Quantum of SolacePřed pár dny jsem ve vedlejším klubu napsal, že od QoS očekávám nikoliv klasického elegána s pistolí, ale naopak ještě drsnější verzi Craigova neotesaného Bonda. A moje očekávání bylo splněno. Pokud totiž někomu drsný Bond z Casina Royale vadil, bude mít patrně s QoS problém ještě větší. Bond se tu totiž opravdu s ničím příliš nepáře a vrhá se do akce po hlavě. Skoro pořád se tu něco poměrně dynamického děje, následkem čehož máme pocit, že je film nadupaný akcí, ale opravdu akčních sekvencí přitom zas tolik není. To by ovšem mohlo vyhovovat těm, kteří si stěžovali, že u Casina Royale usínali nudou, protože se tam polovinu filmu hrály karty - myslím, že to tu nehrozí. Casinu Royale bývá také jeho kritiky často vytýkána absence klasického bondovského nadhledu a vtipu. Nemyslím, že by to byla pravda - vtip a nadhled jsou tam stále, jen v trochu jiné podobě a občas ne tak přímé. Nejlépe je to myslím vidět na obou úvodních honičkách - zejména ta pozdější, “střešní”, je ve své podstatě fenomenálně absurdní a neustále graduje až do velkolepého finále v jakémsi kostele, kde už jsem se skutečně smál nahlas, protože věci, které se tam odehrávají, jsou dovedené takovým způsobem ad absurdum, že jsem při nich vzpomínal na hry série Incredible Machine či kreslené grotesky s Road Runnerem.
Měl-li bych nové bondovce něco vytknout, pak asi to, že jsem z ní skutečně měl pocit, že to lepší nabídla zhruba ve své první polovině, a že zejména její finále vyznívá tak trochu do ztracena. Až příliš mnoho otázek zůstává nezodpovězených. A nepopírám - ačkoliv QoS víceméně muselo být takové, jaké je, rozhodně bych se nezlobil, kdyby v příštím filmu Bond konečně trochu “dospěl” (není to protimluv?) a byl méně “utržený ze řetězu”.
- 80 % |
Registrace nového uživatele 
