rainmannbrojis proti snatku osob stejneho pohlavi a to i presto, ze se te nikdo do takoveho snatku nenuti, do tveho zivota to nijak nezasahne
Jistěže.Tedy nevím,jestli bych řekl,že "brojím",ale jsem proti tomu.
Všichni jsme proti fůře věcí,do kterých nás nikdo nenutí,nijak do našeho života nezasahují,prostě proto,že je považujeme za nemorální.Stejně tak mne nikdo nenutí trávit rarohy karbofuranem,případné otrávení raroha do mého života také nijak nezasáhne a přesto jsem proti tomu.
tvrdis, ze existuje jakesi tve pravo na to, nebyt pohorsovan existenci neceho, co se ti nelibi.
No ale oproti neziskovkám/aktivistům jsem pořád pohodovej a mimořádně tolerantní mílius!Ti jsou pohoršováni neustále něčím,co se jim nelíbí-teda skoro vším.Jednou rasismem,jindy diskriminací (čehokoliv kýmkoliv a kdekoliv),onehdá týráním (čehokoliv),pak taky plýtváním (čímkoliv),tím,že lidí jí maso,nutí podniky zaměstnávat lidi,které zaměstnávat nechtějí,tu lidi nutí nepohlavkovat děti,tu nejezdit autem,jindy pronajímat byty Rómům a ještě jindy mě nutí posílat děti do školy s mentálně zaostalýma.Neznají oddychu a furt mi nutí,co se jim nelíbí,ačkoliv to do jejich životů nijak nezasahuje.
Co se homosexuálních sňatků týče,jsou nyní legální,takže takové právo nebyt pohoršován zjevně neexistuje.(Rozpor mezi osobní a obecnou morálkou)
zajimalo mne, jestli tyto dve prava porad pozadujes za rovnocenna, kdyby byla situace obracena...tj.ty by si nemohl uzavrit snatek a vychovavat deti, protoze by se to nekomu nelibilo
Kdokoliv má svaté právo být pohoršen mou rodinkou.Pokud se to odehrává v rovině jeho osobní morálky,je to normální a obvyklé:Rodičů,prudérních tetiček,kteří byli phoršeni "nevhodným" sňatkem potomka či synovce je a bylo na světě neurekom.
Lidských společenství,ve kterých je taková regulace součástí obecné morálky,bylo a stále je mnoho.V Indii si lidé stále berou protějšky,které jim určí rodiče.Povinný celibát učitelek byl zrušen až roku 1919 a i potom vdavky učitelek podléhaly souhlasu okresní školní rady.Armádní důstojníci museli žádat své nadřízené o souhlas se svatbou do podobné doby.(Mimochodem zmíněno i ve Švejkovi)Pokud půjdeme trochu hlouběji do historie,o tom,že nevolníci/poddaní museli žádat vrchnost o souhlas se sňatkem jistě víš...
Takže pokud by založení mojí rodinky podléhalo,ať již v té či oné formě,souhlasu společnosti,musel bych se,byť jistě nerad,přizpůsobit.Přizpůsobuji se dnes a denně,byť nerad,zákonům/společenským konvencím,které považuji za pitomé a či přímo jdou proti mé osobní morálce.Co je na tom divného nebo nezvyklého? |