Tobruk-kino
-Bojím se, že film dostatečně ocení jen filmoví fanoušci. Běžný český divák bude zřejmě zklamán. Tobruk je pravý opak „amerického“ kýčovitého Tmavomodrého světa určenému masovému publiku. Je těžce stravitelný, složitě přístupný, divák si k němu jen obtížně hledá cestu. Nesděluje myšlenky jednoduše příběhem nebo dialogy, ale pomocí obrazů, náznaků a detailů, pomocí zvuků a hudby. Depresivní atmosférou. Není důležité, co se na plátně děje, o čem se mluví, ale jak je to natočeno, zobrazeno, pocit, který to vyvolá. Při sledování filmu v sále (ve kterém jsem byl zcela sám) jsem občas přemýšlel, zda to je „český“ film, jak ho asi český divák přijme, zda ho třeba budou dávat na Nový rok v televizi.
Přes řadu nedostatků, které jistě má, oceňuji snahu ho natočit a provést to způsobem, jaký natočen byl. Tobruk není rekonstukcí válečných událostí ani oslavou hrdinských činů vojáků, ale velice dobře divákům zprostředkovává psychický stav a pocity vojáka bojujícího kdesi daleko od domova v pro něj zcela odlišných podmínkách. Možná to přeženu, ale smyslu sdělení vidím Tobruk jako naší malou „písečnou“ Apokalypsu či „pouštní“ Ponorku.
-90% |