Pet [38340]: Jo, té vulgarity a toho prcání tam mohlo být méně (už jen proto, aby nebylo úplně trapné to doporučovat těm žákům a studentům ke sledování). Ty Pelíšky mi nepřijdou až tak nostalgické, ale tam si to prostě ukradli skvělí herci a dobré hlášky a těmi výkony překryli to poselství, které to mohlo nést. Já ten film mám rád, i když se o tu dobu jen tak lehce šmrncne a "Pekárky" ukazuje skoro výhradně v komických rovinách. Vlastně obě strany barikády, protože ten Kodet je tam taky trochu komickou figurou, byť s výlety do dramatu.
zoltan [38342]: ano, ten příběh nebyl ničím výjimečný, zajímavý, překvapivý. To zásadní byl přesný popis doby a ukázka vztahů. Jak málo stačilo, aby měl člověk posranej život (včetně rodinných příslušníků), nebo jak málo stačilo, aby se člověku plnily sny, a to jen za malý, nepatrný amorální obchůdek. Rozdělení na díly chápu, ta doba se měnila, to nebyl furt ten samej socík. Já si pamatuju to neuvěřitelný rozvolnění v letech 1988-89, kdy to furt ještě neprasklo, furt si nikdo nedovedl představit, že už by to mohlo brzy skončit, ale bylo cítit, jak ustrašení soudruzi dovolují občanům víc a víc (a míň a míň je trestají), jak se snaží udržet se u moci tím, že nebudou v určitých oblastech tak přísní. Zatímco doba mého narození, tuhá normalizace, o té mi rodiče žádné pěkné věci nevyprávěli. Nacpat široké časové rozpětí a různé pojetí socíku do jednoho celovečeráku by bylo náročné. To by si mohl dovolit film, který by měl Příběh s velkým P, ale mám obavu, že pod tím Příběhem by zaniklo to věrné líčení socíku, resp. diváci by se na něj tolik nesoustředili. Proto raději seriál (ale rozumně krátký, pět dílů) s plytčím příběhem, ale dokonaleji propracovanými kulisami (čímž myslím nejen výpravu, ale i ten popis vztahů a sviňáren). |