|
Kamarádi, přátelé, děkuji že máme možnost spolu sdílet zážitky, dnes už nejen hudební, přeci jen 20 let je historie a kus života, vážím si toho a každý sraz je i nadále pro mě svátkem a radostí, dnem, na který se dá těšit, o to víc mě mrzí, ačkoliv jsem toužil a přál si, že loňský sraz, výroční, bude zase o více lidech, byl poskrovný, o to víc mě mrzí, že to nabralo opačný směr a nyní se scházíme v menším počtu a ještě rozděleně, neustále slyším, že jsem osobou, která zapříčinila rozkol, ačkoliv si neuvědomuji, že bych něco provedl. Vážím si lidí, přátel, kteří mají své názory, své modly, své lásky, vážím si lidí, kteří mě nasměřují na nové směry, nové věci, skladatele, které neznám, ale fakt nechápu, proč se parta sedmi, osmi lidí musí scházet rozděleně, kvůli šlápnutí na kuří oko. O to víc mě mrzí, že jsem projevil zájem a zároveň se bál o parťáka, který o sobě nedává vědět. Nedočkal jsem se reakce, ani odpovědi. Vrátilo se to ve zlém a ani několikerá nabídka zpětného vrácení, společného scházení atd. nebyla přijata. Přijde mi to malicherné a dětinské. Parťáci jako Ubik, Vantom, se kterýma objevujeme nové oblasti společného zájmu, Steve, který přináší svěží vítr a vtip do party, Bertram, který má přehled a věcně oddiskutuje předmětnou věc, každý má něco, co mi je svaté. Ale fakt nechápu situaci, kdy se rozpadla parta, která držela 20, slovy dvacet let, protože někdo vyslovil, či napsal názor, který nechutná někomu druhému. Navíc poté, kdy se povedlo přivést k životu web, po kterém se volalo. Chcíplo tím poslední nadšení a ten nádech entuziasmu, který proudil našimi žilami. Svět se změnil a my také, i tak bychom si mohli naše letité souznění opečovávat lépe a více. Poslední roky ukázali, že nové duše jen tak nepřijdou, o ty staré přicházíme. O to víc je bolavé, že to vlastně většina nechápe, co se stalo. Mě osobně to mrzí. Nevím jak ostatní, i když zmíní, že to je zbytečné, nevymezí se nikdo. Měl jsem potřebu to napsat. I nadále respektuji každého z Vás, Váš názor a budu-li umět, budu s Vámi diskutovat na dané téma. Je zbytečné někoho shazovat, že něco nezná, nebo něco neslyšel a urážet. Přálo bych si partu, jako kdysi, která si uměla vyjít vstříc. Pomoci si v rozhledu, v přehledu věcí a titulů. Přál bych si nemožné a asi jsem sám. I tak si umím vychutnat ty kouzelné okamžiky, kdy se sejdeme, probereme život, hudbu, politiku, dnes i porno a časopisy, nebo-li vzpomínka na divoká léta 90. Pokud i tak někomu přijde vhodné mít srazy o třech lidech a 2krát do měsíce, dobře, ale mým přáním to není a mnoho z nás to nechápe. Omlouvám se těm, kterým tato zpráva zabrala několik minut jejich vzácného času, přesto jsem musel napsat svůj názor. Děkuji za dnešní minisraz a povedený večer. Opatrujte se a vychutnávejte hudbu a život plnými doušky. |
Registrace nového uživatele 
