podivný sen plný zvláštní symbolikyOcitl jsem se v nějakém velkém starém domě, u kterého se rozprostírala rozlehlá zahrada. Vydal jsem se do zahrady, abych ji prozkoumal. Věděl jsem, že někde v zahradě chovají medvěda (podobně jako dříve v zámeckých zahradách či v hradních příkopech), na kterého jsem se chtěl podívat. Došel jsem k jedné z cest v zahradě, která vedla napříč celou zahradou a jejíž konec se mi ztrácel v dáli z dohledu. Z jedné strany cestu lemovala skalnatá stěna, z druhé vysoký živý plot. Všiml jsem si několik metrů přede mnou ve skále vytasané místnosti a u ní mříže, které plnily funkci dveří. Mříže však byly otevřené. Napadlo mě, že to musí být kotec pro medvěda a že tedy když vidím mříž otevřenou, medvěd nejspíš běhá někde po zahradě. To mě pochopitelně vyděsilo, jelikož medvěd mohl být nebezpečný. Najednou jsem navíc uzřel na samém konci cesty nějakou hnědou pohybující se kouli, což mohl být právě ten medvěd. Vzal jsem tedy nohy na ramena a vrátil se zpět do domu. Z jednoho z vyšších pater domu jsem pak shlížel do zahrady oknem. Do místnosti, kde jsem seděl u okna, přišla jedna žena. Poznal jsem, že se jednalo o mou nevlastní matku (v reálu žádná taková žena ani žádná moje macecha neexistuje). Řekl jsem jí o medvědovi v zahradě a ona to přešla nějakým letmým ujištěním, že se nemám čeho bát, že medvěd bude v pohodě. Cítil jsem se u té ženy bezpečně a důvěřoval jsem jí. Něco dalšího jsme si pak povídali a já ji přitom pohladil po tváři. Všiml jsem si, že má něco neobvyklého s obličejem - pak jsem si vzpomněl, že nosí anatomickou bílou masku, neboť pod ní má znetvořený obličej. Musel jsem tedy dát pozor na to, abych o masku nezavadil a nestrhnul ji maceše z obličeje, jelikož by to rozhodně nebyl hezký pohled. I když to ve mně vzbuzovalo odpor, věděl jsem, že je macecha jinak hodná a že pokud jí nic neprovedu s maskou, nic od ní nehrozí a můžu jí věřit. |