V Brně jsem vrátila šťastným majitelům už tři peněženky - samozřejmě byly prázdné, protože je někdo po vyčištění zahodil do keřů před naším barákem. Údržbář každé ráno sbírá odpadky kolem a tak je za čerstva najde. Vždycky ta šrajtofle byla naditá všema možnýma kartama, občankou, řidičákem, techničákem, šalinkartou, studijním průkazem, kartama do bankomatu... protože vím, že jde o rychlost, aby si ti lidi nemuseli vyřizovat kupy dokladů, snažím se je aktivně vyhledat - pomocí netu zkouším zjistit, jestli mi to k dané osobě a adrese nevyhodí nějaký telefon.
Jednou jsem našla mladíka přes příbuzné, protože jeho adresa byla v malé dědince na Hodonínsku a oni měli stejné jméno, jen číslo domu bylo jiné. Tak jsem zavolala, řekla, o co jde, dala kontakt na sebe a za dvě minuty mně volala přímo dotyčný kluk, kterému byla peněženka ukradená. Ten přinesl flašku.
Jedné slečně jsem vrátila doklady přes tatínka včelaře - ten měl na sebe na stránkách o včelách adresu a telefon. Slečna přišla za chvíli i s velkou bonboniérou - flaška by ji vyšla na stejné peníze a potěšila by víc :)) ale nebuďme nároční, že :)
Zato slečna Slovenka byla nejtěžší - plno dokladů, občanka, řidičák, karty - ale spojení přes net žádné. Tak mě napadlo vyhledat stránky VŠ, kterou navštěvovala, propátrala jsem se na několikátý pokus na studijní a požádala, zda by dotyčné nesdělili, že je to všechno u mě, dala kontakt. Slečna přišla, poděkovala a šla :) Tož, majú svoje špecifiká ;) Ale je fakt, že kvůli flašce to člověk nedělá (i když by mě neurazila). Dovedu si představit, kolik času a nervů stojí vyřizování na všech možných úřadech plus strach, kde se za tebe někdo vydává.
Nikdo ani slovem nenaznačil, že bych si z toho jako nechala peníze - všichni potvrdili, že je okradli na brněnském nádraží (rozepnutá/rozříznutá kapsa na baťohu). Ale vzhledem ke klesající hodnotě "odměn" čekám, že mi příště někdo za vrácenou prázdnou peněženku vynadá :)) |