Němci vtrhli do Trondheimu se zapnutými navigačními světly a předstírali, že jsou britské lodě. Zde se jim podařilo dosáhnout překvapení a město bylo bez odporu dobyto.


Konečně se další německá formace pohybovala směrem ke svému nejsevernějšímu a nejvzdálenějšímu cíli. Do přístavu Narvik. Bitevní lodě Scharnhorst a Gneisenau zůstaly na moři, aby kryly vylodění. A 10 německých torpédoborců vstoupilo do fjordu a zamířilo k přístavu. Po cestě Němci vylodili pěší jednotky, aby dobyli pobřežní opevnění a baterie. S velkým překvapením zjistili, že opevnění vyznačená na mapě nebyla ve skutečnosti.

Faktem je, že v roce 1912 se Norové rozhodli postavit opevněný Forit na obranu poblíž Narviku. Ale pak se projekt nikdy nerozběhl kvůli nedostatku financí. Německá rozvědka si nedokázala představit, že 30 let Norové poblíž Narviku nic nepostavili. A Němci byli naštvaní, když se dozvěděli, že jejich plán využít dobytá opevnění, kdyby se náhle Britové rozhodli strčit tam nos, selhal.

A tento špatný odhad německé rozvědky bude hrát roli i v dalších událostech.

V Narviku, u vjezdu do přístavu, byly nejmocnější, i když velmi staré norské lodě. Norge a Eidsvold.

Němci vyslali svého vyslance na člunu k bitevní lodi Ewald k jednání. Kdo řekl Norům o německé obraně bratrského Norska před britskou agresí a požadoval, aby okamžitě kapitulovali a umožnili německým lodím vplout do přístavu. Norové na bitevní lodi odmítli všechny požadavky, a Němci jednali dost podlě, pokud je takový koncept obecně použitelný pro takové řemeslo, jako je válka.

Jakmile německý vyslanec sestoupil z norské bitevní lodi, okamžitě dal signál červenou raketou. O několik sekund později jeden z německých torpédoborců vypálil na Ewald čtyři torpéda, která zasáhla bitevní loď a ta explodovala a rozletěla se na kusy, načež se potopila. Z jeho posádky zahynulo 175 námořníků, přežilo jen šest lidí.

Druhá bitevní loď Norge odpověděla zahájením palby na Němce.
Stihl ale vypálit jen pár ran, načež ho zasáhla torpéda německých torpédoborců a potopil se. Zemřelo na něm 101 námořníků. Tato smrt téměř tří set námořníků je největší tragédií v historii malého norského námořnictva.

V ostatních věcech byla nyní cesta k molům Nark volná a 10 německých torpédoborců vylodilo 2 000 horských rangerů z 3. horské divize generála Dietla.

V Narviku byla norská posádka skládající se z téměř 500 vojáků pod velením plukovníka Konrada Sundla.

Plukovník Sundlo byl členem Nasjonal Samling od roku 1933 a když se dozvěděl o německém vylodění, místo organizování obrany měl z této akce velkou radost.

Ano, plukovník byl příznivcem Quislinga.
Narvik se ukázal být pravděpodobně jediným případem, kdy Quisling neklamal a zde důležitý post skutečně obsadil norský fašista. Plukovník Sundlo okamžitě nařídil všem svým jednotkám, aby složili zbraně. Osobně se zjevil generálu Dietlovi a vzdal se mu. A řekl Němcům o všech vojenských tajemstvích, která znal.

200 norských vojáků pod velením plukovníka však tuto zradu vidělo a odmítlo se vzdát Němcům a s částí zásob ustoupilo z Narviku s úmyslem pokračovat v boji proti útočníkům.

Většina šesté norské divize umístěné v oblasti Narvik si také zachovala svůj bojový potenciál. Její jednotky okamžitě povstaly na poplach a připravily se zablokovat Němce ve městě a nepustit je dál.
delandel Delandel 23.6.2024 19:59  22576
V Panzer General je Hetzer a Panzerjäger 38. Jejich jména jsou pravděpodobně zmatená.

Soudě podle Parametrů a vzhledem k tomu, že Panzerjäger 38 se na mapě objevuje jako jednotka pouze ve Washingtonu, vypadá jako E-25 nebo E-10 se 75mm Pak 42 L/70.

Vzhledem k tomu, že ve hře jsou Yak-9M a Yak-9 vyměněny a je tam Spitfire XVII, je to normální :)

Všichni věří, že jméno Hetzer bylo vymyšleno po válce. Nemám žádné listinné důkazy, že by Němci nazývali Panzerjäger 38, Hetzer. Ale podle nich to udělali, ačkoli to řekli po skončení války.
777 777 PG SEAL, PG***** (Z) 23.6.2024 14:43  22575
BagrationVčera ubehlo 80 rokov od začiatku operácie .
777 777 PG SEAL, PG***** (Z) 23.6.2024 14:28  22574
HetzerInak neviem či si si všimol ale v PG je Hetzer aj Panzerjäger 38 ako 2 rôzne ikonky s rôznymi hodnotami a cenou. Jedna z množstva chýb v EQP .
777 777 PG SEAL, PG***** (Z) 23.6.2024 14:23  22573
22572No, jeho by som ako odborníka nebral :-)

[ 5824 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt