SBB
Tak jsem si dal prvních jedenáct alb téhle úžasné kapely. Opravuji svůj názor, moje TOP nebyla deska natočená u nás, ale ta z roku 1978, tzv. Amiga Album, jak jsem zjistil při jeho poslechu po více, než pětadvaceti letech. V nějakých patnácti až sedmnácti letech jsem ho musel slyšet aspoň stokrát, pamatoval jsem si ho skoro přesně. Dobře jsem znal tak polovinu, pár alb jsem slyšel poprvé v životě. Je to, podle mě, naprosto unikátní kapela a dovolím si tvrdit, že nejen v evropském měřítku. Jedenáct alb (a skoro všechna zatraceně dlouhá) za šest let a jen na jednom (Jerzyk) jsem zaznamenal jakýsi pokles kvality. A navíc naprosto nevídaný jev, tedy pro mě, který skoro nic nezná – jedenácté, poslední album před rozpadem kapely, Memento Z Banalnym Tryptykiem je absolutním vrcholem SBB, navíc, i když i to jsem slyšel poprvé, tak mi ty skladby byly velice povědomé, zřejmě byly hrány na tom koncertě v Lucerně. Tohle je kapela, kterou bez váhání postavím na úroveň Genesis, Yes a dalších veličin, jak nádhernou, místy až strhující a úchvatnou muzikou (třeba právě z posledního alba Moja ziemio wyœniona, k vidění též na Yuoutube : http://www.youtube.com/watch?v=tDaV-KCjZUU a hlavně pak závěrečná Z Których Krwi Krew Moja, to je naprostá fantazie), tak muzikantskými výkony všech. Fera Grigláka připomínající Antymos Apostolis, Jerzy Piotrowski - fantastický, technicky neuvěřitelně vybavený bubeník (hlavně ty jeho šestnáctinky na hihat a na Ride, ty mě fascinovaly už před třiceti lety) a hlavně pak leader kapely, skladatel, hráč na klávesové nástroje a baskytaru a taky vynikající zpěvák, Józef Skrzek. Celková podobnost s Fermatou je pro mě opravdu evidentní.
No, na jednu stranu si říkám, proč já, kokot stará, vlastně SBB tak dlouho neposlouchal – a jsem přesvědčen, že jsem je opravdu neslyšel minimálně pětadvacet let - na druhou bych možná nepoznal tolik radosti, jako v uplynulých dvou dnech. Takže kdo jdete na koncert, závidím Vám, mně tu hraje Live In America z roku 1994, hehe.
|
Registrace nového uživatele 
